Jan Hus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Mládí a studia: opr. |
→Dekret kutnohorský a pisánský koncil: Rozšíření informací o Dekretu kutnohorském, zejména ve vztahu k Husově účasti na jeho vydání a vlivu na jeho vztah s arcibiskupem Zybňkem. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 139:
| strany = 42 a 49
| isbn = 978-80-257-0875-0
}}</ref>
| příjmení = Lützow▼
| jméno = František▼
| odkaz na autora = ▼
| titul = The life & Times of Master John Hus▼
| url = http://www.archive.org/details/lifetimesofhus00ltuoft▼
| datum vydání = 1909▼
| datum aktualizace = ▼
| datum přístupu = ▼
| vydavatel = J.M.Dent & Co.▼
| místo = Londýn▼
| jazyk = en▼
}}</ref><ref name=soukup />▼
Souběžně s působením na pražské univerzitě se Jan Hus začal věnovat i dráze [[duchovní]]ho. V roce [[1400]] byl vysvěcen na [[kněz]]e a začal kázat v [[Kostel svatého Michaela archanděla (Praha, Staré Město)|kostele sv. Michala]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě pražském]]. Protože si získal značnou oblibu, byl [[14. březen|14. března]] [[1402]] povolán do [[Betlémská kaple|Betlémské kaple]], kde poté působil i jako její správce. V kázáních se, jako mnozí jiní duchovní té doby, věnoval i kritice církve a nabádal k její reformě. Pohyboval se v prostředí reformě naladěných mistrů na pražské univerzitě, jakými byli jeho učitel [[Stanislav ze Znojma]] a vrstevníci [[Štěpán z Pálče]] či [[Jakoubek ze Stříbra]]. Inspirovali se učením [[Jan Viklef|Johna Wycliffa]], jakkoli Hus nepřejímal mnoho z Wycliffových radikálnějších názorů.
=== Dekret kutnohorský a pisánský koncil ===
V této situaci se král obrátil na univerzitu, a aby dosáhl jejího souhlasu, změnil poměr hlasů na univerzitě pomocí tzv. [[Dekret kutnohorský|Dekretu kutnohorského]] z [[18. leden|18. ledna]] 1409 tak, že nyní český univerzitní národ měl hlasy tři, zatímco ostatní univerzitní národy hlas jediný. Tím v podstatě odevzdal vedení univerzity reformnímu křídlu, které ho podporovalo. Mnoho studentů a vyučujících zbylých tří národů, podporujících Řehoře XII., se na protest přesunulo do zahraničí, většinou do [[Lipsko|Lipska]], kde založili [[Lipská univerzita|novou univerzitu]]. Sám Hus se vydání dekretu neúčastnil, protože v té době těžce onemocněl.<ref>NOVOTNÝ, Václav. ''M. Jan Hus. Život a učení. Díl I. Část 1. Život a dílo''. Praha: Laichtner, 1921. S. 317</ref> Několik měsíců po vydání dekretu byl však na zimní semestr 1409–1410 zvolen [[rektor]]em univerzity.<ref name="Hus">{{Citace elektronické monografie
České země přešly po pisánské volbě pod obedienci [[Alexandr V.|Alexandra V.]] (se souhlasem arcibiskupa). Pražský arcibiskup [[Zbyněk Zajíc z Hazmburka]] se snažil v této situaci potlačit pronikání „[[Jan Viklef|viklefských bludů]]“, avšak marně, neboť čeští mistři a opravné hnutí se opírali o královu podporu. V této situaci se arcibiskup obrátil na Alexandra V., který zakázal Viklefovy spisy a kázání na soukromých místech (což bylo namířeno i proti Husovu kázání v Betlémské kapli). Arcibiskup pak sám [[16. červenec|16. července]] [[1410]] nařídil spálit Viklefovy knihy a o dva dny později Husa uvrhl do [[Interdikt|klatby]]. Tím si proti sobě poštval nejen Husovy stoupence, ale i samotného krále [[Václav IV.|Václava IV.]]<ref>{{Citace periodika▼
▲}}</ref><ref name="soukup" />
▲Na koncilu v Pise byl papežem zvolen [[Alexandr V.|Alexandr V]]., zbylí dva papežové však odmítli odstoupit, schizma tedy pokrčovalo. České země přešly po pisánské volbě pod obedienci [[Alexandr V.|Alexandra V.]], na jehož stranu
| příjmení = Němcová
| jméno = Karolína
| |||