Josif Vissarionovič Stalin: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zbytečné značka: vrácení zpět |
Whataboutismus je propagandistický termín ze studené války, akademicky nepřijatelný. značka: vrácení zpět |
||
Řádek 43:
'''Josif Vissarionovič Džugašvili '''({{Vjazyce|ka}}: {{Cizojazyčně|ka|იოსებ ბესარიონის ძე ჯუღაშვილი}} [Ioseb Besarionis dze Džugašvili], {{Vjazyce|ru}}: {{Audio|Ru-Stalin.ogg|Иосиф Виссарионович Джугашвили}}, [[18. prosinec|18. prosince]] [[1878]] [[Gori]], [[Ruské impérium]] – [[5. březen|5. března]] [[1953]] [[Moskva]], [[Sovětský svaz]]), známý jako '''Stalin''' (''{{Cizojazyčně|ru|Сталин}}''<ref group="p">Z ruského ''{{Cizojazyčně|ru|сталь}}'', tj. "ocel". Méně známou přezdívku ''Koba'' přijal v mládí, a to podle jednoho z hrdinů románu gruzínského spisovatele Alexandra Kazbegi ''Otcovrah'' (publikován v roce 1882). Románový ''Koba'' bránil gruzínské rolníky proti kozákům a mstil své přátele. [http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=3734:stalin-kat-sveho-lidu-sp-1278123067&catid=1648&Itemid=148 (Koktejl 2004/11: Stalin - kat svého lidu])</ref>) byl ruský revolucionář [[Gruzíni|gruzínského původu]], politik a politický teoretik. V letech [[1922]]–[[1952]] byl [[Seznam představitelů Sovětského svazu|generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu]].
Stalin je historicky rozporuplnou osobností. Jeho politika si vyžádala podle současného odhadu historiků od 3 milionů obětí až po 8,7 milionu obětí.<ref>{{cite book | author=Geoffrey A. Hosking| title=Russia and the Russians: a history| url=http://books.google.com/?id=oh-5AAmboMUC&pg=PA469| year=2001| publisher=Harvard University Press| isbn=978-0-674-00473-3| page=469 }}</ref> <ref>http://sovietinfo.tripod.com/WCR-German_Soviet.pdf</ref>Jeho
| titul = Winston Churchill killed as many as the worst genocidal dictators of the 20th century, says Indian politician
| periodikum = The Independent
| url = http://www.independent.co.uk/news/world/world-history/winston-churchill-genocide-dictator-shashi-tharoor-melbourne-writers-festival-a7936141.html
| datum vydání = 2017-09-08
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-01-26
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Эпоха Сталина – курс на ПостНауке
| periodikum = postnauka.ru
| url = https://postnauka.ru/courses/56286
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-01-26
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = CNN
| jméno = Bard Wilkinson
| titul = Churchill's policies caused millions of Indian famine deaths, study says
| periodikum = CNN
| url = https://www.cnn.com/2019/03/29/asia/churchill-bengal-famine-intl-scli-gbr/index.html
| datum přístupu = 2020-01-26
}}</ref>. U Stalina samotného se počet mrtvých při [[Hladomor na Ukrajině|hladomoru]] v zemědělsky produktivních oblastech jižního Ruska (dnes Povolží, Krasnodarský kraj, střední a východní Ukrajina) během násilné [[kolektivizace]] zemědělství ve 30. letech podle oficiálního ukrajinského odhadu pohybuje mezi 3,5 a 10 milióny obyvatel, avšak tato čísla neodpovídají demografickým statistikám, kde úmrtnost v ukrajinské SSR byla v době hladomoru 1 500 000 oproti ročnímu průměru 550 000<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Населення України
| periodikum = database.ukrcensus.gov.ua
| url = http://database.ukrcensus.gov.ua/PXWEB2007/ukr/news/op_n_mov.asp
| datum přístupu = 2020-06-15
}}</ref> z let před hladomorem i po něm.<ref name="hladomor">http://www.ukrkonzulat.cz/cz/ukraine/hladomor/01.htm</ref> Počet obětí jím pořádané tzv. ''[[Velká čistka|Velké čistky]]'' ve 30. letech 20. století, kdy se Stalin zbavoval politických odpůrců a případné konkurence, se odhaduje na {{nowrap|600 000–1 200 000}} obětí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Thurston, Robert W.
| titul = Life and terror in Stalin's Russia, 1934-1941
Řádek 66 ⟶ 91:
| url = https://doi.org/10.1080/0966813022000017177
| datum přístupu = 2020-01-26
}}</ref>
== Mládí (1878–1900) ==
Řádek 283 ⟶ 308:
}}</ref> a hladomor, zejména na Ukrajině, Povolží, severním Kavkaze.<ref>[http://dic.academic.ru/dic.nsf/enc3p/159426 Velký encyklopedický slovník: Kolektivizace v SSSR (rusky)]</ref>
Roku 1932 postihla Sovětský svaz špatná úroda. Země si nezaopatřila žádné zásoby pro případ nedostatku, protože musela splácet úvěry především [[Francie|Francii]] a [[Německo|Německu]]. V zimě [[1932]]/[[1933]] postihl některé části SSSR hladomor, především [[Ukrajina|Ukrajinu]], kdy zejména na Ukrajině zemřely hladem miliony lidí. Podle dnešního ukrajinského hodnocení se jednalo o „...uvědomělý teroristický akt stalinského politického systému proti pokojným lidem, proti Ukrajincům jako národu a zejména proti sedlákům jako třídě“.<ref name="hladomor"
Celkem si v letech 1932–33 hladomory na [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajině]], v [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Rusku]] a [[Kazašská sovětská socialistická republika|Kazachstánu]] vyžádaly až 8 milionů obětí,<ref>{{cite book |title = Modernization from the Other Shore | format = Google Books | last=Engerman |first=David | url= https://books.google.com/books?id=UkFlO7hoxOMC&pg=PA194&dq| isbn = 9780674036529 | date = June 2009 }}</ref> z toho přibližně 3 miliony v Rusku a milion v Kazachstánu.<ref>{{Citace elektronického periodika
|