Řád augustiniánů: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Celkové úpravy a doplnění hesla, fotografie značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - organizace
| název = Řád augustiniánů<br />''{{Jazyk|la|Ordo sancti Augustini}} ([[Latina|la]])''
| zkratka = OSA
| motto =
| předchůdce =
| nástupce =
| vznik = [[1059]]
| zánik =
| typ = duchovní řád
| účel =
| působnost = [[Evropa]]
| členové =
| jazyk =
| generální tajemník =
| hlavní orgán =
}}
'''Řád augustiniánů''' (stručně '''augustiniáni,''' ({{vjazyce2|la|''Ordo sancti Augustini)''}} je řeholní společenství, které vzniklo spojením několika poustevnických skupin, řídících se [[Řehole svatého Augustina|řeholí sv. Augustina]]. Takto vznikl řád tzv. Obutých augustiniánů, zvaných též Augustiniáni poustevníci. Z tohoto řádu se později oddělili tzv. [[
V Česku v současnosti působí Obutí augustiniáni (konventy v [[Klášter augustiniánů (Praha)|Praze]] a na [[Starobrněnský klášter|Starém Brně]]) a Augustiniáni kanovníci (ve farnosti [[Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany|Brno-Tuřany]]).
Řádek 48:
== Obutí augustiniáni (OSA) ==
Obutí augustiniáni (''Ordo eremitarum sancti Augustini'') jsou žebravý a [[meditace|meditativní řád]], který vznikl roku 1244<ref>Augustiniani.cz ([http://www.augustiniani.cz/augustiniani/augustiniani dostupné online])</ref> papežským rozhodnutím spojit několik italských a německých společenství, odvozujících svůj původ od původních komunit zakládaných sv. Augustinem. První klášter byl založen roku 1258 v lese u porýnského města [[Wesel]]u.
První kláštery v českých zemích vznikly za vlády a z vůle Přemysla Otakara II., v [[Pivoň|Pivoni]] u [[Domažlice|Domažlic]] (kolem 1262), v [[Klášter Zaječov|Zaječově]] (1262), v [[Klášter augustiniánů (Mělník-Pšovka)|Mělníku-Pšovce]] (1262), v [[Třebařov]]ě (1267)<ref>Dušan Foltýn a kolektiv:''Encyklopedie moravských a slezských klášterů''. Praha 2005, s. 681</ref>, další za krále Václava II. v [[Kostel svatého Tomáše (Praha)|Praze u sv. Tomáše]] (1285) a v [[Domažlice|Domažlicích]] (1287)<ref>FOLTÝN, Dušan-SOMMER, Petr-VLČEK Pavel: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997</ref>. Za krále Karla IV. následovaly [[Klášter Bělá pod Bezdězem]] (1345), u sv. Tomáše v [[Brno|Brně]] (1350, roku 1783 přestěhován na [[Staré Brno]]), [[Litomyšl]] (před 1356), klášter sester augustiniánek v Praze na Novém Městě (kolem roku 1355) s [[Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Praha)|kostelem sv. Kateřiny]] mezi dnešními ulicemi Ke Karlovu a Kateřinskou a roku 1373 [[Klášter Dolní Ročov|Dolní Ročov]]. V pobělohorské době vznikl [[Klášter Česká Lípa|klášter v České Lípě]] (založil jej roku 1627 [[Albrecht z Valdštejna]]),<ref name=“Smejkal“>{{Citace monografie
Řádek 75:
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
Řádek 112 ⟶ 113:
{{Portály|Křesťanství}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Řád augustiniánů| ]]
| |||