Josif Vissarionovič Stalin: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Vrácená kvalitnější verze úvodu. Zmínka o Podkarpatské Rusi je naprosto nepodstatná ve srovnání historickým kontextem a dobovými politiky. |
Vrácená kvalitnější verze úvodu. Zmínka o Podkarpatské Rusi je naprosto nepodstatná ve srovnání historickým kontextem a dobovými politiky. |
||
Řádek 43:
'''Josif Vissarionovič Džugašvili '''({{Vjazyce|ka}}: {{Cizojazyčně|ka|იოსებ ბესარიონის ძე ჯუღაშვილი}} [Ioseb Besarionis dze Džugašvili], {{Vjazyce|ru}}: {{Audio|Ru-Stalin.ogg|Иосиф Виссарионович Джугашвили}}, [[18. prosinec|18. prosince]] [[1878]] [[Gori]], [[Ruské impérium]] – [[5. březen|5. března]] [[1953]] [[Moskva]], [[Sovětský svaz]]), známý jako '''Stalin''' (''{{Cizojazyčně|ru|Сталин}}''<ref group="p">Z ruského ''{{Cizojazyčně|ru|сталь}}'', tj. "ocel". Méně známou přezdívku ''Koba'' přijal v mládí, a to podle jednoho z hrdinů románu gruzínského spisovatele Alexandra Kazbegi ''Otcovrah'' (publikován v roce 1882). Románový ''Koba'' bránil gruzínské rolníky proti kozákům a mstil své přátele. [http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=3734:stalin-kat-sveho-lidu-sp-1278123067&catid=1648&Itemid=148 (Koktejl 2004/11: Stalin - kat svého lidu])</ref>) byl ruský revolucionář [[Gruzíni|gruzínského původu]], politik a politický teoretik. V letech [[1922]]–[[1952]] byl [[Seznam představitelů Sovětského svazu|generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu]].
Stalin je historicky rozporuplnou osobností. Jeho politika si vyžádala podle současného odhadu historiků
| titul = Winston Churchill killed as many as the worst genocidal dictators of the 20th century, says Indian politician
| periodikum = The Independent
| url = http://www.independent.co.uk/news/world/world-history/winston-churchill-genocide-dictator-shashi-tharoor-melbourne-writers-festival-a7936141.html
| datum vydání = 2017-09-08
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-01-26
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Эпоха Сталина – курс на ПостНауке
| periodikum = postnauka.ru
| url = https://postnauka.ru/courses/56286
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-01-26
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = CNN
| jméno = Bard Wilkinson
| titul = Churchill's policies caused millions of Indian famine deaths, study says
| periodikum = CNN
| url = https://www.cnn.com/2019/03/29/asia/churchill-bengal-famine-intl-scli-gbr/index.html
| datum přístupu = 2020-01-26
}}</ref>. U Stalina samotného se počet mrtvých při [[Hladomor na Ukrajině|hladomoru]] v zemědělsky produktivních oblastech jižního Ruska (dnes Povolží, Krasnodarský kraj, střední a východní Ukrajina) během násilné [[kolektivizace]] zemědělství ve 30. letech podle oficiálního ukrajinského odhadu pohybuje mezi 3,5 a 10 milióny obyvatel, avšak tato čísla neodpovídají demografickým statistikám, kde úmrtnost v ukrajinské SSR byla v době hladomoru 1 500 000 oproti ročnímu průměru 550 000<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Населення України
| periodikum = database.ukrcensus.gov.ua
| url = http://database.ukrcensus.gov.ua/PXWEB2007/ukr/news/op_n_mov.asp
| datum přístupu = 2020-06-15
}}</ref> z let před hladomorem i po něm.<ref name="hladomor">http://www.ukrkonzulat.cz/cz/ukraine/hladomor/01.htm</ref> Počet obětí jím pořádané tzv. ''[[Velká čistka|Velké čistky]]'' ve 30. letech 20. století, kdy se Stalin zbavoval politických odpůrců a případné konkurence, se odhaduje na {{nowrap|600 000–1 200 000}} obětí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Thurston, Robert W.
| titul = Life and terror in Stalin's Russia, 1934-1941
Řádek 66 ⟶ 91:
| url = https://doi.org/10.1080/0966813022000017177
| datum přístupu = 2020-01-26
}}</ref> Z těchto důvodů je Stalin počítán mezi nejkrvavější diktátory všech dob, velkou roli na negativním vykreslení jeho osobnosti přispěla i studenoválečná propaganda ale také jeho nástupce Nikita Chruščov, který chtěl vystoupit ze Stalinova stínu. Období Stalinova SSSR charakterizuje překotná industrializace dříve agrárního Ruska, stavba železnic<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Davies
| jméno = Robert William
| příjmení2 = Davies
| jméno2 = R. W.
