Josif Vissarionovič Stalin: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Vrácená kvalitnější verze úvodu. Zmínka o Podkarpatské Rusi je naprosto nepodstatná ve srovnání historickým kontextem a dobovými politiky. |
Neutrální pohled. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 386:
}}</ref> Mezi zatčenými byli spisovatelé [[Isaak Babel]], [[Varlam Tichonovič Šalamov|Varlam Šalamov]], [[Boris Andrejevič Pilňak|Boris Pilňak]] a [[Osip Mandelštam]], tvůrce sovětského raketového programu [[Sergej Koroljov]], historik [[Vladimir Varankin]], maršál [[Konstantin Konstantinovič Rokossovskij|Konstantin Rokossovskij]], prarodiče [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michaila Gorbačova]] nebo otec kosmonauta [[Alexej Leonov|Alexeje Leonova]].
=== Snaha o zastavení šíření nacismu a OSY před začátkem války: ===
Během 20. a první poloviny 30. let se Sovětský svaz pod Stalinovým vedením omezil na podporu komunistických stran v Evropě a jejich postupné ovládnutí. Od poloviny 30. let vstoupil aktivně do tří mezinárodních krizí:
* Podpořil dobrovolnickými oddíly republikánskou stranu v [[Španělská občanská válka|občanské válce ve Španělsku]],<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7521566|periodikum= Národní politika|datum= 2. 1. 1937|strany=1|titul=Mezinárodní brigáda ve Španělsku}}</ref> která bojovala proti povstaleckým oddílům generála [[Francisco Franco|Francisca Franca]].
* V roce 1939 zabránily společné sovětsko-mongolské síly okupování [[Mongolsko|Mongolska]] Japonskem v japonsko-čínské válce a způsobily Japoncům první velkou porážku v bitvě na řece Chalchyn<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:2a84e1f0-2cb4-11dd-ae26-000d606f5dc6?page=uuid:6d277950-2c8c-11dd-9740-000d606f5dc6|periodikum= Lidové noviny|datum= 5. 3. 1936|strany=3|titul=Rozmluva Stalinova s Roy Howardem}}</ref><ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:f3103d6a-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:6d97290e-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 27. 6. 1939|strany=1|titul=Prudké boje vojska sovětského a japonského ve vnějším Mongolsku}}</ref>
* Italskou agresí proti [[Habeš]]i nejprve odsoudil,<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:33a0d1b0-268b-11dd-ae5f-000d606f5dc6?page=uuid:62a2a010-2325-11dd-84bb-000d606f5dc6|periodikum= Lidové noviny|datum= 24. 9. 1935|strany=1|titul=SSSR a konflikt Italsko-habešský}}</ref> poté odmítl na Itálii uvalit, byť i jen symbolické sankce.
[[Maxim Maximovič Litvinov|Maxim Litvinov]], Stalinův ministr zahraničí v letech 1930 až 1939, považoval za hlavní hrozbu nacistické Německo a usiloval o sblížení s [[Francie|Francií]], Československem a Velkou Británií. V roce 1933 dosáhl uznání Sovětského svazu Spojenými státy a prosadil také účast SSSR ve [[Společnost národů|Společnosti národů]]. Protože Litvinov byl zastáncem sbližování se západními mocnostmi a byl také židovského původu, byl před podpisem sovětsko-německého paktu v roce 1939 na Stalinův příkaz nahrazen Molotovem.
