|
'''Josif Vissarionovič Džugašvili '''({{Vjazyce|ka}}: {{Cizojazyčně|ka|იოსებ ბესარიონის ძე ჯუღაშვილი}} [Ioseb Besarionis dze Džugašvili], {{Vjazyce|ru}}: {{Audio|Ru-Stalin.ogg|Иосиф Виссарионович Джугашвили}}, [[18. prosinec|18. prosince]] [[1878]] [[Gori]], [[Ruské impérium]] – [[5. březen|5. března]] [[1953]] [[Moskva]], [[Sovětský svaz]]), známý jako '''Stalin''' (''{{Cizojazyčně|ru|Сталин}}''<ref group="p">Z ruského ''{{Cizojazyčně|ru|сталь}}'', tj. "ocel". Méně známou přezdívku ''Koba'' přijal v mládí, a to podle jednoho z hrdinů románu gruzínského spisovatele Alexandra Kazbegi ''Otcovrah'' (publikován v roce 1882). Románový ''Koba'' bránil gruzínské rolníky proti kozákům a mstil své přátele. [http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=3734:stalin-kat-sveho-lidu-sp-1278123067&catid=1648&Itemid=148 (Koktejl 2004/11: Stalin - kat svého lidu])</ref>) byl ruský revolucionář [[Gruzíni|gruzínského původu]], politik a politický teoretik. V letech [[1922]]–[[1952]] byl [[Seznam představitelů Sovětského svazu|generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu]].
Stalin je historicky rozporuplnou osobností. Jeho politika si vyžádala podle současného odhadu historiků od 3 milionů obětí až po 8,7 milionu obětí.<ref>{{cite book | author=Geoffrey A. Hosking| title=Russia and the Russians: a history| url=http://books.google.com/?id=oh-5AAmboMUC&pg=PA469| year=2001| publisher=Harvard University Press| isbn=978-0-674-00473-3| page=469 }}</ref> <ref>http://sovietinfo.tripod.com/WCR-German_Soviet.pdf</ref>Jeho zastánciJde argumentují,jednak žeo seoběti jednalo[[Hladomor ona Ukrajině|hladomoru]] v zemědělsky produktivních oblastech jižního produktRuska své(dnes dobyPovolží, protožeKrasnodarský napříkladkraj, jehostřední současníka britskývýchodní premiérUkrajina) během násilné [[Winston Churchillkolektivizace]] svouzemědělství politikouve způsobil30. letech hladomora vtzv. britském''[[Velká Bengálsku,čistka|Velké kterýčistky]]'' sive vyžádal kolem 330. milionůletech životů20. století.<ref>{{Citace elektronického periodikamonografie
| titul = Winston Churchill killed as many as the worst genocidal dictators of the 20th century, says Indian politician
| periodikum = The Independent
| url = http://www.independent.co.uk/news/world/world-history/winston-churchill-genocide-dictator-shashi-tharoor-melbourne-writers-festival-a7936141.html
| datum vydání = 2017-09-08
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-01-26
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Эпоха Сталина – курс на ПостНауке
| periodikum = postnauka.ru
| url = https://postnauka.ru/courses/56286
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-01-26
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = CNN
| jméno = Bard Wilkinson
| titul = Churchill's policies caused millions of Indian famine deaths, study says
| periodikum = CNN
| url = https://www.cnn.com/2019/03/29/asia/churchill-bengal-famine-intl-scli-gbr/index.html
| datum přístupu = 2020-01-26
}}</ref>. U Stalina samotného se počet mrtvých při [[Hladomor na Ukrajině|hladomoru]] v zemědělsky produktivních oblastech jižního Ruska (dnes Povolží, Krasnodarský kraj, střední a východní Ukrajina) během násilné [[kolektivizace]] zemědělství ve 30. letech podle oficiálního ukrajinského odhadu pohybuje mezi 3,5 a 10 milióny obyvatel, avšak tato čísla neodpovídají demografickým statistikám, kde úmrtnost v ukrajinské SSR byla v době hladomoru 1 500 000 oproti ročnímu průměru 550 000<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Населення України
| periodikum = database.ukrcensus.gov.ua
| url = http://database.ukrcensus.gov.ua/PXWEB2007/ukr/news/op_n_mov.asp
| datum přístupu = 2020-06-15
}}</ref> z let před hladomorem i po něm.<ref name="hladomor">http://www.ukrkonzulat.cz/cz/ukraine/hladomor/01.htm</ref> Počet obětí jím pořádané tzv. ''[[Velká čistka|Velké čistky]]'' ve 30. letech 20. století, kdy se Stalin zbavoval politických odpůrců a případné konkurence, se odhaduje na {{nowrap|600 000–1 200 000}} obětí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Thurston, Robert W.
