Včelojed lesní: Porovnání verzí

Přidáno 68 bajtů ,  před 4 měsíci
→‎Popis: Upraven styl
m (Robot: oprava ISBN)
(→‎Popis: Upraven styl)
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
 
| popisek mapy = Rozšíření včelojeda lesního (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
}}
[[Soubor:Wespendief die een wespennest plundert-4961979.webm|náhled|Včelojed lesní u vosího hnízda]]
'''Včelojed lesní''' (''Pernis apivorus'') je [[Monotypický taxon|monotypický]] druh [[dravci|dravce]] z [[Čeleď|čeledi]] [[jestřábovití|jestřábovitých]] (Accipitridae).
 
== Popis ==
[[Soubor:Осоед Гродно.JPG|vlevo|náhled|181x181pixelů|Včelojed lesní zpředu]]
O něco větší než [[káně lesní]]; dorůstá délky 52–59 cm, v rozpětí křídel měří 113–150 cm a dosahuje hmotnosti 580–950 g.<ref name="hudec" /><ref name=":0" /> Svrchu je hnědavý, zbarvení spodiny těla je u mladých i dospělých ptáků značně variabilní a pohybuje se od bílé přes různě skvrnitou až po jednolitě hnědou. V letu připomíná káně lesní, od kterého se liší užšími křídly s tmavě lemovaným zadním okrajem a tmavou skvrnou v ohbí, menší vyčnívající hlavou a delším ocasem s dosti velkou mezerou mezi tmavými pruhy u kořene a širokou koncovou páskou. Jeho zobák má specificky zahnutý tvar jako u většiny dravců. Létá pomaleji, s pružnějšími rázy křídel, při kroužení drží křídla téměř vodorovně a nikdy se netřepetá na místě.
 
* Délka těla: 52–59 cm
Samec má hlavu převážně modrošedou, samice hnědou (někdy také s trochou modrošedé). V letu se samec pozná podle výraznějšího přechodu mezi tmavými konci ručních letek a světleji zbarveným zbytkem křídla (u samice je černá pouze nevýrazně ohraničená) a dále podle výraznějšího tmavého pásu na konci loketních letek, mezi nímž a dalšími pruhy na loketních letkách je prostor bez pruhů (u samice hustě proužkovaný). Ozobí je u obou pohlaví šedé, oko žluté. Mladý pták má hustěji proužkované letky a světlejší pruh ve tvaru písmene U na svrchních krovkách ocasních. Ozobí má žluté, oko tmavé.<ref name="hudec">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=Karel|příjmení2=Šťastný|jméno2=Karel a kol|titul=Fauna ČR. Ptáci 2/I|vydání=|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=2005|počet stran=|strany=34–43|isbn=80-200-1113-7}}</ref><ref name="svensson">{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=Lars a kol|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2. oprav. a rozšíř|vydavatel=Ševčík|místo=Plzeň|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref>
* Rozpětí křídel: 113–150 cm
* Hmotnost: 580–950 g.<ref name="hudec" /><ref name=":0" />
 
O něco větší než [[káně lesní]]; dorůstá délky 52–59 cm, v rozpětí křídel měří 113–150 cm a dosahuje hmotnosti 580–950 g.<ref name="hudec" /><ref name=":0" /> Svrchu je hnědavý, zbarvení spodiny těla je u mladých i dospělých ptáků značně variabilní a pohybuje se od bílé přes různě skvrnitou až po jednolitě hnědou. V letu připomíná káně lesní, od kterého se liší užšími křídly s tmavě lemovaným zadním okrajem a tmavou skvrnou v ohbí, menší vyčnívající hlavou a delším ocasem s dosti velkou mezerou mezi tmavými pruhy u kořene a širokou koncovou páskou. Jeho zobák má specificky zahnutý tvar jako u většiny dravců. Létá pomaleji, s pružnějšími rázy křídel, při kroužení drží křídla téměř vodorovně a nikdy se netřepetá na místě.
 
