Praha-východ (předávací nádraží): Porovnání verzí

Oblast Vysočan a přilehlých částí Libně a Hloubětína v&nbsp;údolí Rokytky byly tradiční průmyslovou zónou, zejména zdejší závody ČKD v&nbsp;60.&nbsp;letech 20.&nbsp;století byly silně vytížené. Počínaje rokem 1870 postupně vznikly tři vlečky z&nbsp;[[nádraží Praha-Libeň]] (horní) do továren při Českomoravské ulici, při hranici Libně a Vysočan. Na druhé straně Vysočan vznikly vlečky od vysočanského nádraží do pozdějších závodů ČKD Trakce a ČKD Elektrotechnika. Vlečka do [[ČKD Lokomotivka]], úrovňově přecházející Českomoravskou ulici, neúnosně omezovala městskou dopravu. Proto byla v&nbsp;roce 1965<ref name="uzel" /><ref name=":0">[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006061601 Vlečka ČKD Lokomotivka v Českomoravské ulici], Pražské tramvaje</ref> jako její náhrada zřízena nová vlečka, která vedla z&nbsp;[[výtažná kolej|výtažné koleje]] v&nbsp;[[Seřaďovací nádraží|ranžíru]] [[nádraží Praha-Libeň|libeňského horního nádraží]] a přes přemostění Poděbradské ulice v&nbsp;Hloubětíně zaúsťovala do předávacího Východního nádraží (nádraží Praha-východ), do nějž byly zaústěny vlečky [[ČKD Kompresory]] a [[ČKD Lokomotivka]], [[Spalovna Vysočany|vysočanské spalovny]], továrny [[Praga]] a několika dalších závodů ČKD z okolí Kolbenovy ulice ([[ČKD Elektrotechnika]], [[ČKD Trakce]], [[ČKD Slévárny]]).<ref name="uzel">Ondřej Havlena: [http://www.fd.cvut.cz/projects/k612x1mk/prace/cargopraha.pdf Provoz a vlakotvorba nákladní železniční dopravy v rámci uzlu Praha], FD ČVUT, ak. rok 2005/2006, seminární práce z projektu Moderní trendy v železniční dopravě, str. 3 (zdroje: Milán Polák: Praha a železnice, Milpo Média 2005, Zdeněk Hudec a kol.: Atlas drah České republiky, Malkus 2004)</ref> [[Barvy a laky]], [[Spofa]], [[Tebas]] aj.<ref name="pamatky" />

V současné době (2020) se dá nalézt mnoho pozůstatků v okolí bývalého nádraží a vleček. Vedle [[Cyklostezka Rokytka|cyklostezky]] těsně před mostem přes Freyovu ulici se na levé straně nachází asi 30 metrový úsek vzorně seřazených pražců. Od konce [[Nad Rokytkou|bytových komplexů]] se na levé straně vedle cyklostezky až k mostu se dá spatřit dochovaný násep se zbytky drážních lamp, kde i jedna zůstala celá (avšak bez světla). Po mostu přes [[Freyova|Freyovu ulici,]] kde vlečka vstoupila do areálu ČKD Kompresory se nachází 3 slepé do asfaltu zalité koleje. V úseku od mostu přes Poděbradkou[[Poděbradská (Praha)|Poděbradskou ulici]] až do Libeňského[[Praha-Libeň (nádraží)|Libeňského nádraž]]<nowiki/>í se dochovalo velmi málo. V ulici [[u Elektry]] v místě bývalého přejezdu se pod vrstvou štěrku dají nalézt zalité koleje. Do roku 2009 se i zde nacházel výstražní kříž. Posledním jediným pozůstatkem v tomto úseku se nachází cca 50 metrů před bývalým přejezdem je výstražná značka blížící se přejezdu s 50 metrovým varováním. V úseku od Východního nádraží směr [[ČKD Asset|ČKD Slévárny]] se nezachovalo taktéž téměř nic, jelikož tam od roku 2017 stojí nová bytová výstavba. V areálu Pepsi Coly, do které do roku 2006 vedla vlečka se nachází pozůstatků nejvíce. V areálu si lze všimnout drážních lamp v zachovalém stavu. Dále se tam nachází i slepá kolej s nefunkčním zarážedlem<ref name=":0" />. V úseku od Pepsi Coly pod mostem přes Kolbenovu ulici směr [[ČKD]] se nezachovalo nic jelikož byl úsek před několika lety vybagrován. V areálu ČKD se také moc pozůstatků nezachovalo jelikož areál ČKD Slévárny byl v roce 2018 srovnán se zemi. Úsek vlečky od Pepsi Coly do automobily Praga je také nepatrný a v roce 2020 se nedá nalézt nic jelikož [[Praga]] je aktuálně asanována.