Divadlo Reduta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Současná podoba divadla: typografické úpravy
m drobné úpravy
Řádek 53:
}}</ref>. Sloužila významným hostům, kteří do města přijížděli.
[[Soubor:BrnoZelnak.jpg|náhled|vlevo|Zelný trh s Redutou, kolorovaná litografie z&nbsp;roku 1827]]
Fungovala zde krčma a ubytovávaly se zde nejvýznamnější návštěvy. Patřil mezi ně např. v roce 1608 arcivévoda [[Matyáš Habsburský|Matyáš]], v roce 1683 polský král [[Jan III. Sobieski|Jan III. Sobieský]] nebo v roce 1675 hrabě [[Evžen Alexandr František Thurn-Taxis|Thurn]], doprovázející polskou královnu [[Eleonora Marie Josefa Habsburská|Eleonoru Marii Josefu]], při cestě do Vídně<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kapucínské náměstí, Květinářská, Zelný trh 4/313, Divadlo Reduta
| periodikum = encyklopedie.brna.cz
Řádek 64:
Sousední, později přikoupený dům byl nazýván "Malou Tavernou". Občasné divadelní produkce se konaly v těchto budovách pravděpodobně již od 60. let 17. století, teprve v r. 1733 však bylo ve východním křídle vystavěno vlastní divadlo lóžového typu s hlubokým perspektivním jevištěm. Sál obsahoval dvojí parter, galerii a dvě řady lóží.
 
Po požárech v letech 1785 a 1786 byly zřízeny taneční sály a kromě divadelních představení se zde konaly také honosné bály a oslavné akce u příležitosti pobytu císaře [[Leopold II.|Leopolda II.]] v roce 1791 či císaře [[František I. Rakouský|Františka I.]] v letech 1804 a 1808. vV té době se divadlo jmenovalo "Královské městské národní divadlo", německy "Königlichstädtisches National Theater",.
 
Po dalším požáru na začátku 19. století byl nejprve opraven divadelní sál, taneční sál v roce 1814. Na konci 19. století byl taneční sál používán jako městská tržnice. Zásadní přestavbu prodělala Reduta po roce 1918, kdy se z německéněmeckého scénydivadla stala scéna, v níž se hrálo střídavě česky a německy. V té době se používal jako divadelní sál původně taneční sál ve východním křídle. Přestavěno a zmodernizováno bylo i zázemí divadla.
 
== Současná podoba divadla ==
Budova byla v roce 1993 pro havarijní stav uzavřena. Po rekonstrukci, jejížjejímž snahoucílem bylo skloubení historických prvků s moderním provozem divadla, byla Reduta v roce 2005 znovu otevřena. Jako jediná budova z&nbsp;komplexu Národního divadla v Brně nenese jméno po známé osobnosti. Pod vedením Petra Štědroně, Dory Viceníkové a Jana Mikuláška se Reduta stala jednou z nejprogresivnějších a nejoceňovanějších scén v Česku.
 
Divadlo má dva sály – Divadelní sál a Mozartův salonek. Jako jediná budova z&nbsp;komplexu Národního divadla v Brně nemá jméno po známé osobnosti. V budově se nachází také kavárna.
 
Divadelní sál je komorní prostor s kapacitou pro 325 diváků. Hlediště je vystavěno na eliptickém půdoryse, v celé šíři místnosti probíhá v prvním pořadí balkón s výrazným vnitřním obloukovitým prohnutím. Identicky je řešen také druhý balkón využívaný jako technické zázemí. Do prostoru proscenia zasahují krátké, konkávně projmuté balkóny<ref>{{Citace elektronického periodika