Jean-Pierre Jabouille: Porovnání verzí

}}</ref> (* [[1. říjen|1. října]] [[1942]] [[Paříž]]) je bývalý [[Francie|francouzský]] automobilový závodník, pilot [[formuleFormule 1]]. Na přelomu 70. a 80. let 20. století se účastnil 55 závodů [[Velká cena|Grand Prix]] Formule 1 v nichž získal dvě prvenství. Od konce 60. let až do počátku 90. let byl také účastníkem závodů [[24 hodin Le Mans]] s vozy [[Alpine (automobilka)|Alpine]], [[Matra]], [[Sauber]] anda [[Peugeot Sport|Peugeot]].

Svou kariéru zahájil ve francouzské [[Formule 3|Formuli 3]] v roce 1967. V 1969 byl najatý jako vývojový pilot automobilky [[Alpine (automobilka)|Alpine]], zároveň se účastnil několika závodů [[Formule 2]] a závodu [[24 hodin Le Mans]]. V roce 1973 a 1974 vz vozem [[Matra]] získal 3. místěmísto v Le Mans 24 hodin. V tomtéž roce vyhrál závod Formule 2 v [[Hockenheim]]u. Také se objevil poprvé ve dvou závodech Formule 1.

V roce 1975 přerušil svou spolupráci s vozytýmem Alpine a, s podporou společnosti Elf si vytvořil vlastní podvozek pro Formuli 2 a v sezóně skončil na 5. místě. Ve Formuli 1 v [[Grand Prix Francie 1975|Grand Prix Francie]] obsadil 12. místo s vozem [[Tyrrell]]. V roce 1976 se soustředil pouze na závody Formule 2, v nichž získal titul Mistra světa.<ref>{{Citace elektronického periodika

V roce 1977 ve Formuli 1 podepsal smlouvu s týmem Renault. S novým přeplňovaným motorem měl potíže a tak první úspěch se dostavil až na [[Grand Prix USA 1978]], kde obsadil 4. místo. V roce 1979 se Renault rozhodl postavit druhý vůz pro [[René Arnoux]]e a Jean-Pierre Jabouille získalv prvnítomto vítězstvíroce vpři [[Grand Prix Francie 1979|Grand Prix Francie]] získal první vítězství, bylo to první vítězství pros přeplňovanýpřeplňovaným vůzvozem ve Formuli 1. V roce 1980 zvítězil [[Grand Prix Rakouska 1980|Grand Prix Rakouska]]. Při [[Grand Prix Kanady 1980]] si zlomil nohu, což se projevilo i na prvních dvou závodech [[Formule 1 v roce 1981|sezóny 1981]] z vozem [[Ligier]]. Cítil, že není zcela fit, nedokázal se kvalifikovat do závodů a tak se rozhodl odejít z Formule 1 a stal se manažerem týmu Ligier.