Vilemína Luisa Bádenská: Porovnání verzí

m
Úvod, typografie
m (Úvod, typografie)
| místo pohřbení =
}}
'''Vilemína Luisa Bádenská''' ([[němčina|německy]] ''Wilhelmine Luise von Baden'') ([[10. září]] [[1788]] v [[Karlsruhe]] – [[27. leden|27. ledna]] [[1836]] v [[Rosenhöhe]]) byla dcera dědičného prince [[Karel Ludvík Bádenský|Karla Ludvíka Bádenského]] a jeho manželky [[Amálie Hesensko-Darmstadtská|Amálie Hesensko-Darmstadtské]] a jako žena [[Ludvík II. Hesenský|Ludvíka II. Hesenského]] velkovévodkyně [[Hesensko|hesenská]] (''von Hessen und bei Rhein'').
 
== Biografie ==
Milostné aféry jejího manžela způsobily, že manželský pár posléze začal žít odděleně – po narození dvou dětí se Vilemína v roce [[1820]] usadila na [[zámek (stavba)|zámku]] [[Heiligenberg]] u [[Jugenheim]]u. Podle historicky ověřených zpráv (korespondence řady ministrů, vyslanců i panovníků včetně např. [[Viktorie (britská královna)|královny Viktorie]] nebo cara [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše I.]]) tam záhy navázala milostný poměr se svým komořím [[August Ludwig von Senarclens-Grancy|Augustem Ludwigem von Senarclens-Grancym]]; ze vztahu, který lze označit za druhé manželství, se narodily čtyři děti, z nichž však jen dvě se dožily dospělosti. Ludvík II. Hesenský ve snaze uniknout skandálu uznal všechny tyto děti své manželky Vilemíny za svoje.
 
Senarclens-Grancy je tedy označován za biologického otce Vilemínina druhého syna [[Alexandr Hesensko-Darmstadtský|Alexandra Hesenského]], zakladatele domu Battenbergů. Na tomto základě je také považován za ''"nelegitimního„nelegitimního tušeného pána domu Battenbergů"Battenbergů“'', k jehož potomkům mezi jinými náleží i [[Princ Philip, vévoda z Edinburghu|Philip Mountbatten, vévoda z Edinburghu]], manžel britské královny [[Alžběta II.|Alžběty II.]] a otec následníka britského trůnu [[Charles, princ z Walesu|prince Charlese]].
 
Stejně tak je Senarclens-Grancy považován za otce dcer Vilemíny Luisy – Alžběty (1821-18261821–1826), která zemřela v dětském věku, a [[Marie Alexandrovna|Marie]] (1824-18801824–1880). V roce [[1838]] [[cesarevič]] Alexandr Nikolajevič (pozdější car [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II.]]) cestoval po Evropě a hledal manželku; seznámil se s tehdy čtrnáctiletou Marií, zamiloval se do ní a po třech letech ([[16. duben|16. dubna]] [[1841]]) se s ní i přes námitky své matky [[Šarlota Pruská (1798-1860)|Alexandry Fjodorovny]] oženil, jsa si plně vědom skvrny na jejím původu. V té době ovšem již byla Mariina matka Vilemína pět let po smrti.
 
=== Potomci ===
==== Děti Ludvíka II. Hesenského ====
* [[Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský]], hesenský a rýnský velkovévoda (1806-18771806–1877)
* [[Karel Hesenský]] (1809-18771809–1877)
 
==== Děti Augusta von Senarclens-Grancyho ====
* princezna Alžběta Hesensko-Darmstadtská (1821-18261821–1826) – zemřela v útlém věku;
* mrtvě narozená dcera (1822)
* princ [[Alexandr Hesensko-Darmstadtský]] (1823-18881823–1888), zakladatel rodu [[Battenbergové|Battenbergů]]
* princezna [[Marie Alexandrovna|Marie Hesenská]] (1824-18801824–1880), manželka [[car]]a [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandra II.]] (1824-18801824–1880)
 
== Vývod z předků ==
 
== Literatura ==
''Egon Cäsar Corti: "Unter„Unter Zaren und gekrönten Frauen..."Frauen…“ 1949''
 
== Externí odkazy ==