==
=== Mnichovská dohoda ===
[[Soubor:Ribbentrop-Molotov.svg|náhled|Plánované a skutečné územní změny ve [[střední Evropa|střední]] a [[východní Evropa|východní Evropě]] 1939–1940]]
Řádek 439:
Po vpádu německých vojsk do Polska 1. září 1939, Sovětský svaz nejprve 15. září uzavřel s Japonskem úmluvu o ukončení nepřátelství na mandžuských hranicích<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:f31b87d5-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:6db7f7fa-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 17. 9. 1939|strany=1|titul= Zastavení sovětsko-japonského nepřátelství}}</ref> a poté [[17. září|17. září]] 1939 napadl Polsko, prohrávající svůj boj s Německem. Ústy Molotova tvrdil, že jde chránit ukrajinské a běloruské obyvatelstvo ve východním Polsku.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:f31b87d6-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:6db8e268-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 18. 9. 1939|strany=1|titul=Sovětská vojska vstoupila do Polska a Rozhlasový projev...Molotova}}</ref> Rezervní jednotky [[Polská armáda|polské armády]] rozmístěné na východních hranicích nedokázaly [[Rudá armáda|Rudou armádu]] zastavit.
V roce 1940 bylo povražděno asi 22 tisíc polských válečných a civilních zajatců v tzv. [[Katyňský masakr|Katyňském masakru]]. Podle oficiálního vyjádření ruské Dumy byla tato hromadná vražda provedena na příkaz Stalina a dalších vedoucích činitelů
| titul = К 60-ЛЕТИЮ ЖУРНАЛА «НОВАЯ И НОВЕЙШАЯ ИСТОРИЯ», "Новая и новейшая история"
| periodikum = Новая и новейшая история
| datum vydání = 2018
| číslo = 3
| strany = 169–188
| issn = 0130-3864
| doi = 10.7868/s0130386418030113
| url = http://dx.doi.org/10.7868/s0130386418030113
| datum přístupu = 2020-07-04
}}</ref>.<ref>{{Citace periodika|url=http://zahranicni.ihned.cz/evropa-slovensko/c1-48331780-polaci-v-katynskem-lese-zemreli-na-rozkaz-stalina-priznava-oficialne-rusko|periodikum= Hospodářské noviny|datum= 26. 11. 2010|strany= |titul= Poláci v Katyňském lese zemřeli na rozkaz Stalina - přiznává oficiálně Rusko}}</ref>
Hrozbou násilím si vynutil spojenecké smlouvy a rozmístění svých jednotek v [[Litva|Litvě]], [[Lotyšsko|Lotyšsku]] a [[Estonsko|Estonsku]]. Když se však s těmito a ještě dalšími požadavky obrátil na [[Finsko]], byl odmítnut.
Řádek 462 ⟶ 472:
| poznámka =
| jazyk =
}}</ref>
| titul = ВОЕННАЯ ЛИТЕРАТУРА --[ Военная история ]-- Широкорад А.Б. Северные войны России
| periodikum = militera.lib.ru
| url = http://militera.lib.ru/h/shirokorad1/9_12.html
| datum přístupu = 2020-07-04
}}</ref>Rudá armáda ztratila asi 120–130 tisíc padlých, 180–190 tisíc zraněných a více než polovinu ze svých 6500 tanků.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kilin|jméno=Juri|titul=Talvisodan taisteluja|rok=2007|vydavatel=Karttakeskus| místo=Helsinky|isbn=978-951-593-068-2|jazyk=finsky|poznámka=Anglický překlad titulu: Battles of the Winter War}}</ref>
===
V červnu 1940 SSSR násilím obsadil [[Pobaltí]] (včetně Litvy, což bylo v rozporu s [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktem]], nicméně Německo to akceptovalo<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:f447abc9-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:7236f00b-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 27. 7. 1940|strany=1|titul= Události v Pobaltí nezajímají Německo}}</ref>).<ref>{{Citace periodika|url=http://www.reflex.cz/clanek/historie/64537/pred-75-lety-sovetsky-svaz-brutalne-anektoval-pobalti.html|periodikum= Reflex|datum= 10. 6. 2015|strany= |titul=Před 75 lety Sovětský svaz brutálně anektoval Pobaltí}}</ref> Poté přinutil [[Rumunské království|Rumunsko]] k odevzdání [[Besarábie]], kterou Rumunsko obsadilo silou během Ruské občanské války.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:a6606000-5735-11dd-afc5-000d606f5dc6?page=uuid:701b6210-54a6-11dd-893c-000d606f5dc6|periodikum= Lidové noviny|datum= 4. 7. 1940|strany=1|titul= Klid na Balkáně}}</ref><ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:f4486f2b-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:723a24bd-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 3. 8. 1940|strany=1|titul=Molotov jasně a určitě odmítá anglické spekulace}}</ref>
Finsko mezitím získalo podporu a záruky Německa. Když se v severním Finsku objevily německé jednotky, rozhodl se Stalin od jeho obsazení ustoupit. Tím svoji expanzi Evropou ukončil, protože na utkání s Německem se necítil a všechny potenciální cíle byly pod německou ochranou. Soustředil se tedy na budování armády a pacifikaci území, která obsadil.
