Gemini (detergent): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
-neex šabl
HlTo CZ (diskuse | příspěvky)
chybějící čárka, nadbytečná trojka a úprava odkazu
Řádek 4:
'''Gemini''' je označení pro skupinu [[smáčedla|smáčedel]], které se vyrábí [[dimer]]izací klasických molekul [[detergent]]u (spojením pomocí chemických můstků).{{Fakt/dne|20120128001519}} Nutnou podmínkou vzniku můstku je přítomnost vhodné funkční skupiny v [[hydrofilní]] části molekuly smáčedla. Tou je buď elektro-aktivní funkční skupina, nebo skupiny schopné s vhodným dalším komponentem utvářet [[polymer]].
 
Na rozdíl od standardních smáčedel poskytují gemini díky své konstituci nepřeberné množství různých variací. Rozdílná může být délka [[hydrofobní]]ho řetězce. Různé povahy hydrofilní části, kationaktivní, [[neionogennost|neionogenní]], nebo anionaktivní, podstatně rozšiřují celou paletu. Počet uhlíků ve spojovacím můstku, charakter substituentů, nabízejí další variace. Všechny tyto faktory určují vlastnosti gemin.
 
== Použití ==
Gemini nabízejí široké spektrum použití. Od prostředků na praní, přes různá odvětví průmyslu, medicíny, vědecké účely až k zemědělství. Tam se jich používá např. ke zvýšení propustnosti půdy. Jeden z charakteristických rysů gemin určených k čištění a praní je využití funkční, nejčastěji dusíkaté skupiny k utvoření vazby se spojovacím můstkem. Gemini vynikají vysokou [[solubizace|solubilizací]] olejů. [[Terenární soustava|Terenární soustavy]] existují jen při nízkých teplotách. Je popisována celá řada synergických interakcí různých smáčedel nebo anorganických solí s geminami. Manger<ref>Manger F.M.: Angel. Chem. Inst. Ed. 2000, 112 : 1980 – 1986</ref><ref>Manger F.M.: Angel. Chem. Inst. Ed. 2000, 39 : 11 1906 - 1920</ref> mimo jiné uvádí, že k vytvoření kritické [[Kritická micelární koncentrace|kritické micelární koncentrace]] gemini postačuje podstatně menší koncentrace této sloučeniny, než je tomu u standardního smáčedla.
 
== Gemini polyglykosidového typu ==
 
Uvedený typ gemini popsal v roce 1997 Castro 3.<ref>Castro M.J.L.: Tetrahydron Letters, Vol. 38, Issue 23, 9. June 1997, pages 3995 - 3998 </ref> Tato představa vyústila v technologicky schůdnou cestu vedoucí k podobné sloučenině. V prvé řadě byla věnována pozornost stanovení [[Kritická micelární koncentrace|kritické micelární koncentrace]] (CMC). Stanovení bylo prováděno při teplotě lázně 40 °C a hodnotě pH roztoku 10, [[konduktometrie|konduktometricky]] a [[diferenční metoda|diferenční metodou]].
 
==Odkazy==