[[Samec]] má hlavu převážně modrošedou, [[samice]] hnědou (někdy také s trochou modrošedé). V letu se samec pozná podle výraznějšího přechodu mezi tmavými konci ručních letek a světleji zbarveným zbytkem křídla (u samice je černá pouze nevýrazně ohraničená) a dále podle výraznějšího tmavého pásu na konci loketních letek, mezi nímž a dalšími pruhy na loketních letkách je prostor bez pruhů (u samice hustě proužkovaný). Ozobí je u obou pohlaví šedé, oko žluté. Mladý pták má hustěji proužkované letky a světlejší pruh ve tvaru písmene U na svrchních krovkách ocasních. Ozobí má žluté, oko tmavé.<ref name="hudec">{{citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=Karel|příjmení2=Šťastný|jméno2=Karel a kol|titul=Fauna ČR. Ptáci 2/I|vydání=|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=2005|počet stran=|strany=34–43|isbn=80-200-1113-7}}</ref><ref name="svensson">{{citace monografie|příjmení=Svensson|jméno=Lars a kol|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydání=2. oprav. a rozšíř|vydavatel=Ševčík|místo=Plzeň|rok=2012|isbn=978-80-7291-224-7}}</ref>
 
== Rozšíření ==
Včelojed lesní hnízdí na většině území [[Evropa|Evropy]] a v západní [[Asie|Asii]]. Je tažný se zimovišti v subsaharské [[Afrika|Africe]].<ref name="hudec"/> Evropská populace je od 70. let [[20. století]] stabilní, v roce [[2004]] byla její velikost odhadnuta na více než 110 000 párů.<ref>{{citace monografie|příjmení=Buefield|jméno=I.|příjmení2=Bommel|jméno2=F. van|titul=Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status|vydavatel=BirdLife International|místo=Cambridge|rok=2004|isbn=978-0946888535|url=http://www.birdlife.org/datazone/userfiles/file/Species/BirdsInEuropeII/BiE2004Sp3334.pdf}}</ref>
 
=== Výskyt v ČRČesku ===
V [[Česko|ČRČesku]] hnízdí na většině území, hlavně v nížinách a středních polohách, ojediněle i vysoko v horách. V letech 1985–1989 byla celková početnost odhadnuta na 600–850 párů,<ref name="hudec" /> v období let 2001–2003 na 650–1000 párů.<ref name=":0" />
 
Přílet na hnízdiště probíhá od konce [[březen|března]] do konce [[duben|dubna]], odlet od [[srpen|srpna]] do [[říjen|října]].<ref name="hudec"/><ref name="CR atlas">{{Citace monografie|příjmení=Šťastný|jméno=Karel|příjmení2=Bejček|jméno2=V.|příjmení3=Hudec|jméno3=K.|titul=Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003|vydavatel=Aventinum|rok=2006|místo=Praha|isbn=80-86858-19-7}}</ref>
 
== Potrava ==
Včelojed lesní je dravec specializovaný na požírání [[Vosy|vos]] a jejich larev.<ref name="hudec" /> Při hledání potravy většinou sedí na stromě a pozoruje létající hmyz. Jakmile objeví jeho hnízdo, sletí k němu na zem, rozhrabe ho silnými pařáty a vytahá z něj zobákem [[Plástev|plástve]] s larvami. Před vosími žihadly ho chrání husté peří kolem zobáku a očí připomínající šupiny. Vosy nikdy neútočí přímo na oči včelojedů, neboť jim žlutočernou barvou buď připomínají příslušníky vlastního druhu, nebo je varují.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Thiede|jméno=Walther|příjmení2=|jméno2=|titul=Poznáváme dravce a sovy|vydání=|vydavatel=Víkend|místo=Most|rok=2007|počet stran=|strany=18–19|isbn=}}</ref> Někdy si potravu obstarává i při chůzi po zemi, po níž umí rychle běhat. Kromě vos občas požírá také jiné [[Bezobratlí|bezobratlé]], např. [[čmelák]]y, jejichž hnízda také rozhrabává, různé [[larva|housenky]], [[brouci|brouky]], [[mravenci|mravence]] a při nedostatku hlavního potravního zdroje i drobné [[obratlovci|obratlovce]], nejčastěji [[žáby]]. V mimohnízdním období byla ojediněle zjištěna také rostlinná potrava tvořená [[plod]]y a [[semeno|semeny]]. Chované [[Včela medonosná|včely medonosné]] nikdy nepožírá a ani se nemůže dostat k jejich [[Plástev|plástvím]].<ref name="hudec"/>
 
