John Herschel: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
Robot: Opravuji 0 zdrojů a označuji 5 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.1 |
||
Řádek 334:
| místo =
| jazyk = německy
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
Práce v jižní Africe dala Herschelovi možnost uniknout tlaku, pod kterým byl v [[Londýn]]ě, kde byl jedním z nejvyhledávanějších britských vědců. Jak později vzpomínal, byl pobyt v jižní Africe asi jeho nejkrásnějším obdobím v jeho životě. Herschel s rodinou, která se rozrůstala, o sobotách odpočíval a vycházel na procházky. Ve volném čase také hrál na violu a flétnu.<ref name="Herschel_dynasty"/> Hudební nadání zdědil po svém otci Williamovi.<ref name="Herschel_dynasty"/>
Řádek 422:
| místo =
| jazyk = anglicky
}}{{Nedostupný zdroj}} Seznam prezidentů královské astronomické společnosti</ref> byl Herschel prezidentem Královské astronomické společnosti. Naopak v roce [[1850]] odmítl post prezidenta Královské společnosti a místo toho se stal ředitelem státní mincovny (před ním byl o 154 let dříve ředitelem také [[Isaac Newton]]). Herschel řešil problémy s personálem, problémy v jednání se státní pokladnou a hlavně byl odtržen od svých vědeckých zájmů.<ref name="biografie1"/> Náročná práce způsobila zhoršení jeho zdraví,<ref name="memoir"/> již tak podlomené vlivem dlouhých chladných nocí strávených u teleskopu,<ref name="Herschel_dynasty"/> a v roce [[1854]] se nervově zhroutil.<ref name="biografie2"/> Poté další rok rezignoval na své místo a odešel na odpočinek.<ref name="biografie1"/><ref name="Herschel_dynasty"/> Zbývající léta svého života pracoval na katalogu dvojhvězd. Toto dílo nazvané ''General Catalogue of 10,300 Multiple and Double Stars'' bylo publikováno posmrtně v roce [[1874]].
Po smrti měl národní pohřeb a byl pochován ve [[westminsterské opatství|westminsterském opatství]] poblíž hrobu [[Isaac Newton|Isaaca Newtona]]<ref name="Herschel_dynasty"/>.
Řádek 492:
| místo =
| jazyk = česky
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
=== Potomci ===
Řádek 731:
</ref>
Dne [[14. březen|14. března]] [[1839]] použil při seznamování Královské společnosti se svým článkem ''Note on the art of Photography, or The Application of the Chemical Rays of Light to the Purpose of Pictorial Representation'' pravděpodobně jako první název „''fotografie''“<ref name="herschel-photohistory"/><ref group="pozn">V roce 1976 se objevily důkazy, že první, kdo toto slovo použil byl v roce 1833 francouzsko-brazilský malíř a vynálezce [[Hércules Florence]]. ([http://image.eastmanhouse.org/Soubors/GEH_1977_20_01.pdf]{{Nedostupný zdroj}}) Tyto důkazy se však jeví jako pochybné. ([http://www.midley.co.uk/Letters/LETTERS9.HTM#A12])</ref> Toto slovo pochází z řeckých slov φως fós („světlo“) a γραφις grafis („štětec“, „psací hrot“) nebo γραφη grafê, což dohromady znamená „malba světlem“. Byl také první, kdo použil pojmy ''„[[negativ]]“'', ''„[[pozitiv (obraz)|pozitiv]]“''<ref name="biografie2"/> a ''„snímek“''<ref name="herschel-photohistory"/>. Jako první fotografoval na [[fotografická deska|skleněnou desku]]<ref name="herschel-photohistory"/><ref name="biografie4"/> a fotografování považoval za druh výtvarného [[umění]].<ref name="herschel-photohistory"/>
V roce [[1842]] Herschel objevil, že působením světla na [[hexakyanoželezitan draselný]] (červená krevní sůl) získává tato sloučenina modrou barvu.<ref name="cyanotype">{{Citace monografie | titul = Cyanotype: the history, science and art of photographic printing in Prussian blue, str. 25 | autor = Mike Ware | isbn = 1900747073 | vydavatel = ANSWAR | rok = 1999 | url = http://books.google.com/books?visbn=1900747073&id=C-7I69gFIbMC&pg=PA12&lpg=PA12&ots=alrRz9k4Co&dq=cyanotype+blueprint+herschel+1842&sig=jGBzg62C_yTk41xe1Q7hr9ZVFDY#PPA23,M1}}</ref> Tento objev je základem pro [[Kyanotypie|kyanotypii]] a její variace, jako například [[zlatotisk]]. Je to jednoduchá kopírovací technika využívající fotocitlivosti železných solí, předchůdce [[Diazotypie|blueprintu]].<ref name="encyklopedia-of-photohistory"/> Také objevil tzv. [[platinotypie|platinový proces]], který je založen na citlivosti [[platina|platinových]] solí na osvětlení. Tento objev později rozvinul britský vynálezce [[William Willis]].<ref name="willis">{{Citace elektronické monografie
Řádek 834:
| místo =
| jazyk = česky
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> a jasnost 191 hvězd vyjádřil kvantitativně. Tato práce se stala základem pro odvození [[Pogsonova rovnice|Pogsonova vztahu]] mezi [[Hvězdná velikost|magnitudou]] hvězdy a jejím [[Zářivý výkon|zářivým výkonem]].<ref name="jáchim"/> Ze zjištěných jasností hvězd se Herschel pokusil, i když neúspěšně odhadnout skutečný tvar naší [[Galaxie Mléčná dráha|Galaxie]] a jako jeden z prvních umístil [[Slunce]] mimo její střed.<ref name="jáchim"/>
Uvažoval také o vlastnostech vzdáleného vesmíru. [[Olbersův paradox]], který říká, že pokud je vesmír nekonečný, měla by každá část oblohy zářit se snažil nesprávně vysvětlit tak, že vesmír je ve větších vzdálenostech prázdný.<ref name="jáchim"/>
| |||