Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Hřivice: ještě drobnost
m →‎Hřivice: ještě drobek
Řádek 284:
: Dobrý den, na Ivanegovu diplomku jsem narazil až letos, při práci na knížce o Postoloprtsku. Je tedy jasné, že kostel musel vyhořet už před rokem 1723. Zprávu o tom, že stavbu financoval schwarzenberský patronát, jsem myslím převzal ze Štědrého knížky. Budu rád, když heslo [[Kostel svatého Jakuba apoštola (Hřivice)]] o Martinelliho doplníte. Už v 16. století byly Hřivice majetkově rozděleny na 4 části. Patřily do novohradského dominia, litoměřické kapitule, Selmicím a Žatci. Po třicetileté válce patřily pod Postoloprty, Litoměřice, Nový hrad a 1 statek stále Žatci. Ivanega chybně uvádí jakési Velké Lipno ve středních Čechách - je to Lipno poblíž Žatce, které také patřilo Schwarzenberkům. Selmický díl přešel do panství Postoloprty. Zajímavé je, že Hřivice měly až do roku 1848 tři rychtáře, každého pro příslušný díl. Obecní kronika z roku 1803 uvádí, že tehdy byl hlavním obecním rychtářem Karel Cyprián, poddaný kapituly. Jako přísežní byli rychtář novohradského dílu Václav Kadlec, rychtář postoloprtského dílu Ondřej Pelc a rychtář litoměřického dílu Josef Cyprián. Žatecký poddaný pod žádného rychtáře nespadal. Jak probíhal výběr toho hlavního rychtáře, to prameny neuvádějí. --[[Wikipedista:Gortyna|Gortyna]] ([[Diskuse s wikipedistou:Gortyna|diskuse]]) 18. 6. 2020, 08:18 (CEST)
 
::Díky za odpověď. "Velké Lipno" je předně archivní fond, kde je ta dokumentace už více než 200 let uložena. Jan Ivanega tedy může jen těžko uvádět cokoli jiného ;o) Fyzicky to místo leží asi 2 km severozápadně od Hřivic (dnes se ves jmenuje jednoduše Lipno, ale nebylo to tak vždy: [https://mapy.cz/19stoleti?x=13.6844608&y=50.2994553&z=15]). Součástí statku Velké Lipno se příslušný díl Hřivic přirozeně musel stát až za Sinzendorfů či Schwarzenberků a předtím skutečně mohl byl obhospodařován z Postoloprt přímo. Pokud jde o ty dva schwarzenbeské rychtáře, ono to hezky potvrzuje i jinde v té době patrné ctění existujících správních struktur. Když Schwarzenberkové zdědili Eggemberský majetek, zůstaly oba díly majetku správně v podstatě zcela samostatné a ke změnámsjednocování správního aparátu docházelo až v 19. století, tedy prakticky o sto let později. --[[Wikipedista:Sandik|Šandík]] ([[Diskuse s wikipedistou:Sandik|diskuse]]) 18. 6. 2020, 15:15 (CEST)