Bukurešť: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Prodloužení článku o Bukurešti, Další citace značky: první editace editace z Vizuálního editoru |
Připsání smluv podepsaných v Bukurešti značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 77:
Podle [[Legenda|legendy]] založil město pastevec Bucur, podle něhož je i pojmenováno. Bucur údajně postavil i kostel, který se dochoval dodnes. První písemné prameny se o městě zmiňují v roce [[1459]], kdy se město stalo sídlem valašského knížete [[Vlad III. Dracula|Vlada III. Draculy]].<ref>Giurescu, C.C., 1976, History of Bucharest, Bucharest: The Publishing House for Sports and Tourism</ref> Jiné prameny tvrdí, že město stálo již v roce [[1368]] pod názvem ''Castrum Dombovitza.'' V polovině 16. století se město stalo letním sídlem královského soudu, který sídlil v budově Starého knížecího dvora. Roku [[1595]] Bukurešť obsadila vojska [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a vyplenila jej. V roce 1698 se stalo trvale hlavním městem valašského knížectví, ovšem původně bylo hlavním městem Târgoviște. Několikrát jej dobyla [[Habsburská monarchie]]. Poprvé v roce 1716 během [[Velká turecká válka|Velké turecké války]], pak i v roce 1737 a 1789. V letech 1768–1806 město třikrát dobylo i [[Ruské impérium|Rusko]]. Od roku 1828 do [[Krymská válka|Krymské války]] bylo pod ruskou správou. 23. března 1847 bylo při velkém požáru města zničeno kolem 2 000 domů. V roce [[1862]] se stalo hlavním městem [[Rumunské knížectví|Rumunského knížectví]], které vzniklo spojením Valašska a Moldávie.
V roce 1881 se stalo politickým centrem [[Rumunské království|Rumunského království]]. V polovině 19. století se začal počet obyvatel dramaticky zvyšovat, proto došlo k zavedení plynového osvětlení, tramvaje tažené koňmi a pomalu se začalo město elektrifikovat. Koryto řeky Dâmbovita bylo upraveno v roce 1883, čímž se zamezilo velkým [[Povodeň|povodním]] jako v roce 1865.<ref>Giurescu, p.154-161, 169–171</ref> Také bylo vybudováno městské opevnění. Právě v tomto období si vysloužila přezdívku "Malá [[Paříž]]" a bulvár [[Calea Victoriei]] získal přezdívku "Bukurešťská [[Avenue des Champs-Élysées|Champs-Élysées]]."
V prosinci zde proběhla [[bitva o Bukurešť]], kterou vyhrálo [[Německé císařství]] a město obsadilo. Správa státu tak byla přesunuta do města [[Jasy]]. Po [[První světová válka|první světové válce]] se stalo hlavním městem [[Velké Rumunsko|Velkého Rumunska]]. V meziválečném období se do města přistěhovalo asi 30 tisíc obyvatel za rok. V tomto období byl také postaven [[bukurešťský Vítězný oblouk]].
Řádek 91:
| datum přístupu = 2020-06-14
}}</ref>
=== Smlouvy ===
Ve městě byly podepsány následující smlouvy:
* [[Bukurešťská smlouva (1812)|Bukurešťská smlouva]] (1812) mezi [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a [[Ruské impérium|Ruským impériem]] ukončující [[Rusko-turecká válka (1806–1812)|rusko-tureckou válku]]
* [[Bukurešťská smlouva]] (1886) mezi [[Srbské království|Srbskem]] a [[Bulharské knížectví|Bulharskem]] ukončující [[Srbsko-bulharská válka (1885)|srbsko-bulharskou válku]]
* [[Bukurešťská smlouva]] (1913) mezi [[Bulharské carství|Bulharskem,]] [[Rumunské království|Rumunskem]], [[Srbské království|Srbskem]], [[Království Černá hora|Černou Horou]] a [[Řecké království|Řeckem]] ukončující [[Druhá balkánská válka|druhou balkánskou válku]]
* [[Bukurešťská smlouva (1916)|Bukurešťská smlouva]] (1916) o spojenectví mezi [[Rumunské království|Rumunskem]] a státy [[Státy Dohody|Dohody]]
* [[Bukurešťská smlouva]] (1918) o spojenectví mezi [[Rumunské království|Rumunskem]] a [[Ústřední mocnosti|Ústředními mocnostmi]]
== Partnerská města ==
| |||