Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Hřivice: rychtáři a patronát
Řádek 283:
 
: Dobrý den, na Ivanegovu diplomku jsem narazil až letos, při práci na knížce o Postoloprtsku. Je tedy jasné, že kostel musel vyhořet už před rokem 1723. Zprávu o tom, že stavbu financoval schwarzenberský patronát, jsem myslím převzal ze Štědrého knížky. Budu rád, když heslo [[Kostel svatého Jakuba apoštola (Hřivice)]] o Martinelliho doplníte. Už v 16. století byly Hřivice majetkově rozděleny na 4 části. Patřily do novohradského dominia, litoměřické kapitule, Selmicím a Žatci. Po třicetileté válce patřily pod Postoloprty, Litoměřice, Nový hrad a 1 statek stále Žatci. Ivanega chybně uvádí jakési Velké Lipno ve středních Čechách - je to Lipno poblíž Žatce, které také patřilo Schwarzenberkům. Selmický díl přešel do panství Postoloprty. Zajímavé je, že Hřivice měly až do roku 1848 tři rychtáře, každého pro příslušný díl. Obecní kronika z roku 1803 uvádí, že tehdy byl hlavním obecním rychtářem Karel Cyprián, poddaný kapituly. Jako přísežní byli rychtář novohradského dílu Václav Kadlec, rychtář postoloprtského dílu Ondřej Pelc a rychtář litoměřického dílu Josef Cyprián. Žatecký poddaný pod žádného rychtáře nespadal. Jak probíhal výběr toho hlavního rychtáře, to prameny neuvádějí. --[[Wikipedista:Gortyna|Gortyna]] ([[Diskuse s wikipedistou:Gortyna|diskuse]]) 18. 6. 2020, 08:18 (CEST)
 
::Díky za odpověď. "Velké Lipno" je předně archivní fond, kde je ta dokumentace už více než 200 let uložena. Fyzicky to místo (dnes se ves jmenuje jednoduše Lipno, ale nebylo to tak vždy: [https://mapy.cz/19stoleti?x=13.6844608&y=50.2994553&z=15]) leží asi 2 km severozápadně od Hřivic. Samozřejmě je možné, že součástí panství či statku Velké Lipno se příslušný díl Hřivic stal až za Schwarzenberků a předtím byl obhospodařován z Postoloprt.--[[Wikipedista:Sandik|Šandík]] ([[Diskuse s wikipedistou:Sandik|diskuse]]) 18. 6. 2020, 15:15 (CEST)