Telč (zámek): Porovnání verzí

Přidáno 2 106 bajtů ,  před 4 měsíci
typografie, stylistika, doplnění, napřímení odkazů a oprava
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
(typografie, stylistika, doplnění, napřímení odkazů a oprava)
| popisek = Zámek Telč
| využití =
| poloha = Náměstí Zachariáše z  Hradce 1
| obec = [[Telč]]-[[Vnitřní Město (Telč)|Vnitřní Město]]
| země = Česko
| loc-map = {{LocMap|Česko|label=Telč (zámek)|lat_deg=49|lat_min=11|lat_sec=7.4|lon_deg=15|lon_min=27|lon_sec=4.8|float=center}}
| stavitel = [[Jindřich III. z Hradce]]
| další majitelé = [[páni z Hradce]], [[Slavatové z  Chlumu a Košumberka]], [[Lichtenštejn-Kastelkornové|Lichtenštejnové z  Kastelkornu]], [[Podstatští-Lichtenštejnové z Prusinovic|Podstatští z  Lichtenštejna]]
| současný majitel = Česká republika
| sloh = [[Renesance|renesanční]]
| rejstřík památek = 15430/7-5249
}}
 
'''Zámek Telč''' stojí ve městě [[Telč]], v &nbsp;části [[Vnitřní Město (Telč)|Vnitřní Město]], na [[náměstí Zachariáše z &nbsp;Hradce]], nad meandrem [[TelečskýTelčský potok|TelečskéhoTelčského potoka]] mezi [[Ulický rybník|Ulickým]] a [[Štěpnický rybník|Štěpnickým rybníkem]]. Zámek je chráněn jako [[kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]<ref>{{MonumNet|název=Zámek|ID=125911|datum=2013-03-20}}</ref> a &nbsp;v &nbsp;roce 1995 byl zámecký areál společně s &nbsp;panskou sýpkou prohlášen [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Zámek Telč (Telč) | url = http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=NP%2C111 | datum přístupu = 2013-03-20 | vydavatel = Národní památkový ústav | místo = Praha}}</ref> Od roku 1992 je zámek spolu s &nbsp;historickým centrem Telče zapsán na [[Světové dědictví (Česko)|Seznam světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Telč, historické jádro | url = http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=DS%2C4 | datum přístupu = 2013-03-20 | vydavatel = Národní památkový ústav | místo = Praha}}</ref> Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]), apřístupný veřejnosti. Jeho současným kastelánem je přístupnýBohumil veřejnostiNorek.
 
== Historie ==
 
=== Hrad ===
Po požáru města v &nbsp;roce 1387, při kterém pravděpodobně definitivně zanikl první [[Telč (hrad)|telčský hrad]], se Telč ocitla bez panského sídla. Ve třetí čtvrtině 14. století proto nechal [[Jindřich &nbsp;III. z &nbsp;Hradce]] postavit na místě dnešního zámku, přesněji v &nbsp;jeho severovýchodní části, vodní hrad. Jindřichův syn [[Jan &nbsp;III. z &nbsp;Hradce]] držel ochranou ruku nad mistry pražské univerzity, především pak nad [[Stanislav ze Znojma|Stanislavem ze Znojma]]. Obdobně se choval i jeho syn [[Jan IV. z Hradce|Jan &nbsp;IV.]], přesto byl telčský hrad dne 21.&nbsp;září 1423 dobyt husity. [[Páni z Hradce|Pánům z &nbsp;Hradce]] se jej podařilo získat zpátky a &nbsp;v&nbsp;lednu 1437 zde pobýval císař [[Zikmund Lucemburský]]. Jan se později stal členem [[Jednota strakonická|Jednoty strakonické]] a postavil se proti králi [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z &nbsp;Poděbrad]]. Po Janově smrti v &nbsp;roce 1452 panství zdědil jeho syn [[Jindřich IV. z Hradce|Jindřich &nbsp;IV.]], který se roku 1463 postavil proti králi. Roku 1471 se pak zavázal uherskému králi [[Matyáš Korvín|Matyášovi Korvínovi]]. Po uzavření [[OlomouckýOlomoucká mírsmlouva|olomouckého míru]] uznal za panovníka [[Vladislav Jagellonský|Vladislava &nbsp;II.]] a ten jej jmenoval komorníkem Království českého. V &nbsp;Telči stihl nechat hrad přestavět v &nbsp;duchu [[gotika|gotiky]], ovšem během lovu dne [[15. leden|15. &nbsp;ledna]] 1507 Jindřich nešťastně umírázemřel. Telč tak zdědil [[Adam &nbsp;I. z &nbsp;Hradce]], po jehož smrti v &nbsp;roce 1531 došlo k &nbsp;rozdělení panství a Telč získal mladší [[Zachariáš z &nbsp;Hradce]]. Za vlastnictví Zachariáše zažívala Telč největší rozmach.; Právěprávě on nechal přestavět hrad na zámek.
 
