Plačkov (Holešov): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
vlastně několik odlišných druhů zástavby; doplněny nejvýznamnější památky ze seznamu KP |
kap. historie upravena podle nejnovější literatury |
||
Řádek 17:
== Historie ==
Ves Plačkov byla založena pravděpodobně v pozdním středověku jižně od města Holešova a svým severním koncem volně navazovala na jeho starší předměstí podél hlavní cesty na [[Kroměříž]], později zvané Kroměřížská ulice (dnešní Palackého).<ref name="štětina">{{Citace monografie
| příjmení1 = Fišer
| jméno1 = Zdeněk a kolektiv
| titul = Holešov. Město ve spirálách času
| vydavatel = nákladem města Holešov vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně
| místo = Brno
| rok = 2018
| kapitola = Vývoj města a jeho architektonických památek
| strany = 261
| isbn = 978-80-7275-106-8 | poznámky = (dále jen Fišer)}}</ref> Samotná vesnice byla tvořena širokou, dvakrát mírně esovitě zahnutou [[Ulicová vesnice|ulicovkou]], která dodnes nese, coby holešovská ulice, název Plačkov.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Kuča | titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl, H – Kole | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1997 | strany = 120 | isbn = 80-85983-14-1 | poznámky = dále jen Kuča}}</ref>
Katastrální území Plačkova zabíralo celé jižní okolí Holešova sahající až k obcím [[Martinice (okres Kroměříž)|Martinice]] a [[Zahnašovice]]. [[Intravilán|Zastavěnou oblast]] katastru kromě vlastního Plačkova tvořila také zmíněná Kroměřížská ulice na západě a na východě Žopská ulice (dnešní Masarykova), která vznikla rozšířením a prodloužením předpolí před Žopskou bránou na konci [[17. století]]. Hlavní dominantou nové ulice, téměř rovnoběžné s Plačkovem, se stal [[Baroko|barokní]] panský [[pivovar]]. Trojúhelný prostor mezi jižním okrajem Holešova, Plačkovem a Žopskou ulicí byl využit založením barokního městského hřbitova (nyní Smetanovy sady), který rovněž náležel ke katastru Plačkova.<ref>Fišer, s. 266.</ref>
V 50. a 60. letech 19. století byl Plačkov společně s [[Novosady (Holešov)|Novosady]] součástí obce [[Franckovice]].<ref>Kuča, s. 115.</ref> V roce 1882 byla přes plačkovský katastr postavena [[Železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí|železniční trať z Hulína do Bystřice pod Hostýnem]], včetně [[Holešov (nádraží)|holešovského nádraží]]. V 19. století se Plačkov stal centrem kulturního života česky smýšlející měšťanské společnosti. Podle dobového tisku se v hostincích na Plačkově konala řada divadelních a hudebních vystoupení se světovým i českým vlasteneckým repertoárem (například s písní „[[Česká hymna|Kde domov můj]]“). V roce 1906 byla na spojnici Plačkova a Kroměřížské ulice postavena nová [[Sokolovna]], slavnostně otevřená v září téhož roku za účasti starosty Sokola [[Josef Scheiner|Josefa Scheinera]].<ref>Fišer, s. 442–443 a 496.</ref> V průběhu 19. a 20. století byl katastr Plačkova postupně zastavován do podoby městských čtvrtí; podél železnice vznikaly průmyslové areály, ulice řadových domů i vilové čtvrti, a vznikl zde také nový městský hřbitov.
Samostatné katastrální území Plačkov bylo zrušeno v roce 1938 a jeho plocha byla přičleněna ke katastru Holešova.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Souček | jméno = Zbyněk | titul = Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze) | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální | místo = Praha | rok = 2010 | url = https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/soucek_rejstrik_ku.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20131203004340/https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/soucek_rejstrik_ku.pdf}}</ref>
Řádek 24 ⟶ 37:
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Holešově}}
* socha Panny Marie [[Immaculata|Immaculaty]]
* socha [[Svatý Florián|svatého Floriána]]
* socha svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] (Žopská ulice)
* panský pivovar (Žopská ulice)
* kaple svatého Kříže (starý městský hřbitov; Smetanovy sady)
* kaple svatého Martina (starý městský hřbitov; Smetanovy sady)
* Tomaštíkův náhrobek (původně na starém, později na novém hřbitově)
| |||