Baltická operace: Porovnání verzí

Přidáno 460 bajtů ,  před 2 lety
m (- Soubor:WW2_-_Baltic_full-scale_offensive,_1944_(detailed).jpg (na Commons smazal commons:User:Taivo, důvod: Copyright violation; see commons:Commons:Licensing: [[commons:Commons:Deletion_requests/Image:WW2_-_Baltic_full-scale_offensive,_1944…)
 
== Předcházející útoky ==
[[Soubor:BALTICO 4.jpg|thumb|Sovětské dělostřelectvo v Baltické operaci]]
Do dubna roku 1944 se podařilo [[Rudá armáda|Rudé armádě]] v rámci [[Leningradsko-novgorodská operace|Leningradsko-novgorodské operace]] prorazit blokádu [[Petrohrad|Leningradu]] a postoupit až k hranicím Estonska. Počátkem června [[1944]] začaly v této oblasti další útoky, které byly předzvěstí [[Operace Bagration]]. V rámci této mohutné ofenzívy postoupily sovětské jednotky na území pobaltských států, ovšem do jejího skončení se jim nepodařilo postoupit až k Baltskému moři. Zatímco v případě [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Bělorusko|Běloruska]] a [[Polsko|Polska]], kde [[Rudá armáda]] překonala několik stovek kilometrů a byla vyčerpána, a proto přechodně ukončila boje a přešla do strategické obrany, v případě útoků proti [[Pobaltí]] a [[Besarábie|Besarábii]] bylo rozhodnuto o tom, že k dalším ofenzívám dojde ještě roku 1944.
 
== Baltická operace ==
[[Soubor:Prohlášení.pdf|thumb|Zatímco květen 1945 přinesl konec druhé světové války v Evropě, svobodu do celé Evropy nepřinesl. Střední a východní část Evropy zůstala téměř 50 let pod vládou komunistických režimů. Pobaltské státy byly nezákonně okupovány a anektovány a železné sevření dalších podrobených států upevnil Sovětský svaz za použití ohromné ​​vojenské síly, represí a ideologické nadvlády.]]
[[Soubor:BALTICO 4.jpg|thumb|Sovětské dělostřelectvo v Baltické operaci]]
Ve dnech 14. až 17. září začal útok sovětského leningradského, 1., 2. a 3. pobaltského a 3. běloruského frontu. Proti zhruba 900 tisícům rudoarmějců stálo 730 tisíc příslušníků [[Wehrmacht]]u a jednotek [[Waffen-SS]]. Rudá armáda měla ale významnou převahu v dělostřelectvu, tancích i letadlech. První úder byl veden na [[Riga|Rigu]], čímž mělo dojít k rozdělení německých vojsk na dvě skupiny. Následovala útočná operace na [[Tallinn]] a na [[Klaipėda|Klaipėdu]]. 3. běloruský front útočil ve směru na [[Prusko]]. [[Riga]] byla sice sovětskými jednotkami obklíčena, ovšem velice úspěšně se jim bránila. Stejná situace nastala i v případě [[Klaipėda|Klaipėdy]], kde se bránily německé jednotky, jejichž snahou byla evakuace po moři do [[Německo|Německa]]. Útok na [[Estonsko]] byl ukončen 26. září a poté provedly sovětské paradesantní jednotky výsadek na [[Západoestonské souostroví]]. Klajpedu dobyla Rudá armáda 22. října, rižská ofenzíva byla dovršena 24. října a v [[Pobaltí]] tak zůstaly uvězněné německé jednotky pouze v [[Kuronsko|Kuronsku]], které kapitulovaly v počtu asi 200 tisíc mužů až v květnu [[1945]] současně s ukončením války.
 
260

editací