Československé opevnění: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
→Plánování výstavby: Rupnikova linie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 53:
20. března 1935 byla zřízena [[Rada pro opevňování]] (RO) jako řídící a [[Ředitelství opevňovacích prací]] (ŘOP) jako výkonný orgán opevňování Československa.{{Zdroj?}} Předsedou RO se stal náčelník hlavního štábu arm. gen. [[Ludvík Krejčí]], jejími stálými poradci pak div. gen. Ing. [[František Nosál]], přednosta IV. odboru (technického) MNO, a brig. gen. [[František Havel (generál)|František Havel]], přednosta IV./1. oddělení (ženijního) MNO. V čele ŘOP stanul I. zástupce náčelníka hlavního štábu tehdejší brig. gen. [[Karel Husárek]]. Úkolem RO bylo získávat finanční prostředky, personál a materiál nezbytný k zajištění výstavby opevnění a současně [[Nejvyšší rada obrany státu|Nejvyšší radě obrany státu]] (NROS) navrhovat pořadí naléhavosti a způsob opevňování jednotlivých úseků, ŘOP mělo za úkol realizovat vlastní provádění prací přímo v terénu.
Československé opevnění se spolu s francouzskou [[Maginotova linie|Maginotovou linií]] stalo přímým vzorem pro výstavbu systému opevnění spojenecké [[Jugoslávské království|Jugoslávie]], známého jako [[Rupnikova linie]]. Jugoslávští vojenští inženýři byli několikrát hosty ŘOP, v roce 1936 studovali výstavbu pevnostní linie na Králicku a později vytyčování těžkého opevnění u Velvar. Z Československa měly být do Jugoslávie dodávány také [[Pancéřový zvon|pancéřové zvony]] a některé zbraně, jako [[4cm kanón vz. 36]]. Nakonec se plánované dodávky kvůli politickému vývoji neuskutečnily a původní velkorysé plány jugoslávského opevnění musely být z finančních důvodů značně omezeny, přesto některé objekty Rupnikovy linie (jako malé typové objekty a pěchotní sruby) nezapřou přímou inspiraci v československém opevnění.
== Programy opevňování ==
| |||