Mohučské kurfiřtství: Porovnání verzí

| mapa poznámka = Mohučské kurfiřstvíkurfiřtství v roce 1648 (Erfurt a Eichsfeld jsou více na sever a nejsou zobrazeny).

Území kurfiřstvíkurfiřtství se skládalo z několika nesouvislých bloků: zemí okolo [[Mohuč]]e na obou březích [[Rýn]]a; území podél řeky [[Mohan]]u nad [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtem]]; regionu [[Eichsfeld]] v [[Dolní Sasko|Dolním Sasku]] a [[Durynsko|Durynsku]] a území okolo [[Erfurt]]u v [[Durynsko|Durynsku]].

Stejně jako v případě ostatních dvou církevních kurfiřstvíkurfiřtství, se území Mohučského kurfiřstvíkurfiřtství lišilo od území odpovídajícího [[Arcidiecéze mohučská|Mohučské arcidiecézi]], nad kterou měl Mohučský arcibiskup pouze spirituální autoritu. V průběhu raného novověku byla Mohučská arcidiecéze největším církevním celkem v Německu, zahrnujíce Mohuč a dalších 10 podřízených diecézí.

Roku 1802 ztratila Mohuč svůj arcibiskupský charakter. Během [[sekularizace]] která doprovázela tzv. Reichsdeputationshauptschluss v roce 1803 bylo sídlo kurfiřta [[Karl Theodor von Dalberg|Karla Theodora von Dalberg]] přesunuto do [[Řezno|Řezna]] a kurfiřstvíkurfiřtství ztratilo svá levobřežní teritoria, která připadla [[Francie|Francii]], pravobřežní území okolo [[Mohan]]u pod [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtem]] připadla [[Hesensko-Darmstadtsko|Hesensku-Darmstadsku]] a [[Nasavsko|Nasavsku]] a [[Eichsfeld]] s [[Erfurt]]em [[Pruské království|Pruskému království]]. Dalbergovi se povedlo udržet Aschaffenburgské oblasti a přeměnil je na [[Aschaffenburské knížectví]]. V roce 1810 spojil Dalberg [[Aschaffenburg]], [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurt]], [[Wetzlar]], [[Hanau]] a [[Fulda|Fuldu]] a vytvořil nové [[Velkovévodství frankfurtské]]. Nicméně Dalberg v roce 1813 rezignoval a [[Vídeňský kongres]] rozdělil jeho území v roce 1815 mezi [[Bavorské království]], [[Hesenské kurfiřstvíkurfiřtství]], [[Hesenské velkovévodství|velkovévodství Hesenské]] a [[Svobodné město Frankfurt]].