Kostel svatých apoštolů Jana a Pavla (Malín): Porovnání verzí

| obec = [[Malín]]

}}'''Kostel sv. Jana Křtitele''' je spolu s [[Kostel sv.svatého Štěpána (Malín)|kostelem sv. Štěpána]] hlavní dominantou v obci [[Malín]]. Kostel byl postaven v lokalitě původního [[hradiště]] Slavníkovců. Patří mezi nejstarší dochované sakrální stavby u nás a patří ke skupině staveb s gotizující úpravou v barokní době, tedy tzv. "„[[Barokní gotika|barokní gotiky]]"“.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Objekt je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka.]].

}}</ref> [[Václav Mencl]] považoval kostel za dílo Slavníkovců, kterým [[Malín]] s mincovnou patřil. [[Rudolf Turek]] přisoudil kostelu [[Otonská dynastieLiudolfovci|otónský]] charakter, a upozornil na podobnost jeho zdiva s kostelem na hradě Libici. R. Turka zjištění by podporovalo datování kostela, podobně jako historické údaje, ještě do 10. století. Tomu by odpovídalo i užití širokého klenebního pásu před [[Koncha|konchou]] [[Apsida (architektura)|apsidy]], kterého bylo podobně užito také v prvotní [[Bazilika svatého Jiří|bazilice sv. Jiří]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]].<ref>{{Citace monografie

V roce 2007 proběhla rozsáhlá rekonstrukce u této stavby, přičiněním současného vlastníka -– Církve československé husitské.<ref name=":1" />

Na přelomu srpna a září roku 2007 proběhl u této stavby archeologický výzkum. Během výzkumu byly pořízeny dvě sondy. První, venkovní sonda byla umístěna při jihozápadním nároží věže. Druhá sonda se pak nacházela uvnitř přízemí věže, v místě napojení věže na čelní zeď lodi kostela. Ve venkovní sondě došlo nejprve k odkrytí svrchní části základu věže a jednoho z [[Opěrák|opěrných pilířů]]. V hloubce cca 80 cm od povrchu sondy bylo zachyceno přiléhající [[pohřebiště]]. Bylo objeveno mnoho lidských kostí z většího počtu rozrušených hrobů rozložených v zhruba 40 cm silné vrstvě. Archeologický materiál zachycený v sondě pocházel převážně z opakovaně překopaného souvrství pohřebiště a nad ním se nacházejícího souvrství navážek, takže jeho výpovědní hodnota a datovací schopnost nebyla příliš velká. Základ věže byl proveden odlišným způsoben a z odlišného materiálu než opěrný pilíř. Technologie provedení základu ukazuje na patrně již raně gotický původ věže. Nárožní opěrný pilíř se oproti tomu ukázal jako evidentně novověký stavební prvek. Ve druhé sondě byl nejprve pod cca 60 cm silnou vrstvou navážek zachycen pozůstatek původní gotické podlahy věže, provedené z čtvercových keramických dlaždic, vsazených do vrstvy lité malty. Samotný základ věže byl na dotyk připojen k staršímu základu lodi kostela, který se vizuálně zdál být velmi starý. V severozápadním nároží sondy, v hloubce 90 cm byl zachycen přiložený [[depot]] 180 stříbrných mincí, tvořený téměř výhradně pražskými groši [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského.]]. Nálezený depot rovněž datuje věž do první čtvrtiny 14. st.. Archeologické výzkumy, které u stavby doposud proběhly, ale zatím přinesly doklady zejména o existenci pohřebiště, které u kostela prokazatelně fungovala v průběhu 13. století, o vrcholně středověkém osídlení lokality a o novověkých terénních úpravách. Současně s archeologickým výzkumem v interiéru věže byl realizován průzkum a dokumentace nadzemního zdiva a konstrukcí. Věž kostela je evidentně dodatečnou přístavbou, její stáří však je složitější. Zatímco u předrománského datování kostela v podstatě panuje shoda, časové zařazení je obtížnější, protože vlastní stavba prakticky postrádá starší architektonické prvky. Zatímco [[Václav Mencl]] řadil věž kostela do středověku, [[Anežka Merhautová|Anežka Merhautová-Livorová]] věž řadila již do 12. století a toto datování převzal i soupis uměleckých památek Čech. Průzkum zdiva věže nedoložil její raně gotické stáří, kterému nasvědčuje archeologický výzkum. Původní věž, stojící na staticky nejistém podloží, mohla být nahrazena mladší novostavbou, která poté byla několikrát staticky zajišťována. Statické problémy zřejmé ještě v pozdní renesanci vedly k přemístění zdejších zvonů do samostatné zvonice s bedněným patrem, nově vybudované, u druhého malínského [[Kostel svatého Štěpána (Malín)|kostela sv. Štěpána]].<ref name=":1" /><ref>VELÍMSKÝ, Filip. ''Raně středověké osídlení Kutnohorska s přihlédnutím k sídelnímu vývoji centrálního hradiště v Malíně a vývoji vesnického osídlení v Bylanech u Kutné Hory.'' Praha, 2009. Disertační práce. Karlova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Petr CHARVÁT.</ref>