Verze z 27. 3. 2020, 19:04 editovat Mattan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 735 editací m překlepy značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 6. 2020, 21:35 editovat zrušit editaci Wooferk (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 095 editací m typo značka: editor wikitextu 2017 Přejít na další porovnání →
Řádek 6: V rodném městě navštěvoval základní školu, vyšší gymnázium absolvoval v [[Sarajevo\|Sarajevu]] (maturoval 1911). Vysokoškolské studium historie a geografie dokončil roku 1917 na Filozofické fakultě [[Vídeňská univerzita\|Vídeňské univerzity]]. V rakouské metropoli se angažoval v muslimské akademickém spolku ''Zvijezda'' (Hvězda), který mezi bosenskohercegovskými muslimy propagoval srbskou nacionální myšlenku. Současně aktivně působil v muslimském podpůrném spolku ''[[Gajret]]'' (Úsilí), který taktéž inklinoval k srbskému prostředí. Mezi lety 1918 a 1924 vyučoval v reálném gymnáziu v Sarajevu a gymnáziu v [[Banja Luka\|Banja Luce]]. Ve školním roce 1924/1925 působil ve Velké medrese ve [[Skopje\|Skopji]] a současně byl prefektem jejího internátu. ~~Pozé~~Poté získal místo profesora a prefekta internátu v [[Šarí‘atské gymnázium\|Šarí‘atském gymnáziu]] v Sarajevu, v němž setrval až do roku 1934, kdy se stal ředitelem gymnázia v [[Bosanska Gradiška\|Bosenské Gradišce]]. Krátce před rokem 1941, kdy [[Jugoslávie\|Jugoslávii]] napadlo [[nacistické Německo]] a země se rozpadla, byl vedoucím školského odboru bánské správy [[Vrbaská bánovina\|Vrbaské bánoviny]] v Banja Luce. Nově ustavenému ustašovskému režimu [[Nezávislý stát Chorvatsko\|Nezávislého státu Chorvatsko]] se znelíbila jeho prosrbská orientace a ze státní služby byl propuštěn. Do roku 1944 žil v ústraní v [[Konjic]]i, nato se vrátil do Banja Luky, kde se aktivně zapojil do [[Jugoslávští partyzáni\|partyzánského hnutí]] a činnosti jeho [[ZAVNOBiH\|Zemské antifašistické rady národního osvobození Bosny a Hercegoviny]]. Mezi lety 1945 a 1949 vedl odbor středoškolského vzdělávání ministerstva školství Bosny a Hercegoviny. Roku 1949 se stal ředitelem památkové ústavu v Sarajevu (''Zemaljski zavod za zaštitu spomenika kulture i prirodnih rijetkosti''), založeného roku 1947. Na tomto postu setrval až do roku 1952, kdy byl pezionován. Další dva roky byl externím spolupracovníkem ústavu. Coby penzista deset let vedl [[Gazi Husrev-begova knihovna\|Gazi Husrev-begovu knihovnu]] v Sarajevu. Tafro od roku 1946 vedl muslimský kulturní a podpůrný spolek ''[[Preporod (Bosna a Hercegovina)\|Preporod]]'' (Obrození), který byl komunistickou vládou definitivně rozpuštěn roku 1949. Po válce byl jako ~~exponen~~exponent režimu dosazován na různé posty v [[Islámské společenství v Bosně a Hercegovině\|Islámském společenství v Bosně a Hercegovině]], ač sám nebyl praktikující věřící.<ref>{{Citace periodika \| příjmení = Bešlagić \| jméno = Šefik Řádek 34: \| isbn = \| rok vydání = }}</ref> O jeho ~~neoblibenosti~~neoblíbenosti mezi muslimy svědčí fakt, že jeho smrt nebyla zmíněna v žádných dobových islámských tiskovinách. == Reference ==

Derviš Tafro: Porovnání verzí