Řádek 543 ⟶ 558:
=== Důsledky války ===
V průběhu války [[Oběti druhé světové války|zahynulo přes 20 milionu
| titul = WVW Statistics
Stalinem vedený Sovětský svaz dokázal za pomoci [[Zahraniční pomoc SSSR za Velké vlastenecké války|zahraničních dodávek]] a za cenu obrovských obětí německému útoku odolat a na přelomu let 1942/43 po [[Bitva u Stalingradu|bitvě u Stalingradu]] převzal iniciativu a přešel do protiútoku. Když [[Rudá armáda]] stanula na jaře 1945 v [[Berlín]]ě, byl srovnán se zemí. Stalin získal zpět vše, co ztratil, znovu ovládl Pobaltí, Ukrajinu, [[Besarábie|Besarábii]] a Bělorusko, které začlenil do Sovětského svazu jako svazové republiky. Finsko se sice stalo [[Satelitní stát|satelitem]] SSSR v [[mezinárodní politika|mezinárodní politice]] a částečně i zahraničním obchodu, ale zachovalo si nezávislost ve vnitřní politice a státním zřízení. Jiné státy ve Stalinově sféře zájmů ([[Polsko]], [[Československo]], [[Rumunsko]], [[Maďarsko]], [[Bulharsko]] a [[Německá demokratická republika|Východní Německo]]) se staly satelity se vším všudy, i když režimy v nich vzniklé nelze se Stalinovou diktaturou srovnávat.▼
| periodikum = web.archive.org
| url = https://web.archive.org/web/20130502201829/http://ww2stats.com/cas_ger_var_wvw.html
| datum vydání = 2013-05-02
| datum přístupu = 2020-07-04
}}</ref><ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4530565.stm Vůdci truchlí nad sovětskými válečnými mrtvými, BBC news 9.5.2005 (anglicky)]</ref>
Stalinem vedený Sovětský svaz dokázal sám vzdorovat většině nejlepších německých vojáků, nejlepším německým stratégům jako Manstein jenž vytvořil doktrínu bleskových válek a Guderian který byl autorem německé Panzerwaffe. I po děsivých porážkách v prvním roce války dokázal SSSR udržet německý nátlak a v letech 1942/43 po [[Bitva u Stalingradu|bitvě u Stalingradu]] převzal iniciativu a přešel do protiútoku. V roce 1944 Wehrmacht ustupoval na celé východní frontě, právě tehdy západní spojenci začali posílat většinu dodávek Lend Lease <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Howard
| jméno = Michael
| titul = 1939–1945. Der zweite Weltkrieg in Chronik und Dokumenten. 5th rev
| periodikum = International Affairs
| datum vydání = 1962-01
| ročník = 38
| číslo = 1
| strany = 85–85
| issn = 1468-2346
| doi = 10.2307/2611401
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2611401
| datum přístupu = 2020-07-04
▲
Stalin získal jakožto vítěz nad [[nacismus|nacismem]] gloriolu [[bojovník]]a za svobodu a osvoboditele [[národ]]ů. Mnoho [[levice|levicových]] [[intelektuál]]ů po celém světě na něj mělo právě takový názor a nevěřili zprávám o zločinech, které měl v SSSR páchat.
| |||