Jurij Andrejevič Tregubov: Porovnání verzí

Narodil se v [[Petrohrad]]ě ve smíšeném manželství ruského otce Andreje Tregubova a německé matky. Dětství prožil spolu s rodiči ve [[Vladimirská oblast|Vladimirské]] oblasti. V roce 1934 se stal členem [[Národního svazu práce]] (NTS). Od roku 1941 byl zaměstnán jako tlumočník na [[Říšské ministerstvo pro okupovaná východní území|Říšském ministerstvu pro okupovaná východní území]] ({{Vjazyce2|de|''Reichsministerium für die besetzten Ostgebiete''}}), v říjnu [[1944]] obdržel německé občanství (do té doby neměl občanství žádné) a vstoupil do [[Ruská osvobozenecká armáda|ROA]] generála Vlasova, kde sloužil jako tlumočník a zástupce vedoucího kanceláře generála [[Fjodor Ivanovič Truchin|Truchina]]. Ve službě byl raněn. Konec války jej zastihl na území Československa, v květnu 1945 se vzdal Američanům. V souladu se spojeneckými dohodami byl jako německý občan předán československým orgánům, více než rok pracoval na nucených pracích v zemědělství a také v uhelných dolech v [[Moravská Ostrava|Moravské Ostravě]]. Po úraze při důlním neštěstí ochrnul na pravou ruku a v září 1946 byl deportován do Německa. Od roku 1946 pracoval jako učitel v západním sektoru okupovaného Berlína. [[19. září]] [[1947]] byl unesen orgány [[Ministerstvo státní bezpečnosti (SSSR)|MGB]] a držen nejprve v [[Berlín]]ě [[Weissensee-Weißensee|Berlíně-Weißensee]], poté vězněn v [[Lubjanka|Lubjance]]. Za kolaboraci s nacistickým Německem byl odsouzen ke 25 letům vězení. V roce 1955 byl v rámci dohod [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščov]]-[[Konrad Adenauer|Adenauer]] propuštěn a repatriován do [[Německo#Východní a Západní Německo|Západního Německa]].