Bosenská církev: Porovnání verzí

'''Bosenská církev''' ([[Bosenština|bosensky]]: ''Crkva bosanska/Црква босанска'') byla nezávislá křesťanská církev ve středověké [[Bosenské království|Bosně]], která byla považována [[Římskokatolická církev|římskokatolickou]] a [[Pravoslaví|pravoslavnou]] církví za [[Kacířství|kacířskou]].

Historikové ji tradičně spojují s [[Bogomilství|bogomilstvímbogomilství]]m, i když tento názor byl zpochybněn a nyní je odmítán většinou odborníků. Přívrženci této církve se sami nazývali ''krstjani'' (křesťané) nebo ''dobri Bošnjani'' (dobří [[Bosňané]]). Organizace a přesvědčení církve je často špatně chápáno, protože po členech církve zůstalo velmi málo záznamů a celá filozofie církve je dochována hlavně z vnějších zdrojů, především ze záznamů [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]].

Monumentální náhrobky zvané ''[[Stećak|stećci]]'', které se běžně zhotovovaly ve středověké [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]], stejně tak v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], [[Srbsko|Srbsku]] a [[Černá Hora|Černé Hoře]], jsou obvykle spojovány právě s Bosenskou církví.

Křesťanské mise vedené z [[Římská říše|Říma]] a [[Konstantinopol|Konstantinopole]]e zavítaly na [[Balkán]] v [[9. století]]. Během nich byly christianizování jižní [[Slované]] a určily se hranice mezi [[Svatý stolec|Svatým stolcem]] a [[Konstantinopolský patriarchát|Konstantinopolským patriarchátem]]. V [[Chorvatsko|Chorvatsku]] v oblasti [[Dalmácie]] se tak rozšířila [[římskokatolická církev]], zatímco v [[Srbsko|Srbsku]] se rozšířilo [[pravoslaví]]. Mezi těmito státy ležela hornatá [[Bosna (historická země)|Bosna]], která patřila pod správu [[Řím|Říma]]a, avšak [[Katolická církev|katolismus]] zde nikdy neměl silný vliv kvůli organizaci a špatné komunikaci. Středověká [[Bosna (historická země)|Bosna]] tak byla nazývána "nikomu nepatřící zemí" mezi dvěma církvemi, čímž získalo toto místo unikátní náboženskou historii a nezávislost na ostatních církví.

Římskokatolická církev a pravoslaví měli převahu v různých částech dnešní [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]; následníci římskokatolické církve byli povětšinou na západě, severu a ve středu [[Bosna (historická země)|Bosny]], zatímco pravoslaví se rozvinulo v [[Zachlumia|Zachlumii]] (dnes ležící v [[Hercegovina|Hercegovině]]) a podél východních bosenských hranic. To vše se změnilo v polovině [[13. století]], kdy Bosenská církev měla převahu nad římskokatolickou. Zatímco Bosna byla především katolická, v hlubokém středověku byl bosenským biskupem jmenován zástupce Bosenské církve. Zatímco papežství trvalo na užívání [[Latina|latiny]] jako liturgického jazyka, bosenští katolíci si zachovali církevní [[Slovanské jazyky|slovanský jazyk]].