=== Zámek ===
[[Soubor:Telč-zámek2011b.jpg|náhled|vlevo|Nádvoří zámku]]
 
Zachariáš z &nbsp;Hradce nechal přestavět gotický hrad na [[Renesance (historická epocha)|renesanční]] zámek a vytvořil z &nbsp;něj svoje reprezentativní dílo. V &nbsp;letech 1551–1552 se zúčastnil výpravy českých velmožů do [[Janov (Itálie)|Janova]]. Tady se seznámil s &nbsp;[[Italská renesance|italskou renesancí]] a tato zkušenost se poté promítla do přestavby telčského sídla. V roceRoku 1553 se oženil s &nbsp;[[Kateřina z Valdštejna (1571)|Kateřinou z &nbsp;Valdštejna]], díky které získal [[panství Polná]]. V &nbsp;roce 1589 po Zachariášově smrti panství zdědil jeho synovec [[Adam &nbsp;II. z &nbsp;Hradce]].
 
Na počátku 17. století, po vymření [[Páni z Hradce|pánů z &nbsp;Hradce]], se zámek dostal do vlastnictví [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Slavatů]] a to prostřednictví sňatku [[Lucie Otýlie z &nbsp;Hradce]] s &nbsp;[[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka|Vilémem Slavatou z &nbsp;Chlumu a Košumberka]]. Slavatové se pokusili o &nbsp;obrácení obyvatel Telče na katolictví, jak dokládá jezuitský [[Kostel Jména Ježíš (Telč)|kostel Jména Ježíš]], vystavěný v &nbsp;blízkosti zámku. Do architektonické podoby zámku výrazněji nepromluvili ani následující majitelé – [[Lichtenštejn-Kastelkornové|Lichtenštejnové z &nbsp;Kastelkornu]] a [[Podstatští-Lichtenštejnové z Prusinovic|Podstatští z &nbsp;Lichtenštejna]]. Jejich pozornost se zaměřila především na úpravy zámeckého parku, kde došlo k &nbsp;výstavbě [[empír]]ového skleníku.
 
== Popis ==
 
=== Hrad ===
Původní podobou připomínal spíše opevněný dvorec. Hrad tvořily budovy uzavírající malý dvorek v &nbsp;severovýchodní části dnešního zámku. Na východě stál jednokřídlý dvoupatrový palác, k &nbsp;němuž na jihovýchodě přiléhala [[Kaple svatého Jiří (Telč)|kaple sv. Jiří]]. Ta původně prostupovala patry a zakončovala ji hvězdicovitá [[žebrová klenba]]. Na sever pak vedlo zámecké [[Křídlo (architektura)|křídlo]], ze kterého se do současnosti dochovaly původně dvoupatrové sklepy a části obvodových zdí. Ke zboření tohoto křídla došlo v &nbsp;období renesance. Přízemí paláce se otevíralo do dvorku lemovaného [[ArkádyArkáda (architektura)|arkádami]] s &nbsp;[[Lomený oblouk|lomenými oblouky]]. Ve směru z &nbsp;jihu na sever pak celek uzavírala v &nbsp;renesanci rozbořená zeď. Hrad v &nbsp;podstatě pouze doplňoval hradby města a střežil jednu z &nbsp;městských bran.
 
Za [[Jindřich IV. z Hradce|Jindřicha &nbsp;IV. z &nbsp;Hradce]] prošel hrad [[Gotika|gotickou]] přestavbou, během níž měla být zvýšena bezpečnost sídla. V &nbsp;severním nároží došlo k &nbsp;vystavění hranolové věže a další přibyla u &nbsp;kaple v &nbsp;jižním nároží. Severní věž se dochovala v &nbsp;přízemí a &nbsp;v &nbsp;patře v &nbsp;původním stavu a její součástí byl [[prevét]] se [[střílna]]mi. Kromě nich vzniklo i nové jižní křídlo s &nbsp;lomenými arkádami, tzv. [[Arzenál|Zbrojnice]], a &nbsp;při severní stěně paláce další přístěnek. Palác a další obytné budovy byly obehnány [[ochoz]]y, zrušené při vybudování zámecké zahrady. V &nbsp;období pozdní gotiky přibyla i hradní kuchyně.
 
