Kostel Jména Panny Marie (Křtiny): Porovnání verzí

| název = Kostel Jména Panny Marie<br/>ve Křtinách

| obrázek = Křtiny Chrám Jména Panny Marie.jpg

| popisek = kostel Jména Panny Marie s kaplí svaté Anny a&nbsp;bývalým proboštstvím

| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]

| provincie = [[Moravská církevní provincie|moravská]]

| diecéze = [[Diecéze brněnská|brněnská]]

| děkanát = [[Děkanát Blansko|blanenský]]

| farnost = [[Římskokatolická farnost Křtiny|Křtiny]]

| stát = Česko

| stát podcelek1 název = [[Kraje v Česku|Kraj]]

| stát podcelek1 = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]]

| stát podcelek2 název = [[Okresy v Česku|Okres]]

| stát podcelek2 = [[okres Blansko|Blansko]]

| obec = [[Křtiny (okres Blansko)|Křtiny]]

| zeměpisná šířka = 49.2966000

| zeměpisná délka = 16.7426417

| loc-map =

| vysvěcení = 21. dubna 1771

| světitel = [[Matyáš František Chorinský z&nbsp;Ledské]]

| titul = [[farní kostel]]

| užívání =

| architekt = [[Jan Blažej Santini-Aichel]]

| sloh = [[Barokní architektura|barokní]]

| architektonický typ =

| výstavba = 1718–1733 (kaple sv. Anny)<br />1728–1750 (kostel)

| kapacita =

| délka = 65 m

| šířka = 35 m

| výška = 35 m (loď), 73 m (věž)

| umístění oltáře =

| materiál =

| adresa =

| web = http://www.pmkrtiny.cz/

| commonscat = Church of the Name of the Virgin Mary (Křtiny)

| datum zániku =

}}

| url =

| příjmení2 =

| jméno2 =

| vydání =

[[Soubor:Jan Santini Aichel - Křtiny ground plan.jpg|thumbnáhled|Půdorysný plán kostela]]

Důležitou roli v&nbsp;osnově půdorysu, která je určena geometrickými vztahy základního kružnicového schématu, hrají opsané a vepsané [[Pětiúhelník|pentagony]], které mohou odkazovat k&nbsp;pěti ranám Kristovým stejně jako k&nbsp;symbolu univerzality. Symboliku pětice doplňuje rovněž význam dalších čísel (3, 4 a 12). V&nbsp;jinak ryze barokní stavbě se nacházejí některé také latentní gotismy. Jde především o hustě skládané lineární profily říms, trojlisté záklenky oken a vnitřní ochozy chrámu, které navazují na typ středověkých ochozových centrál. Tvarosloví interiéru i exteriéru vychází &nbsp; kompozitního řádu. V&nbsp;exteriéru jsou skladebné poměry [[pilastr]]ů i utváření jejich detailů volnější než v&nbsp;interiéru chrámu. Tu jsou pilířové úseky stěn osazeny pilastrovými srostlicemi kompozitního řádu, nasazenými na vysokém soklu a vynášejícími [[kladí]]. „''Podstatnou součástí utváření stěny je i bohatá škála arkádových a okenních otvorů, které otevírají plochy polí a utvářejí onen podivuhodný světelně transparentní charakter zdi. Na osy otvorů navazují i velká, výškově oválná okna, probírající paty kleneb. Působení dosedu klenby na korunu stěn je tím výrazně vylehčeno. Klenební plochy působí spíše jako vzhůru se vzdouvající než dosedající a tlačící směrem dolů. Kumulace světla v&nbsp;horní části prostoru rovněž toto optické vylehčení až odhmotnění stěn a kleneb podporuje.''“<ref> Mojmír Horyna, ''Jan Blažej Santini – Aichel'', Praha 1998, s. 335.</ref> Skvěle zvládnutá je i krajině urbanistická situace areálu.

Santini pravděpodobně znal [[Turín|turínskýturín]]ský kostel Immacolata Concezione od [[Guarino Guarini|Guarina Guariniho]]. Krajní pole hloubkové kompozice tohoto turínského chrámu, jehož půdorys stěn je veden na kružnici, inspirovala utváření půdorysu a obvodové zdi ramen křížové dispozice křtinského kostela. Na stycích jednotlivých báňových kleneb ve křtinském kostele však neužil motivu zprostředkujících valených sedel, jak je tomu v&nbsp;[[Turín]]ě, místo toho klenební plochy do sebe narážejí se strohém ořezu, který je dán vertikální rovinou jejich styku. Tímto je u této centrály podtržena „buněčná“ prostorová skladba bez náznaku prostorového scelení či proniků kleneb.