Michail Leonťjevič Mil: Porovnání verzí

'''Michail Leonťjevič Mil''' (rusky ''Михаил Леонтьевич Миль''; [[22. listopad]]u [[1909]] v [[Irkutsk]]u – [[31. leden|31. ledna]] [[1970]] v [[Moskva|Moskvě]])<ref bylname="БРЭ">{{Citace zakladatelelektronické a hlavní konstruktér sovětské konstrukční kanceláře [[Moskevský vrtulníkový závod M. L. Mila|Mil]] (tovární [[prefix]] Mi), celosvětově proslulé zejména výrobou vrtulníků.monografie

V&nbsp;roce [[1929 v letectví|1929]] začal pracovat [[Nikolaj Iljič Kamov]] společně s&nbsp;[[Nikolaj KirilovičKirillovič Skržinskij|Nikolajem KirilovičemKirillovičem Skržinským]] na projektu [[Vírník|autogyry]] s&nbsp;kloubovým rotorem [[KASKR|KASKR-1]] (zkratka '''KA'''mov-'''SKR'''žinskij). Mezi členy týmu KASKR patřil tou dobou i student Michail Leonťjevič Mil.<ref name="autogyra1">{{Citace monografie | autor = G. I. Kuzněcov | titul = ОКБ Н. И. Камова | vydavatel = OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“ | místo = [[Moskva]] | rok = 1999 | isbn = 5-93316-001-6 | kapitola = It all began with an autogyro | strany = 10 | jazyk = rusky, anglicky}}</ref> V&nbsp;roce [[1940]] byl založen na letišti Podosinki poblíž železniční stanice Uchtomskaja Závod č.&nbsp;290, první konstrukční kancelář v&nbsp;SSSR specializovaná na produkci autogyr. Autor myšlenky N.&nbsp;I.&nbsp;Kamov se stal hlavním konstruktérem a vedoucím mužem, M.&nbsp;L.&nbsp;Mil byl ustanoven jeho zástupcem.<ref name="autogyra">{{Citace monografie | autor = G. I. Kuzněcov | titul = ОКБ Н. И. Камова | vydavatel = OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“ | místo = [[Moskva]] | rok = 1999 | isbn = 5-93316-001-6 | kapitola = It all began with an autogyro | strany = 14 | jazyk = rusky, anglicky}}</ref>

Po vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bojoval Mil roku 1941 v&nbsp;Rudé armádě na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]] blízko Jelnyje. V&nbsp;roce 1943 byl z&nbsp;bojů stažen a povolán k&nbsp;leteckému výzkumu. Úkolem bylo zlepšit stabilitu a ovládání vojenských letadel. Dokončil [[disertační práce|disertační práci]] a v&nbsp;roce [[1947]] převzal vedení vrtulníkového oddělení v [[CAGI]] (Centrální aerohydrodynamický institut),<ref name="БРЭ"/> které se záhy transformovalo v [[Moskevský vrtulníkový závod M. L. Mila]].

Stroje vyrobené pod Milovým vedením ustanovily mnoho domácích i světových rekordů. Podílel se např. na konstrukci vrtulníků [[Mi-1]], [[Mi-2]], [[Mi-4]], [[Mi-6]], [[Mi-8]], [[Mi-10]], [[Mil Mi-12|V-12]]. Poruchovost posledně jmenovaného stroje (V-12) měla nepříznivý dopad na konstruktérovo zdraví a byla příčinou jeho předčasné smrti. Michail LeontějevičLeonťjevič Mil zemřel v&nbsp;lednu 1970 v&nbsp;[[Moskva|Moskvě]] a byl pochován na hřbitově Judinskoje poblíž Moskvy.

[[Soubor:Belarus-Vitsebsk-Aeroclub-Mi-1-4.jpg|náhled|[[Mil Mi-1]], první sériově vyráběný vrtulník v&nbsp;Sovětském svazu.<ref name="mi2">FOJTÍK, Jakub. ''Víceúčelový vrtulník Mi-2''. 1. vyd. Cheb : Svět křídel, 2008-2. 191 s. {{ISBN|978-80-86808-61-1}}. strana 8 (česky, anglicky)</ref>]]

{{DEFAULTSORT:Mil, Michail LeontějevičLeonťjevič}}