| příjmení3 = Harrison
| jméno3 = Mark
| titul = The Economic Transformation of the Soviet Union, 1913-1945
| url = https://books.google.cz/books?id=7ULWRnskfr4C&pg=PA158&lpg=PA158&dq=stalin+built+railway&source=bl&ots=k2nE4y3ibk&sig=ACfU3U1C05BMydGjmbmiV9N9GwKdrjkkPg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjO0I3j7ovqAhWrM-wKHWr6A5c4ChDoATAEegQICRAB#v=onepage&q=stalin%20built%20railway&f=false
| vydavatel = Cambridge University Press
| počet stran = 420
| isbn = 978-0-521-45770-5
| poznámka = Google-Books-ID: 7ULWRnskfr4C
| jazyk = en
}}</ref> na Sibiři po celé Střední Asii a Ukrajině. Stavba velkých hydroelektráren na řekách Dněpru a Volze. Investice do technického<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bailes
| jméno = Kendall E.
| titul = Technology and Society under Lenin and Stalin: Origins of the Soviet Technical Intelligentsia, 1917-1941
| url = https://books.google.cz/books?id=RUh9BgAAQBAJ&pg=PA187&lpg=PA187&dq=stalin+soviet+union+technical+education&source=bl&ots=33Uu-qdFgL&sig=ACfU3U0WffFJa2QLbyrUjonOIGotRr66OQ&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjF-5aQ74vqAhUMYcAKHepcBTMQ6AEwCnoECAYQAQ#v=onepage&q=stalin%20soviet%20union%20technical%20education&f=false
| vydavatel = Princeton University Press
| počet stran = 488
| isbn = 978-1-4008-4783-9
| poznámka = Google-Books-ID: RUh9BgAAQBAJ
| jazyk = en
}}</ref> vzdělání v důsledku nutnosti industrializace, rozvoj strojírenství, matematiky, fyziky a vznik nových průmyslových odvětví.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Krause
| jméno = Paul
| titul = John Scott. Behind the Urals: An American Worker in Russia's City of Steel. Edited by Stephen Kotkin. Bloomington & Indianapolis: Indiana University Press, 1989. xxv, 306 pp. $27.50 cloth; $9.95 paper. An American Engineer in Stalin's Russia: the Memoirs of Zara Witkin, 1932-1934. Edited by Michael Gelb. Berkeley and Los Angeles: University of California Press, 1991. 363 pp. $29.95.
| periodikum = Canadian-American Slavic Studies
| datum vydání = 1994
| ročník = 28
| číslo = 3
| strany = 335–337
| issn = 0090-8290
| doi = 10.1163/221023994x00756
| url = http://dx.doi.org/10.1163/221023994x00756
| datum přístupu = 2020-06-18
}}</ref> Negativní stránku jeho vlády tvořily [[Represálie|represe]] vůči obyvatelstvu i vysokým stranickým funkcionářům (např. již zmíněná ''Velká čistka''). Přesto měl ve světě velký vliv, jeho příznivci oceňují pokrok [[Sovětský svaz|SSSR]] za jeho vlády – především transformaci zemědělského státu v průmyslovou velmoc, podíl na vítězství nad [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], růst ekonomiky a [[gramotnost]]i nebo zlepšení úrovně lékařství.
== Mládí (1878–1900) ==
Podle matriky a úředních listin z raného období jeho života se Josif Džugašvili narodil v [[Gruzíni|gruzínské]] rodině ve městě [[Gori]] [[18. prosinec|18. prosince]] (6. prosince v juliánském kalendáři) [[1878]], později však vytrvale tvrdil, že to bylo [[21. prosinec|21. prosince]] (9. prosince v juliánském kalendáři) [[1879]], a toto datum bylo a je jeho stoupenci nadále oslavováno. Dodnes uvádějí zdroje různá data Stalinova narození.<ref>http://state.rin.ru/cgi-bin/persona_e.pl?id=4140&id_subcat=6&r=8</ref> [[Vissarion Džugašvili]], Josifův otec, pocházel z rolnické rodiny ve vesnici Didi-Lilo, v tehdejší tifliské gubernii. Byl to tvrdý člověk a alkoholik, který ženu i malého Josifa krutě bil.{{#tag:ref|I když se v literatuře objevuje tvrzení, že otec malého Josifa bil, sám Stalin na rodiče ve zlém nevzpomínal. V roce 1931 poskytl německému spisovateli Emilu Ludwigovi rozhovor, jehož autorizovaný záznam byl otištěn 30. dubna 1932 v 8. čísle časopisu „Bolševik". Na Ludwigovu otázku „Co Vás pohnulo k opozičnosti? Snad špatné zacházení rodičů?", Stalin odpověděl: „''Ne, moji rodiče byli lidé nevzdělaní, '''ale zacházeli se mnou naprosto ne špatně.'''''" [V originále: ''Нет. Мои родители были необразованные люди, '''но обращались они со мной совсем не плохо'''.'']<ref>STALIN, Iosif Vissarionovič. ''Spisy. Sv. 13, Červenec 1930 - leden 1934.'' 1. autoris. vyd. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1953. 398 s. cnb000411284. S. 117.</ref>|group="p"}} Vyučil se obuvníkem, později se však kvůli živobytí odstěhoval do vzdáleného [[Tiflis]]u (Tbilisi), kde pracoval v továrně na obuv. Matka Jekatěrina, rozená Geladze, pocházela z rolnické rodiny a byla do svých 12 let nevolnicí. Stalinova matka byla zbožná [[Gruzínská pravoslavná církev|gruzínská pravoslavná]] [[křesťan]]ka a chtěla mít ze syna kněze.
|