Praha-východ (předávací nádraží): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
Řádek 1:
'''[[Předávací nádraží]] Praha-východ''' či '''Východní nádraží''' byla označení pro nákladovou železniční [[dopravna|dopravnu]], která byla centrem sítě [[železniční vlečka|železničních vleček]] v [[Praha|Praze]]-[[Vysočany (Praha)|Vysočanech]], vybudované roku 1965. Provoz na navazujících vlečkách již v průběhu 90. let 20. století zanikl a prostorem bývalé dopravny prochází od roku 2010 [[cyklostezka Rokytka]], která vznikla na tělese hlavní části vlečky [[ČKD Lokomotivka]].
 
== Historie ==
Oblast Vysočan a přilehlých částí Libně a Hloubětína v&nbsp;údolí Rokytky byly tradiční průmyslovou zónou, zejména zdejší závody ČKD v&nbsp;60.&nbsp;letech 20.&nbsp;století byly silně vytížené. Počínaje rokem 1870 postupně vznikly tři vlečky z&nbsp;[[nádraží Praha-Libeň]] (horní) do továren při Českomoravské ulici, při hranici Libně a Vysočan. Na druhé straně Vysočan vznikly vlečky od vysočanského nádraží do pozdějších závodů ČKD Trakce a ČKD Elektrotechnika. Vlečka do [[ČKD Lokomotivka]], úrovňově přecházející Českomoravskou ulici, neúnosně omezovala městskou dopravu. Proto byla v&nbsp;roce 1965<ref name="uzel" /><ref name=":0">[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006061601 Vlečka ČKD Lokomotivka v Českomoravské ulici], Pražské tramvaje</ref> jako její náhrada zřízena nová vlečka, která vedla z&nbsp;[[výtažná kolej|výtažné koleje]] v&nbsp;[[Seřaďovací nádraží|ranžíru]] [[nádraží Praha-Libeň|libeňského horního nádraží]] a přes přemostění Poděbradské ulice v&nbsp;Hloubětíně zaúsťovala do předávacího Východního nádraží (nádraží Praha-východ), do nějž byly zaústěny vlečky [[ČKD Kompresory]] a [[ČKD Lokomotivka]], [[Spalovna Vysočany|vysočanské spalovny]], továrny [[Praga]] a několika dalších závodů ČKD z okolí Kolbenovy ulice ([[ČKD Elektrotechnika]], [[ČKD Trakce]], [[ČKD Slévárny]]).<ref name="uzel">Ondřej Havlena: [http://www.fd.cvut.cz/projects/k612x1mk/prace/cargopraha.pdf Provoz a vlakotvorba nákladní železniční dopravy v rámci uzlu Praha], FD ČVUT, ak. rok 2005/2006, seminární práce z projektu Moderní trendy v železniční dopravě, str. 3 (zdroje: Milán Polák: Praha a železnice, Milpo Média 2005, Zdeněk Hudec a kol.: Atlas drah České republiky, Malkus 2004)</ref> [[Barvy a laky]], [[Spofa]], [[Tebas]] aj.<ref name="pamatky" />
 
Řádek 8:
Po roce 1990 se těžký průmysl dostal do útlumu a původní industriální zóna začala být postupně od západu přeměňována v obytnou, administrativní a komerčně-společenskou čtvrť.<ref name="liniovyzaklad">[http://doprava.praha-mesto.cz/default.aspx?id=84349&ido=7693&sh=1005242712 Cyklostezka ve Vysočanech jako liniový základ revitalizace území], Informační server hlavního města Prahy, Tomáš Prousek, 6. 7. 2010</ref> Časem zanikl i provoz na železniční vlečce včetně předávacího nádraží.{{kdy?}} Většina zdejších továren v 90. letech zanikla, do roku 2003 sloužila část vlečky pro obsluhu skladů, ještě na několik let (nejméně do roku 2006<ref>[http://www.prahamhd.vhd.cz/Draha/vysocany.htm Praha-Vysočany] prahamhd.vhd.cz, pražské železniční stanice a zastávky</ref>) byl obnoven sklonově náročný krátký úsek z nádraží Praha-Vysočany ke kovovýrobě v areálu ČKD, protože od Východního i libeňského nádraží už byla vlečka odříznuta,<ref name="pamatky" /><ref>[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041017 Kolejiště železniční vlečky Kolbenovy továrny], Pražské tramvaje</ref> a z nádraží Praha-Libeň do areálu firmy GJW.<ref name="pamatky" />Všechny koleje a vlečky byli až na výjimky vytrhány v letech 2004 - 2006.
 
