Racionalita: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m Verze 18757098 uživatele Rozek1app2 (diskuse) zrušena, deduplikace uvozovek – už tam máme ty implicitní, aneb nikoliv, střešovickou nemocnicí se „Střešovická“ v uvozovkách nebývá nazývána nikdy. značka: vrácení zpět |
||
Řádek 11:
Až do Kanta bylo tradicí pokládat racionalitu za „všem lidem společnou“ (Descartes). Počínaje Hegelem se chápe jako historicky proměnlivá a různě podmíněná, zejména lidskými zájmy. [[Romantismus]] 19. století silně zdůraznil význam vůle, citů a vášní a řada filosofů racionalitu člověka zpochybnila (Schopenhauer, Nietzsche aj.), podobně jako psycholog [[Sigmund Freud]]. Naproti tomu pro [[pozitivismus]] je racionální pouze to, co je dokazatelné, nebo jen to, co odpovídá pravidlům a normám například logiky. [[Kritický racionalismus]] [[Karl Raimund Popper|Karla Poppera]] uznává omezené možnosti empirického dokazování a za racionální tvrzení pokládá pouze takové, které lze vyvrátit. Naopak [[pragmatismus]] pokládá za racionální to, co je účinné a co vede k cíli. Na to navazuje současné pojetí různých (účelových či instrumentálních) racionalit, zejména ekonomické nebo politické.<ref>Ritter-Grunder, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie'', sv. 8, sl. 45-49. </ref>
Německý sociolog [[Max Weber]] rozlišoval mezi racionalitou ''hodnotovou'' a ''účelovou'', která se řídí pouze účelem. Filosof [[Max Horkheimer]] mluví o instrumentální racionalitě, která už není schopna posoudit racionálnost svých cílů. Podobný smysl má i současný pojem [[racionalizace]], který většinou znamená snahu o úspornější dosahování cílů.<ref>Petrusek, ''Velký sociologický slovník'', str. 906.
== Diskurzívní racionalita ==
| |||