Bystřice (okres Frýdek-Místek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 31:
== Historie ==
Nejstarší doložená písemná zpráva o Bystřici obsažena v opise listiny vydané knížetem Boleslavem I. (1409 – 1431). Další záznam je v privilegiu těšínského knížete z roku 1470, který udělil prvnímu osadníkovi v této oblasti půdu s právem založit mlýn s jedním kolem a hostinec, čímž vytvořil dědičné fojtství. To bylo potvrzeno knížetem Kazimierzem II v roce 1503 a opkovaně (na žádost starosty Jana Sturcze) v roce 1595 knížetem Adamem Wacławem, který umožnil přidat do mlýna druhé mlýnské kolo, ale současně uložil majitelům obecního sídla nájemné z pozemků a mlýna, tzv.“ formamanské „ - naturální daň doručená na hrad Těšín a desátek v obilí pro kněze z Vendryně. Jméno osady je poprvé uvedeno v roce 1523 v seznamu vesnic povinných odebírat pivo z městského pivovaru v Těšíně.
Osídlení nové vesnice bylo pomalé. Osadníci dlouho stavěli své usedlosti rozptýlené na loukách a lesních mýtinách. Kvůli chudé půdě zabývali se také pastevectvím. Jedním z prvních osadníků byl ''Jerzy Wałach'', který se usadil na tzv.„vykopávce“. V 16. století obyvatelé Bystřice pásli dobytek hlavně na pasekách u Olzy V dalších stoletích se pastviny přesunuly na hory. V r. 1577 žilo v obci odhadem 300 obyvatel z nichž bylo 22 sedláků, 6 malorolníků (zahradníků a ovocnářů), 1 mlynář a 1 fojt (celkem 30 osedlí). Od doby reformace byla většina obyvatel vesnice protestanty. Tato poznámka byla uvedena ve zprávě o návštěvě opolského arciděkana z roku 1679. Po vydání tolerančního patentu v roce 1782 opustilo katolickou církev 84 osob, takže v roce 1784 bylo zde pouze 37 katolíků. r. V roce 1782 byla založena první bystřická škola a zároveň byl založen evangelický sbor . Ve škole vyučovacím jazykem bylo místní nářečí. V devatenáctém století došlo ke zvýšení počtu katolických věřících na 269 v roce 1910 [2]. Bystřice je dodnes jednou z nejvíce protestantských vesnic v [[Zaolží]]. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Barański
| jméno = Mirosław J
| titul = Beskid Śląski: przewodnik
| url = https://www.worldcat.org/title/beskid-slaski-przewodnik/oclc/297532256
| vydavatel = Oficyna Wydawnicza "Rewasz"
| místo = Pruszków
| isbn = 978-83-89188-71-7
| oclc = 297532256
| poznámka = OCLC: 297532256
| jazyk = Polish
}}</ref>
V první polovině devatenáctého století bylo v Bystřici mnoho pracovníků, kteří každý rok migrovali za prací na „vaření“ [[Dusičnan draselný|dusičnanu draselného]] na současném Slovensku. V devatenáctém století byla vesnice známým centrem krajkové výroby. Krajky byly použitý při výrobě krajkových bot, na pokrývky hlavy, která byla součástí těšínských a horalských krojů. Současně se v okolí těžila železná ruda pro ocelárny v [[Třinec|Třinci]]. O něco později byly v Bystříci vyráběna velká košťata pro potřeby třinecké hutě. Významnou události v obecní historii bylo zprovoznění [[Košicko-bohumínská dráha|Košicko-bohuminské dráh]]<nowiki/>y (1871-1875). Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 žilo v Bystřici 2 426 občanů, z toho 2 382 (98,2%) byli Poláci, 13 (0,5%) Češi a 31 (1,3%) Němci <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zahradnik
| jméno = Stanisław
| titul = Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991
| url = https://www.worldcat.org/title/struktura-narodowosciowa-zaolzia-na-podstawie-spisow-ludnosci-1880-1991/oclc/749519031
| vydavatel = s. n.
| místo = Trzyniec
| oclc = 749519031
| poznámka = OCLC: 749519031
| jazyk = Polish
}}</ref>.
=== Významní rodáci ===
Řádek 138 ⟶ 163:
* [https://web.archive.org/web/20070917140359/http://www.jablunkovsko.cz/obce/bystrice.htm Slezsko - Beskydský informační systém - základní údaje]
* [http://www.bystrice.cz/obcan/informace-o-obci/bystrice-v-promenach-casu/ Bystřice v proměnách času]
* https://www.bystrice.cz/obcan/informace-o-obci/bystrice-v-promenach-casu/
{{Pahýl}}
{{Okres Frýdek-Místek}}
| |||