Do současnosti se dochovaly i zbytky předhradí – severní hradba s &nbsp;[[Bašta|baštou]], dnes začleněné do západní části renesančního paláce, a &nbsp;o &nbsp;něco západněji budova, kterou se původně do areálu vstupovalo. Ještě více na západ stával hradní [[Pivovar Telč|pivovar]]. V &nbsp;budově bývalého [[Konvikt svatých Andělů|konviktu]] se dochovala další z &nbsp;hradních věží.
 
=== Zámek ===
[[Soubor:Zámecká zahrada v Telči 04.jpg|náhled|Zámecká zahrada s kaplí Všech svatých]]
Přestavbou hradu na reprezentativní sídlo byli pověřeni mistři z &nbsp;[[Itálie]] a probíhaly ve dvou etapách. Zajímavé je, že ve stejné době probíhala i přestavba sídla v &nbsp;[[Jindřichův Hradec (zámek)|Jindřichově Hradci]], kde sídlil Zachariášův bratr [[Jáchym z Hradce|Jáchym]], přičemž na obou stavbách působili stejní architekti a umělci.
 
První etapa probíhala v &nbsp;letech [[1550]]-[[1553]] a její realizací byl pověřen [[Leopold Esterreicher]] ze [[Slavonice|Slavonic]]. Ten se zaměřil především na oblast původního dvora – v &nbsp;paláci nechal prolomit nová okna, zazdil arkády a omítky vyzdobil [[Rustika|rustikou]]. V &nbsp;přízemí byly vybudovány nové místnosti (obytné i reprezentativní). Došlo také k zaklenutí ''Zbrojnice'' hvězdicovitou klenbou. Změny se nevyhnuly ani zámecké kapli, při nichž byl snížen strop a zrušeny [[Žebrová klenba|žebrové klenby]]. Nové klenby dostaly také místnosti v &nbsp;prvním patře. Přes celé druhé patro se táhla ''Velká hodovní síň''. Místy jsou dosud patrné [[Sklípková klenba|sklípkové klenby]].
 
Přestavba představoval pro Zachariášovu pokladnu velkou zátěž, nicméně díky ziskům na panství a také těžby v &nbsp;dolech na stříbro, které získal především sňatkem s &nbsp;[[Kateřina z Valdštejna (1571)|Kateřinou z &nbsp;Valdštejna]], ji dokázal finančně utáhnoutufinancovat. V &nbsp;roce [[1553]], právě v &nbsp;roce svatby s &nbsp;Kateřinou, započala druhá, nejnáročnější, etapa přestavby. Svatba se také promítla na výzdobě zámku a to prostřednictvím aliančních erbů novomanželů, umístěných na portálech, fasádách a interiérech zámku.
 
Vedením prací v &nbsp;druhé etapě přestavby, která probíhala od roku 1553 do konce 60. let [[16. století]], byl pověřen stavitel [[Antonio Ericer|Antonín Vlach]] z &nbsp;Itálie, jenž se také podílel na přestavbách zámku v &nbsp;Jindřichově Hradci. Během této etapy přibyly další dva zámecké paláce, doplněné o &nbsp;hospodářské budovy. V &nbsp;roce [[1561]] byla dokončena výstavba ''Severního paláce'', v &nbsp;jehož prostorách vznikla dominanta telčského zámku – ''Zlatý sál''. V &nbsp;roce [[1564]] došlo k &nbsp;zaklenutí zámecké kaple [[Křížová klenba|křížovou klenbou]]. V &nbsp;letech [[1566]]-[[1568]] přibyl ''Jižní palác'' a také průjezd do dvora v &nbsp;západní části zámeckého areálu. Tady od roku [[1550]] stával pivovar a další hospodářské budovy, později spojené do jednoho gotického domku. V &nbsp;roce [[1563]] při výstavbě krytého schodiště došlo také k &nbsp;úpravám tohoto prostoru.
 
Definitivní podobu zámeckému areálu dodal během třetí etapy přestavby, probíhající do roku [[1580]], [[Baldassare Maggi|Baldassare Maggi z &nbsp;Arogna]], jenž se také podílel na přestavbách zámků na [[Zámek Hluboká (zámek)|Hluboké]], v &nbsp;[[StátníČeský Krumlov (hrad a zámek Český Krumlov)|Českém Krumlově]], [[Jindřichův Hradec (zámek)|Jindřichově Hradci]] či v &nbsp;nedaleké [[Brtnice (zámek)|Brtnici]]. Během této přestavby došlo ke spojení jednotlivých zámeckých paláců – Severní a Jižní palác s &nbsp;palácem v &nbsp;místě hradu – arkádovými chodbami. V &nbsp;Jižním paláci byla v roceroku 1580 vystavěna pohřební [[Kaple Všech svatých (Telč)|kaple Všech svatých]].
 
