Hřbitovní škola: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnněí |
typo |
||
Řádek 2:
'''Hřbitovní škola''' (v [[angličtina|angličtině]] se užívá termín '''Graveyard Poets''' nebo '''Graveyard school'''<ref>[http://www.oxfordreference.com/view/10.1093/oi/authority.20110803095904674 Graveyard Poets - Oxford Reference]</ref>) je označení pro volnou skupinu [[Anglie|anglických]] [[preromantismus|preromantických]] [[básník]]ů [[18. století]], jejímž hlavním tématem jsou pochmurné [[meditace]] o [[smrt]]elnosti, ''lebkách a rakvích, epitafech a červech'' (''skulls and coffins, epitaphs and worms''”, jak se praví v básni ''The Grave'' (1743, ''Hrob'') od [[Robert Blair|Roberta Blaira]]) v prostředí [[hřbitov]]a.<ref>[https://library.unimelb.edu.au/exhibitions/dark-imaginings/gothicresearch/graveyard-poetry Graveyard Poetry - University of Melbourne Library]</ref> Bývá tak často chápána jako předzvěst žánru [[gotický román|gotického románu]] a měla velký vliv na básníky anglického [[romantismus (literatura)|romantismu]].<ref>[https://www.britannica.com/art/graveyard-school Graveyard school - Encyclopædia Britannica]</ref>
Cílem básníků hřbirovní školy bylo áměrně rozněcovat ''filozofickou melancholii'' (''Phylosophic Melancholy'') jako nová zdroj citovosti, poezie a ctnosti, kterou [[Thomas Gray]] nazval ''bílou melancholií'' (''white melancholy'') na rozdíl od trýznivé ''černé melancholie'', kterou podle něho trpěl [[Hamlet]]. Používali k tomu osamělé rozjímání v tůznách pochmurných scenériích jako poloropadlý gotický kostel s břečťanem porostlou věží osvětlovaný bledou měsíční září, opuštěná márnice s jedinou mdlou svíčkou, větrem pročesávaný hřbitovní trávník, houkání sovy atp).<ref name="CRAIG">CRAIG, Harding a kol. ''Dějiny anglické literatury II.'', Praha: SNKLU 1963, S. 76. [dále jen Craig].</ref>
Patrně první básní, která je do hřbitovní školy řazena, je ''A Night-Piece on Death'' ([[1717]], ''Noční skladba na smrt'') [[Thomas Parnell|Thomase Parnella]], která svou citovostí předjímá pozdější básnická rozjímání o odevzdanosti osudu a smrti<ref name="CRAIG">CRAIG, Harding a kol. ''Dějiny anglické literatury II.'', Praha: SNKLU 1963, S. 60</ref>. Za základní dílo hřbitovní školy je však považována báseň ''Nářek aneb Noční rozjímání o životě, smrti a nesmrtelnosti'' ([[1742]]-[[1745]], ''The Complaint, or Night Thoughts on Life, Death, and Immortality'') od [[Edward Young|Edwarda Younga]]. Dalšími autory byly přidávány pocity tajuplnosti a vážnosti, zájem o starodávné anglické básnické formy a lidovou poezii.<ref name="SLOV"/> Za myšlenkové vyvrcholení školy lze považovat ''[[s:Elegie psána na hřbitově vesnickém|Elegii psanou na hřbitově vesnickém]]'' (([[1750]], ''Elegy Written in a Country Churchyard'') od [[Thomas Gray|Thomase Grayho]].<ref>Procházka, S. 339-341.</ref>▼
▲Patrně první básní, která je do hřbitovní školy řazena, je ''A Night-Piece on Death'' ([[1717]], ''Noční skladba na smrt'') [[Thomas Parnell|Thomase Parnella]], která svou citovostí předjímá pozdější básnická rozjímání o odevzdanosti osudu a smrti.<ref
K dalším básníkům hřbitovní školy patří zejména [[Thomas Warton]], [[Thomas Percy]], [[James Macpherson]], [[Robert Blair]], [[William Collins]], [[Mark Akenside]], [[Joseph Warton]] a [[Henry Kirke White]].
| |||