== Rozvoj území po zrušení nádraží ==
Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo 20. října 2005 změnu územního plánu vlny 05 č. 740, která v této oblasti odstranila tzv. [[velké rozvojové území Vysočany]] a stanovila využití území jako obytně-rekreační zóny. V letech 2008–2010 byla v místech vlečky a předávacího nádraží vybudována [[cyklostezka Rokytka]].<ref>[http://doprava.praha-mesto.cz/zdroj.aspx?typ=2&Id=67302&sh=-1745443850 Chystané projekty: cyklostezka Freyova-Poděbradská-Hořejší rybník], Informační server hlavního města Prahy, 13. 3. 2006</ref>
 
Roku 2001 pozemky bývalého nádraží včetně přilehlé zahrádkářské osady apod. získala developerská společnost [[BCD Group]] ve spolupráci s [[Broomwell Developments]] a roku 2006 zde zahájila výstavbu bytového komplexu [[Nad Rokytkou]]. První etapa (Zahrady nad Rokytkou) byla dokončena roku 2008, druhá etapa (Dvůr Nad Rokytkou) kolem roku 2010, následně třetí etapa (Rezidence nad Rokytkou), v červnu 2016 byla dokončena 4. etapa (Zahrady nad Rokytkou II). Oblasti výstavby 5., 6., 9., a 10. etapy se nacházejí mimo plochu bývalého nádraží. 7. a 8. etapa mají postupovat po jižní straně cyklostezky směrem od Freyovy ulice.
 
== Současnost ==
V současné době (2020) se dá nalézt mnoho pozůstatků v okolí bývalého nádraží a vleček. Vedle [[Cyklostezka Rokytka|cyklostezky]] těsně před mostem přes Freyovu ulici se na levé straně nachází asi 30 metrový úsek vzorně seřazených pražců. Od konce [[Nad Rokytkou|bytových komplexů]] se na levé straně vedle cyklostezky až k mostu se dá spatřit dochovaný násep se zbytky drážních lamp. Po mostu přes [[Freyova|Freyovu ulici,]] kde vlečka vstoupila do areálu ČKD Kompresory se nachází 3 slepé do asfaltu zalité koleje. V úseku od mostu přes [[Poděbradská (Praha)|Poděbradskou ulici]] až do [[Praha-Libeň (nádraží)|Libeňského nádraž]]<nowiki/>í se dochovalo velmi málo. V ulici [[u Elektry]] v místě bývalého přejezdu se pod vrstvou štěrku dají nalézt zalité koleje. Posledním jediným pozůstatkem v tomto úseku se nachází cca 50 metrů před bývalým přejezdem je výstražná značka blížící se přejezdu s 50 metrovým varováním. V úseku od Východního nádraží směr [[ČKD Asset|ČKD Slévárny]] se nezachovalo taktéž téměř nic, jelikož tam od roku 2017 stojí nová bytová výstavba. V areálu Pepsi Coly, do které do roku 2006 vedla vlečka se nachází pozůstatků nejvíce. V areálu si lze všimnout drážních lamp v zachovalém stavu. Dále se tam nachází i slepá kolej s nefunkčním zarážedlem<ref name=":0" />. V úseku od Pepsi Coly pod mostem přes Kolbenovu ulici směr [[ČKD]] se nezachovalo nic jelikož byl úsek před několika lety vybagrován. V areálu ČKD se také moc pozůstatků nezachovalo jelikož areál ČKD Slévárny byl v roce 2018 srovnán se zemi. Úsek vlečky od Pepsi Coly do automobily Praga je také nepatrný a v roce 2020 se nedá nalézt nic jelikož [[Praga]] je aktuálně asanována.
 
== Související článkyOdkazy ==
=== Reference ===
* [[Pražský železniční uzel]]
 
== Reference ==
<references />
 
=== ExterníSouvisející odkazyčlánky ===
* [[Pražský železniční uzel]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Vlečka Libeň - Hloubětín - Vysočany|Železniční vlečka ČKD, Libeň - Hloubětín - Vysočany (převážně fotky zbytků před zahájením výstavby cyklostezky)}}
{{Souřadnice|50.1055556|14.5191667|zobrazení=top}}