== Zámecký park a zámecká zahrada ==
[[Soubor:Telč 16.jpg|náhled|Skleník v zámeckém parku]]
''Zámecký park'' se rozkládá na severozápad od zámku a vytvořen byl již v &nbsp;[[16. století]]. Tvoří jej především vzácné dřeviny, součástí je také dříve [[empír]]ový, dnes [[Klasicismus|klasicistní]] skleník. V &nbsp;roce [[1848]] o &nbsp;park pečoval zahradník, sběratel a cestovatel [[Benedikt Rozel]], který během svých cest po střední Americe popsal několik nových druhů rostlin (zejména orchidejí).
 
''Zámecká zahrada'' vznikla již v &nbsp;70. letech 16. století a řadí se tak k &nbsp;nejstarším architektonickým zahradám v &nbsp;České republice. Ze dvou stran ji lemují arkády, v &nbsp;jejichž výklencích stávaly busty panovníků. Štukový reliéf na stěně paláce pak znázorňuje [[Neptun (bůhmytologie)|Neptuna]] se čtyřspřežím.
 
== Současnost ==
Od počátku roku 2020 probíhá rekonstrukce zámku v&nbsp;rámci projektu ''Revitalizace památky světového dědictví UNESCO''. V&nbsp;důsledku vzniklých omezení je návštěvníkům od 25.&nbsp;května téhož roku umožněna omezená prohlídka – byt posledního majitele zámku.<ref name="haló" /><ref name="telč.eu" /><ref name="II.po" />
 
== Zámek ve filmu ==
Zámek se objevil v &nbsp;následujících filmech a pohádkách:
* [[Jak se budí princezny]] (1978, režie: [[Václav Vorlíček]])
 
== Zajímavosti ==
{| class="wikitable sortable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;"
|+ Návštěvnost zámku<ref name="navstevnost_2015-2017">{{Citace elektronické monografie
| titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017
| url = httpshttp://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf
| datum přístupu = 2020-03-11
| vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
| formát = [[Portable Document Format|PDF]] online
| strany = 41
}}</ref><ref name="po-2018">{{Citace elektronické monografie
| titul = Památkové objekty 2018
| url = httpshttp://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf
| datum přístupu = 2020-03-11
| Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
| strany = 16
}}</ref>
|-
! Rok !! Počet návštěvníků
|-
| 2015 || 84 140
|-
| 2016 || 93 350
|-
| 2017 || 109 425
|-
| 2018 || 100 479
|}
 
* Zámek nikdy nebyl prodán. Ke změně majitele docházelo pouze prostřednictvím dědictví.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Archivovaná kopie | url = http://www.zamek-telc.eu/historie/ | datum přístupu = 2013-03-18 | url archivu =https http://web.archive.org/web/20130105025942/http://www.zamek-telc.eu/historie/ | datum archivace = 2013-01-05 | nedostupné = ano }}</ref>
 
== Reference ==
<references />
<ref name="haló">{{Citace periodika | titul = ''Zámek Telč na Jihlavsku'' | periodikum = Naše pravda, <span style=font-style:normal>příloha</span> [[Haló noviny|Haló novin]] | vydavatel = Futura, a.s. | ročník = 30 | rok vydání = 2020 | měsíc vydání = duben | den vydání = 27 | datum přístupu = 2020-07-01 | číslo = 16 | strany = I. (3) | issn = 1210-1494}}</ref>
<ref name="telč.eu">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Jeníčková | jméno = Ilona | titul = Státní zámek Telč | url = http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/turisticke_sluzby/oteviraci_doby/statni_zamek_telc-1 | datum aktualizace = 2020-06-23 | datum přístupu = 2020-07-01}}</ref>
<ref name="II.po">{{Citace elektronické monografie | titul = Obytné místnosti posledních majitelů zámku (základní okruh) | url = http://www.zamek-telc.cz/cs/informace-pro-navstevniky/prohlidkove-okruhy/6878-obytne-mistnosti-poslednich-majitelu-zamku-zakladni-okruh | datum aktualizace = 2020-05 | datum přístupu = 2020-07-01 | místo = Telč}}</ref>
</references>
 
== Literatura ==
* Josef Hrdlička, Markéta Marková,Hrdličková. ''Telč. Památky ve městě a okolí''. Havlíčkův Brod:Telč, 1996
 
== Externí odkazy ==