Verze z 19. 6. 2020, 19:02 editovat 213.226.245.20 (diskuse) Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus editace z mobilu editace z mobilního webu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 6. 2020, 19:04 editovat zrušit editaci MrJaroslavik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 9 535 editací m experimenty značka: rychlé vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Pinturicchio - No. 3 - Frederick III Crowning Enea Silvio Piccolomini with a Laurel Wreath (detail) - WGA17793.jpg\|náhled\|Humanista Enea Silvio Piccolomini, budoucí papež [[Pius II.]], je roku 1442 ~~korunorjdhdhsjvxhdhdhdhdjdhdhdhfhfhfduduván~~korunován jako [[poeta laureatus]] císařem [[Fridrich III. Habsburský\|Fridrichem III.]] (freska z dómské knihovny v Sieně, autorem je [[Pinturicchio]]) ]] '''~~Hueeeeeeeeemanismus~~Humanismus''' (z [[latina\|latinského]] ''humanus'', lidský) je období evropských [[Kulturní dějiny\|kulturních dějin]] 14. až 16. století, charakteristické obnoveným zájmem o antickou kulturu a filosofii a prací přímo s textovými prameny z minulosti, což byla reakce na spekulativní [[Scholastika\|scholastiku]]. Humanismus se časově překrývá s [[Renesance\|renesancí]], ale termín renesance se používá spíše pro označení dobového umění, zatímco humanismus označuje tehdejší hlavní směr vědy a vzdělanosti. Humanismus vznikl v Itálii a za jeho prvního představitele se považuje [[Francesco Petrarca]] (1304–1374). Myšlenky humanistů se šířily nejdříve po Itálii, kde byla významná centra humanismu [[Florencie]], [[Řím]], [[Benátky]], [[Neapol]], [[Janov (Itálie)\|Janov]], [[Mantova]], [[Ferrara]] a [[Urbino]], a od 15. století i po celé západní Evropě. Základem humanismu bylo literárně orientované vzdělání. Humanisté prosazovali radikální reformu školství, od které očekávali optimální rozvoj lidských schopností spojením vědění a [[ctnost]]i. Humanistické vzdělání mělo člověka uschopnit, aby poznal svoje pravé určení a uskutečnil ideální lidství pomocí nápodoby klasických vzorů. Podle humanistů byl hodnotný, pravdivý obsah v jednotě s dokonalou jazykovou formou, a proto se rozhodující váha přikládala kvalitě jazyka, lingvistice a literatuře. Nejdůležitějšími odvětvími vědění byly proto básnictví a rétorika. Zvýšená péče o učenecké jazyky latinu a řečtinu zároveň dala impulsy i nově se rodící literatuře v lidových jazycích, v první řadě v [[Italština\|italštině]].

Humanismus: Porovnání verzí