Arnošt Quido z Harrachu: Porovnání verzí
Nová stránka: {{Infobox - politik | pořadí = 4. | úřad = majitel jilemnického panství | období = 1749 - 1783 | jméno = Arnošt Quido… značky: problematické ISBN editace z Vizuálního editoru |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 30. 6. 2020, 19:18
Arnošt Quido hrabě Harrach (celým jménem Arnošt Quido hrabě z Harrachu, na Rohrau a Tannhausenu, pán hrabství Rohrau, svobodný pán na Pruggu a Pürrhensteinu, pán panství Jilemnice, Sadová a Strkov) (8. září 1723, Vídeň – 21. prosince 1799, Vídeň) byl český šlechtic, politik a příslušník rodu Harrachů.
| Arnošt Quido hrabě Harrach | |
|---|---|
 | |
| 4. majitel jilemnického panství | |
| Ve funkci: 1749 - 1783 | |
| Narození | 8. září 1723 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 21. prosince 1799 (ve věku 76 let) Vídeň Habsburská monarchie |
| Choť | Maria Josefa hraběnka von Dietrichstein-Proskau |
| Rodiče | Bedřich August z Harrachu a Eleonora Marie Karolína z Lichtenštejna |
| Děti | Arnošt Kryštof z Harrachu Jan Arnošt z Harrachu Ferdinand Josef z Harrachu Karel Boromejský z Harrachu Marie Josefa z Harrachu |
| Příbuzní | František Arnošt z Harrachu (vnuk) |
| Náboženství | katolík |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
Arnošt Quido se narodil 8. září 1723 ve Vídni. Po smrti svého otce, Bedřicha Augusta Harracha, roku 1742 zdědil Harrachovské panství. To zahrnovalo celé panství Jilemnice, Rohau, Hrádek u Nechanic a další. Byl vášnivým sběratelem soudobého umění, především pak děl římských umělců. Stal se také c. k. komořím a tajným radou.
Na svém panství zavedl pro nemajetné lékařskou péči. Bylo to nejspíše i díky známosti Arnošta Quida a lékaře Kajetána Ferdinanda Kittela, chirurga na jilemnickém panství. Během sedmileté války vydal instrukce, ve kterých obyvatelstvo rozdělil na tři třídy podle majetku. Těm pak nechal přidělit maso (popř. masnou polévku), přispěl jim na lékařskou péči a zařídil možnost výdělku ve svých lesích.[1]
Roku 1764 odkoupil sklárnu na Novém světě od Jana Josefa Müllera za 3 435 Zlatých. Jana Josefa Müllera však dále ponechal jako huťmistra.[2] [3]Během jeho vlády vzniká díky správci jilemnického panství Janu Antonínu Grauparovi Grauparova mapa harrachovského panství. Na svém panství také hojně podporoval tkalcovství a plátenictví.[4]
Umírá 21. prosince 1799 ve Vídni. Správu panství po něm převzal jeho syn Jan Nepomuk Arnošt Harrach.
Rodina
Arnošt Quido Harrach si vzal 20. května 1754 za manželku Marii Josefu hraběnku von Dietrichstein-Proskau. S ní měl devět dětí, z nichž pouze 3 se dožily dospělosti.[5]
- Maria Josepha hraběnka z Harrachu (1755 – 1783)
- Jan Nepomuk Arnošt hrabě Harrach (1756 - 1829)
- Arnošt Kryštof hrabě Harrach (1757 – 1838)
- Maria Anna hraběnka z Harrachu (1758 – 1763)
- Karel Borromäus hrabě Harrach (1761 – 1829)
- Ferdinand Joseph hrabě Harrach (†1841)
- Maria Theresia hraběnka z Harrachu (1764 – 1831)
- Eva Maria hraběnka z Harrachu (†1765)
- Maria Theresia hraběnka z Harrachu (†1775)
Odkazy
Reference
- ↑ http://www.hodkovicenm.cz/redakce/tisk.php?lanG=cs&xsekce=55767&clanek=74571&
- ↑ VALLEY / __STROY, Crystal. Crystal Valley | SKLÁRNA NA NOVÉM SVĚTĚ. crystalvalley.cz [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné online.
- ↑ PILAŘOVÁ, Eliška. Průmyslové památky v Krkonoších. 1. Vrchlabí: Správa KRNAP, 2020. ISBN 978-80-7535-120-3.
- ↑ 8 ZAJÍC, Daniel. ,,Harrachové na Jilemnicku“, In: Jilemnice slovem a obrazem, září 1993, roč. XV, s. 28.
- ↑ LOUŽECKÝ, Jan Drocár a Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné online.