Muhammad Rezá Pahlaví: Porovnání verzí

Přidány 4 bajty ,  před 11 měsíci
m
Typo
m (Robot: oprava ISBN)
m (Typo)
 
[[Soubor:Mohammad Pahlavi Coronation.jpg|náhled|vpravo|200px|Korunovace Muhammada Rezy Pahlavího]]
Pro šáhovu hospodářskou a sociální politiku se obvykle užívá termínu "[[bílá revoluce]]" – podle 12 bodového programu, který Íránci schválili v [[Referendum|referendu]] [[26. leden|26. ledna]] [[1963]]. Jeho nejdůležitějšími prvky byly zrušení pachtovního systému a rozdělení velkostatkářské půdy, prodej státních podniků [[Družstvo|družstvům]] a soukromým podnikatelům, podíl dělníků na [[zisk]]u jejich firem, [[všeobecné volební právo]] pro ženy a boj s [[Analfabetismus|analfabetismem]]. Šáhovým úmyslem bylo přeměnit Írán ve velmoc a to znamenalo především výstavbu průmyslu. Avšak [[Korupce|korupční]] prostředí a autokratický styl vlády nebyly vhodné k přeměně země na moderní stát – investice z centra sloužily jen k obohacení elity. Většina Íránců žila dál v chudých poměrech na venkově nebo v předměstských [[slum]]ech a světský styl režimu zase pobuřoval duchovenstvo, lpící na [[muslim]]ských tradicích.
 
K tomu přistupovaly i některé neuvážené kroky vlády, např. zavedení nového [[kalendář]]e, kde výchozím datem [[Letopočet|letopočtu]] nebyla [[hidžra]], ale narození [[starověk]]ého [[Perská říše|perského]] [[Šáhanšáh|krále]] [[Kýros II.|Kýra II.]],<ref>Tzv. imperiální kalendář byl zaveden v roce [[1976]] a místo roku 1355 hidžry se nyní počítal rok 2535. Většina Íránců změnu letopočtu bojkotovala. Viz Afshin Molavi, ''Toulky Persií'', Praha 2002, s. 31.</ref> nebo grandiózní (a nákladné) oslavy dvouapůltisíciletého trvání monarchie. Přes veškeré snahy se šáhovi a jeho poradcům nepodařilo získat pro bílou revoluci veřejné mínění, přičemž nadměrné zdůrazňování předislámských perských tradic naráželo vysloveně na odpor. V průběhu doby stále více rostla vnitřní opozice proti režimu, zvýrazňovaly se jeho nedemokratické rysy a po roce [[1976]] mu začala dávat najevo odstup i americká administrativa, kladoucí díky [[prezident]]u [[Jimmy Carter|Carterovi]] větší důraz na [[Základní lidská práva|lidská práva]]. Jednotící osobnost nalezly různorodé opoziční síly v exilové hlavě šíitských muslimů, [[ájatolláh]]u [[Rúholláh Chomejní|Rúholláhu Chomejnímu]], který proti šáhovi vystupoval již od šedesátých let. Společnost byla hluboce polarizována.