== Hnízdění ==
Hnízdo je na stromech, často na starém hnízdě [[káně lesní]], [[Jestřáb lesní|jestřába]] nebo [[vrána|vran]]. Stavebním materiálem jsou větve, výstelku kotlinky tvoří silná vrstva na sebe pečlivě naskládaných zelených [[list]]ů. V době krmení mláďat je hnízdo vystláno také vosími plástvemi. Stavba trvá 10–15 dnů, staví oba ptáci, samice pravděpodobně více.<ref name="hudec" />
 
Hnízdí jednou ročně od dubna do června, k náhradnímu hnízdění dochází jen vzácně. Snůška čítá zpravidla tři plavá nebo okrově žlutá, hustě hnědě, červenohnědě nebo tmavě fialově hnědě skvrnitá [[vejce]] o rozměrech 51,5 × 41,3 mm a průměrné hmotnosti 44,4 g. Snášena jsou v intervalech 2–4 dnů, sezení začíná většinou od snesení prvního vejce. [[Inkubační doba]] je 28–38 dnů, sedí oba ptáci. Mláďata se líhnou s odstupem 2–3 dnů a jsou krmena oběma rodiči. Zpočátku jim potravu podávají přímo do zobáku, po třech týdnech jsou již mláďata schopna larvy z pláství vybírat sama a dokáží též trhat drobné obratlovce. Hnízdo opouštějí ve stáří 35–40 dnů, ale ještě po dobu dvou týdnů se do něj vracejí. Pohlavní dospělosti dosahují ve druhém roce života. Nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je 28 let a 11 měsíců.<ref name="hudec"/>
 
== Potrava ==
[[Soubor:Wespendief die een wespennest plundert-4961979.webm|náhled|Včelojed lesní u vosího hnízda]]
Včelojed lesní je dravec specializovaný na požírání [[Vosy|vos]] a jejich larev.<ref name="hudec" /> Při hledání potravy většinou sedí na stromě a pozoruje létající hmyz. Jakmile objeví jeho hnízdo, sletí k němu na zem, rozhrabe ho silnými pařáty a vytahá z něj zobákem [[Plástev|plástve]] s larvami. Před vosími žihadly ho chrání husté peří kolem zobáku a očí připomínající šupiny. Vosy nikdy neútočí přímo na oči včelojedů, neboť jim žlutočernou barvou buď připomínají příslušníky vlastního druhu, nebo je varují.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Thiede|jméno=Walther|příjmení2=|jméno2=|titul=Poznáváme dravce a sovy|vydání=|vydavatel=Víkend|místo=Most|rok=2007|počet stran=|strany=18–19|isbn=}}</ref> Někdy si potravu obstarává i při chůzi po zemi, po níž umí rychle běhat. Kromě vos občas požírá také jiné [[Bezobratlí|bezobratlé]], např. [[čmelák]]y, jejichž hnízda také rozhrabává, různé [[larva|housenky]], [[brouci|brouky]], [[mravenci|mravence]] a při nedostatku hlavního potravního zdroje i drobné [[obratlovci|obratlovce]], nejčastěji [[žáby]]. V mimohnízdním období byla ojediněle zjištěna také rostlinná potrava tvořená [[plod]]y a [[semeno|semeny]]. Chované [[Včela medonosná|včely medonosné]] nikdy nepožírá a ani se nemůže dostat k jejich [[Plástev|plástvím]].<ref name="hudec"/>
 
== Ochrana ==
V ČRČesku [[Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v Česku|zvláště chráněný druh]] v kategorii silně ohrožený dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.<ref name="hudec"/>
 
== ReferenceOdkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* DIERSCHKE, Volker. ''Ptáci: nový průvodce přírodou''. Přeložil Jan Robovský. Praha: Knižní klub, 2009, s. 144. {{ISBN|978-80-242-2193-9}}.
* DUNGEL, Jan a HUDEC, Karel. ''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''. Praha: Academia, 2001, s. 58. {{ISBN|978-80-200-0927-2}}.
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons|Pernis apivorus}}
1 018

editací