Muflon evropský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Korect (diskuse | příspěvky)
m Odstranění nesouvisejícího obsahu
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
→‎Areál rozšíření: Zmeny doby lovu podle vyhlasky MZe https://www.cmmj.cz/od-ledna-se-meni-doby-lovu-sparkate-zvere/
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 42:
Podle jiné, dnes převažující teorie je však muflon potomkem domácí neolitické ovce a na Korsiku i Sardinii byl v 8.–6. tisíciletí př. n. l. dovezen lidmi. Teprve zde pak zpětně zdivočel. Prokázat skutečný původ muflona je značně problematické. Na rozdíl od koz, kde je spolehlivým vodítkem tvar rohů, je u ovcí téměř nemožné podle kosterních pozůstatků rozlišit divoké ovce od zvířat v raném stadiu domestikace.
 
Z Korsiky a Sardinie se muflon již v historickém období začal šířit po celém [[Středomoří]]. Patrně ho znali již staří [[Starověké Řecko|Řekové]], zcela jistě ho chovali staří [[Římané]], kteří jeho maso podávali na hostinách. Používali ho i při [[Gladiátorské zápasy|hrách v cirku]].<ref>Dunkle, Roger: ''Gladiátoři''. Praha: Vyšehrad, 2011, s. 297-318</ref> Z Itálie se mufloni později dostali do [[Rakousko|Rakouska]] a [[Německo|Německa]]. Již na konci 17. století byli mufloni chováni v císařské oboře u [[Vídeň|Vídně]], odkud se zřejmě dostali i na české území. Zprávy o chovu divokých ovcí na českém území pocházejí už ze 16. a 17. století, není však jisté, jestli šlo o muflony nebo nějaký asijský druh (ovce mufloní, ovce stepní [[argali]]). Teprve u zpráv z 2. pol. 19. století není pochyb o tom, že se jednalo skutečně o muflony. Nejprve byli vysazeni do Staré obory u [[Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]], odtud se postupně rozšířili do dalších oblastí. Nejlépe se jim daří na skalách a kamenité půdě, kde si mohou dobře obrušovat neustále dorůstající [[Kopýtko|kopýtka]] – spárky. U muflonů chovaných na měkkém podkladě spárky přerůstají a způsobují kulhání zvířat. V současné době je [[Česko]] světovou špičkou v chovu muflonů.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Historie muflonů - Magazín Koktejl |url=http://www.lumix33.estranky.cz/clanky/mufloni-zver/mufproovc |datum přístupu=2009-07-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090610211951/http://www.lumix33.estranky.cz/clanky/mufloni-zver/mufproovc |datum archivace=2009-06-10 |nedostupné=ano }}</ref> Z lesního závodu v [[Židlochovice|Židlochovicích]] u Brna například pochází 8 z 10 největších mufloních trofejí na světě. I když přesné světové počty muflonů nejsou známy, v Česku žije zhruba 35,8 % světové mufloní populace. Mufloni se v Česku loví od 1. 87. do 31. 3. (muflonky 1.7.-31.12., mufloncata do 2 let celorocne), většinou na čekané, roční odstřel zde činí asi 7500 jedinců a mírně se zvyšuje. To, že se v Česku muflonovi tak daří, má i své stinné stránky. Mufloní zvěř je v mnoha lokalitách několikanásobně přemnožena a působí značné škody na lesním porostu i přízemní vegetaci. Trofejí z muflona jsou rohy - toulce, trofej se většinou upravuje jako celá [[Preparace|preparovaná]] hlava, nikoli jako lebka. Výtečná mufloní [[Zvěřina (maso)|zvěřina]] se chutí podobá [[Jehněčí maso|jehněčímu masu]], avšak zvěřina z beranů ulovených v době říje silně páchne.
 
== Potrava ==