Jiří David (výtvarník): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Doplnění seznamu literatury, úprava externích odkazů a stylistická úprava textu. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 43:
}}</ref>. S manželkou Zdenou Davidovou má dceru Markétu a syna Daniela. Žije ve [[Zbraslav|Zbraslavi]] u Prahy.
Na hlavní stránce svých webových stránek dlouhá léta otevíral uváděl vlastním citátem:
{{Citát v rámečku|''"Nevím co jsem; nevím co znamenám; nevím proč a pro koho dělám; neznám smysl ani důvod původu mých, mnohdy recyklovaných prací. Podezřele méně a méně je pro mne podstatné, kdo a jak porozumí smyslu mých prací, a to včetně mne samého; jsem svým vlastním cizincem. Po patnácti letech intenzivní, profesionální práce v oblasti umění, někde uprostřed Evropy, jsem ztratil jakoukoliv koherentní identitu. Pomalu a nejistě dospívám k závěru, že to pro mě není negativní, i když nevím co s tím."''<ref name="david">{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.jiri-david.cz/cz/index.html |datum přístupu=2008-08-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080714065749/http://www.jiri-david.cz/cz/index.html |datum archivace=2008-07-14 |nedostupné=ano }}</ref>}}
Řádek 125:
Dne 14. ledna 2003 členové skupiny [[Ztohoven]], v předvečer prezidentské volby, v níž byl nakonec zvolen [[Václav Klaus]], zakryli asfaltovou lepenkou levou polovinu svítícího objektu a změnili jej tak v otazník. Předchozí dva pokusy (30. prosince 2002 a v lednu 2003) jim překazila policie. V reakci na to Správa Pražského hradu odpojila Srdce od elektrického proudu. Pachatelé byli po činu zadrženi policií, ale ministr kultury s prezidentem Havlem čin uznali jako „umění ve volném prostoru“ a zajistili pachatelům beztrestnost. Autor původního srdce Jiří David se marně snažil přesvědčit Správu Pražského hradu, aby provedenou úpravu díla zachovala. Akci označil za pozitivní a za pachatele se postavil.<ref>Jan Paul: [http://blisty.cz/art/12479.html Monitor Jana Paula: Srdce na Hradě se proměnilo v otazník], Britské listy, 15. 1. 2003</ref> Skupina Ztohoven vydala manifest, v němž svůj čin okomentovala: ''„Jestliže se vytratí láska a porozumění, jestliže lidstvo přestane vnímat sdělení těch, kteří jsou jejich součástí, a bude zkoumat pouze formy, a ne obsahy, zbudou jen otazníky. Ty samé otazníky, které se rozsvěcují spolu s diskusemi o budoucnosti českého trůnu a směřování lidstva vůbec. Jsou vám tedy otazníky bližší než jistota tepajících srdcí?“''<ref name="zhaslo" />
Norský restauratér Nils Jebens, provozovatel restaurace Kampa Park, v reakci na srdce nechal rozsvítit v lednu na [[Hergetova cihelna (Malá Strana)|Hergetově cihelně]], patřící [[Sebastian Pawlowski|Sebastianu Pawlowskému]], další tři karetní symboly – listy, piky a kára. Pawlowskému za to hrozila pokuta až do výše
Slavnostní zhasnutí srdce, plánované na pátek 31. ledna 2003 (původně plánovaný termín 2. únor byl změně kvůli časové zaneprázdněnosti Václava Havla), překazili aktivisté Greenpeace, kteří těsně před akci do srdce vyvěsili transparent s nápisem „War?“, jímž protestovali proti Havlově podpoře invaze Spojených států do Iráku. Proto zaměstnanci Správy Pražského hradu srdce zhasli před plánovaným časem.<ref name="zhaslo" />
Řádek 131:
V únoru 2006 chtěl vlastník artefaktu, [[Světová rozvojová organizace]] (WDO), umístit toto srdce nad [[kábul]]ským stadionem, kde příslušníci [[Taliban]]u popravovali své odpůrce. Exprezident Václav Havel však podle slov svého tajemníka Jakuba Hladíka nedal k takovému umístění souhlas, o který WDO žádala. Exprezident Václav Havel však k tomu nedal souhlas údajně z obavy, že srdce bude chápáno jako náboženský symbol křesťanské víry a její ikony Panny Marie a vyvolá tak náboženské střety. Jiří David vyjádřil zklamání, že srdce nebude nikde vystaveno, a poukaz na Havlovy pochybnosti označil za výmluvu, která má zakrýt skutečnost, že WDO nebyla s to dotáhnout realizaci do konce.<ref>Martina Klapalová: [http://www.lidovky.cz/zpravy-domov.aspx?c=A060227_112622_ln_praha_fho Neonové srdce zůstává v Praze], Lidovky.cz, 27. 2. 2006</ref>
=== Klíčová socha (2010) ===
Řádek 162:
=== Literatura ===
*
*
* DAVID, Jiří: ''David''. Praha: KANT 2002, 80 s., {{ISBN|80-86217-26-4}}▼
* David, Jiří: ''Jiří David''. Praha: KANT 2001, text Martin Dostál et al., {{ISBN|80-86217-39-6}}
* David, Jiří: ''Inside Out. Fotografie 1993–2006 photographs''. Praha: KANT 2006. ISBN 8086970043
* David, Jiří. ''Neodcházej, zmiz / Don't Leave, Go Away''. Praha: KANT 2007, texty Noemi Smolik, Martin Dostál, ISBN 978-80-86970-35-6
* David, Jiří: ''Nikdo jiný, zatím nic''. Praha: tranzit.cz 2008, ISBN 978-80-87259-02-3
* David, Jiří: ''Předběžná retrospektiva''. Brno: Moravská galerie v Brně 2009, ISBN 978-80-7027-194-0
* David, Jiří: ''Křik paviánů''. Praha: GHMP a KANT 2013, ISBN 978-80-7010-813-0
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{NK ČR|jn19981000566}}
* Heslo {{AbART osoba}}
* Osobní [http://david.blog.respekt.cz/
* [https://web.archive.org/web/20140723084707/http://artlist.cz/?id=885
* [https://www.ceskatelevize.cz/porady/10992445736-jmenuji-se-jiri-david/21556226541/ Dokumentární film Jmenuji se Jiří David (2015, režie: Martin Dostál)]
* [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10090925908-vsechnoparty/210522161600042/obsah/140251-jiri-david/ Jiří David jako host pořadu Všechnopárty (ČT,
* Reportáž [http://www.rozhlas.cz/mozaika/vytvarne/_zprava/1158289 ČRO Vltava
{{Portály|Fotografie|Lidé|Šluknovský výběžek}}
|