Eleonora Gonzagová (1598–1655): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Kraňské vévodkyně za použití HotCat, std |
Doplnění a opravy textu, doplnění nadpisů a modrých odkazů. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 32:
| podpis =
}}
'''Eleonora Gonzagová, nazývaná také Eleonora Toskánská''' (
==
=== Původ, mládí ===▼
Eleanora se narodila 23. září roku 1598 v rodině mantovského [[vévoda|vévody]] [[Vincenzo I. Gonzaga|Vincenza I.]] z rodu Gonzaga a jeho druhé manželky, [[Florentské vévodství|toskánské]] [[Princ|princezny]] [[Eleonora Medicejská|Eleonory]] z rodu [[Medicejové|Medicejských]].▼
Byla vychovávána ke [[Katolicismus|katolictví]] v mantovském [[klášter|klášteře]], kde získala nejen vzdělání, ale i velký kulturní přehled. [[Apoštolský nuncius|Papežský nuncius]] Caraffa ji popisoval jako velmi krásnou a zbožnou ženu.▼
▲
▲Byla vychovávána ke [[Katolicismus|katolictví]] v mantovském [[
=== Manželství s Ferdinandem II. ===
Jako čtyřiadvacetiletá byla 2. února roku [[1622]] v [[Innsbruck|Innsbrucku]]
[[Rakousko|Rakouská]] šlechta nebyla z nevěsti příliš nadšená. Eleonora byla velmi upjatá a [[Bigotnost|bigotní]] katolička. Po dvorské šlechtě požadovala neposkvrněný mravní profil a manželskou věrnost, neboť nevěru považovala za největší hřích. Nesnášela hovory o intimnostech a sexuální soužití považovala jen za manželskou nutnost. Možná i to bylo příčinou její [[Neplodnost|neplodnosti.]] Ferdinand byl také prudérní a byl až náboženským [[Fanatismus|fanatikem]]. V tom se shodovali a prožili spolu patnáct let harmonického manželství. Ferdinand byl v manželství spokojený a neměl jiné intimní vztahy. Manželé spolu děti neměli, ale Eleonora se stala [[Seznam členů rodiny|nevlastní matkou]] Ferdinandových dětí z jeho předchozího manželství.<ref>{{Citace monografie
▲Tímto sňatkem se snažil mantovský dvůr získat dominantní postavení v severní [[Itálie|Itálii]]. Eleonora sice u svého manžela mantovskou politiku velice podporovala, ale i tak bylo vévodské sídlo roku [[1630]] císařskými vojsky dobyto a vypleněno v tzv. válce o mantovské dědictví.
| příjmení = Fidler
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = České královny
| vydání =
| vydavatel = Fragment
| místo = Praha
| rok vydání = 2011
| počet stran = 64
| strany =
| isbn = 978-80-253-1272-8
}}</ref>
=== Císařovna ===
Císařovna se také věnovala [[Charita|charitě]] a jiným veřejně prospěšným činnostem. Založila ženské karmelitánské [[Klášter|kláštery]] ve [[Vídeň|Vídni]] a [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]]. Ve vídeňském [[Řád augustiniánů|augustiánském]] kostele dokonce zřídila zvláštní [[Kaple|kapli]] určenou k pohřbívání srdcí zesnulých habsburských panovníků. Tento zvláštní zvyk se udržel až do roku 1916.
=== Česká královna ===
=== Vdovství
| příjmení = Čechura
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Královská trilogie - Ženy a milenky českých králů
| vydání =
| vydavatel = Ottovo nakladatelství
| místo = Praha
| rok vydání = 2016
| počet stran = 585
| strany =
| isbn = 978-80-7451-505-7
}}</ref>
Eleonora zemřela 27. června [[1655]] ve [[Vídeň|Vídni]]. Svého manžela přežila o více než osmnáct let. Místo posledního odpočinku našla ve vídeňském [[Řád karmelitánů|karmelitánském]] klášteře, který sama založila. V roce [[1787]] pak byly její ostatky přeneseny do vévodské hrobky [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|katedrály svatého Štěpána ve Vídni]].
== Vývod z předků ==
Řádek 109 ⟶ 140:
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Fidler | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Fidler | titul = České královny | vydavatel = Fragment | místo = Havlíčkův Brod | rok = 2004 | isbn = 80-7200-849-8 | stránky = 81–82}}
|