Státní znak Pruska: Porovnání verzí

Když se v roce [[1701]] prohlásil pruský vévoda a braniborský kurfiřt [[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] pruským králem [[Fridrich I. Pruský|Fridrichem I.]], dal nařídit změnu znaku Pruska (nyní království). Byla to největší změna v historii znaku. Samotná pruská orlice dostala královskou korunu, na hrudhruď byly přidány iniciály "''FR''" (Fridericus Rex = král Fridrich). Nad [[štít]] byla posazena královská [[koruna (klenot)|koruna]] (reálný vzhled), kolem štítu byl obtočen pruský [[Řád černé orlice]] a štít z boku podpírali 2 štítonoši tzv. bájní Heráklové neboli diví mužové (vyskytujíc se v keltské a germánské mytologii, také ve znaku Dánska, odtud inspirace). Takový znak byl tzv. malým znakem pruského království, dále nechal král Fridrich I. ustanovit velký znak, který měl barokní tvar a byl navíc položen na [[královský stan]] nad kterým byla další královská koruna. Inspiraci použít ve znaku královský plášť našel [[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]] ve znaku [[Francie]] a [[Dánsko|Dánska]].

V roce [[1709]] došlo ke změněnzměně velkého znaku. Štít dostal zpět gotický tvar a do znaku byly přidány znaky některých dalších malých pruských území. Nad štítem se objevila helmice, na které byla umístěna královská koruna, kolem štítu byl obtočen [[Řád černé orlice]], navíc [[štítonoš]]i dostali do rukou každý po jedné korouhvi, pruské a braniborské. Nad celým královským pláštěm (stanem) byl prapor s pruskou orlicí. Pod stan byl umístěn podstavec, na, kterém bylo heslo ''[[Gott mit uns]]'' („Bůh s námi“).

Syn [[Fridrich I. Pruský|Fridricha I.]], král [[Fridrich Vilém I.]], nechal znak rozšířit tak, že nechal pruské orlici ve všech znacích přidat královské žezlo a jablko, jako výraz královské moci. Za vlády jeho syna [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II.]] byl velký znak Pruska opět rozšířen o znaky nově dobytých (či nárokovaných) území: [[Slezsko]], [[Východní Frísko]] a [[knížectví Oranžské knížectví]].

Za vlády [[Fridrich Vilém III.|Fridricha Viléma III.]], který byl synem krále [[Fridrich Vilém II.|Fridricha Viléma II.]], byl ke znaku přidán braniborský [[Řád červené orlice]]. Do štítu byly přidány znaky zemí [[Vestfálsko]], [[Dolní Sasko]], a [[Sasko]].

Po [[Prusko-rakouská válka|Pruskoprusko-rakouské válce]] v roce [[1866]] a, [[Prusko-francouzská válka|Pruskoprusko-francouzské válce]] v roceletech [[1870]]–[[1871]] a vytvoření [[Německé císařství|Německého císařství]] v roce [[1871]] byl nařízením krále [[Vilém I. Pruský|Viléma I.]] opět velký a střední znak Pruska změněn. Do středního znaku byly přidány znaky dobytých území: [[Hohenzollernsko]], [[Hanonoverské království|Hanonoversko]], [[Hesensko-Nasavsko]], [[Šlesvicko]], a [[Holštýnsko]]. Od malého znaku se střední lišil tím, že obsahoval více znaků (a byl obtočen řádemŘádem černé orlice). Malý znak byl také upraven a to tak, žezbyl z něho zbyl jenom štít s orlicí, bylybyli odstranění jak [[štítotoš]]i, tak podstavec pod nimi a i královská koruna.

Velký znak byl rozšířen o tyto znaky (celkem 48 malých a 3 strdeční: Prusko, Braniborsko a Hohenzollernsko) a také přibyly další záslužné řády obtočené kolem štítu. Podle nejvýznamnějšího, od spodu nahoru: [[Řád černé orlice]], [[Řád červené orlice]], [[Královský hohenzollernský domácí řád]] a [[Řád koruny (Prusko)|Řád pruské koruny]]. Motto ''Gott mit uns'' („Bůh s námi“) bylo přesunuto na kopuli stanu.

V roce [[1920]] tj. 2 roky po [[svržení monarchie v Německu]] byl zaveden nový znak Pruska, resp. [[Svobodný stát Prusko|svobodného státu Prusko]] jak zněl nový oficiální název Pruska, vyjadřující poválečnou situaci. Pruska, kteréPrusko přišlo jak o území na západě a severu tak především na východě, proto byla nyní pruská orlice (zbavena královských reálií – koruny, žezla a jablka) zobrazena v "obraném„obranném postavení"postavení“.

Za nacistické éry bylabyl orlici na hruď přidán [[hákový kříž]], do jednoho pařátu meč a do druhého 2 blesky, nad orlicí bylo heslo ''[[Gott mit uns]]'' ("Bůh„Bůh s námi"námi“).