| titul = Life and terror in Stalin's Russia, 1934-1941
| url = https://doi.org/10.1080/0966813022000017177
| datum přístupu = 2020-01-26
}}</ref> ZObdobí těchtoStalinovy důvodůvlády je Stalin počítán mezi nejkrvavější diktátory všech dob, velkou roli na negativním vykreslení jeho osobnosti přispěla i studenoválečná propaganda alecharakterizuje také jeho nástupce Nikita Chruščov, který chtěl vystoupit ze Stalinova stínu. Období Stalinova SSSR charakterizuje překotnápokračující industrializace dříve agrárního Ruska, stavba železnic na Sibiři po celé Střední Asii a Ukrajině. Stavba velkých hydroelektráren, na řekách Dněpru a Volze. Investiceinvestice do technického vzdělání v důsledku nutnosti industrializace, rozvoj strojírenství, matematiky, a fyziky ai vznik nových průmyslových odvětví. NegativníMěl stránku jeho vlády tvořily [[Represálie|represe]] vůči obyvatelstvu i vysokým stranickým funkcionářům (např. již zmíněná ''Velká čistka''). Přesto měl ve světě velký vliv, jeho příznivci oceňují pokrok [[Sovětský svaz|SSSR]] za jeho vlády – především transformaci zemědělského státu v průmyslovou velmoc,také podíl na vítězství nad [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], růstna růstu ekonomiky a [[gramotnost]]i neboa zlepšení úrovně lékařství.
== Mládí (1878–1900) ==
}}</ref> a hladomor, zejména na Ukrajině, Povolží, severním Kavkaze.<ref>[http://dic.academic.ru/dic.nsf/enc3p/159426 Velký encyklopedický slovník: Kolektivizace v SSSR (rusky)]</ref>
Roku 1932 postihla Sovětský svaz špatná úroda. Země si nezaopatřila žádné zásoby pro případ nedostatku, protože musela splácet úvěry především [[Francie|Francii]] a [[Německo|Německu]]. V zimě [[1932]]/[[1933]] postihl některé části SSSR hladomor, především [[Ukrajina|Ukrajinu]], kdy zejména na Ukrajině zemřely hladem miliony lidí. Podle dnešního ukrajinského hodnocení se jednalo o „...uvědomělý teroristický akt stalinského politického systému proti pokojným lidem, proti Ukrajincům jako národu a zejména proti sedlákům jako třídě“.<ref name="hladomor">http://www.ukrkonzulat.cz/cz/ukraine/hladomor/01.htm</ref>
Celkem si v letech 1932–33 hladomory na [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajině]], v [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Rusku]] a [[Kazašská sovětská socialistická republika|Kazachstánu]] vyžádaly až 8 milionů obětí,<ref>{{cite book |title = Modernization from the Other Shore | format = Google Books | last=Engerman |first=David | url= https://books.google.com/books?id=UkFlO7hoxOMC&pg=PA194&dq| isbn = 9780674036529 | date = June 2009 }}</ref> z toho přibližně 3 miliony v Rusku a milion v Kazachstánu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| 