Lagrangeova funkce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: náhrada zastaralé matematické syntaxe podle mw:Extension:Math/Roadmap
Peche (diskuse | příspěvky)
m Oprava odkazů.
Řádek 1:
'''Lagrangeova funkce''' nebo také '''lagrangián/lagranžián''', popř. také '''kinetický potenciál''' [[systém]]u, je [[funkce (matematika)|funkce]], která v sobě zahrnuje popis [[dynamika|dynamiky]] systému. Tato funkce je pojmenována po [[Joseph -Louis Lagrange|Lagrangeovi]], který ji zavedl v rámci své [[Lagrangeovská formulace mechaniky|formulace]] [[klasická mechanika|klasické mechaniky]].
 
== Definice ==
Pro [[síla#Konzervativní, disipativní a gyroskopické síly|konzervativní systém]] má lagrangián tvar
:<math>L = L(q_1,q_2,....q_m,\dot{q}_1,\dot{q}_2,...,\dot{q}_m,t) =T(q_1,q_2,....q_m,\dot{q}_1,\dot{q}_2,...,\dot{q}_m,t) - V(q_1,q_2,...,q_m,t)</math>
kde <math>q_1,q_2,...,q_m \,</math> jsou [[zobecněná souřadnice|zobecněné souřadnice]], <math>\dot{q}_i</math> jsou [[zobecněnáZobecněná rychlostsouřadnice|zobecněné rychlosti]], <math>T</math> je celková [[kinetická energie]], <math>V</math> je [[potenciální energie]] a <math>m</math> je počet [[stupeň volnosti|stupňů volnosti]].
 
Obecnější tvar Lagrangeovy funkce lze získat pomocí [[zobecněná potenciálová funkce|zobecněné potenciálové funkce]] <math>U(q_1,q_2,....q_m,\dot{q}_1,\dot{q}_2,...,\dot{q}_m,t)</math>, tzn. funkce, pomocí které lze [[síla#Síla v analytické mechanice|zobecněné síly]] zapsat ve tvaru <math>Q_j = -\frac{\partial U}{\partial q_j} + \frac{\mathrm{d}}{\mathrm{d}t}\frac{\partial U}{\partial \dot{q}_j}</math>. Pak:
Řádek 15:
Z [[Hamiltonův princip|Hamiltonova principu]] lze odvodit, že pokud je systém popsán Lagrangeovou funkcí <math>L</math> pak může být systém popsán také Lagrangeovou funkcí
:<math>L_\mathrm{var} = L + \dot{F}(q_1,q_2,....q_m,t)</math>,
kde <math>F</math> je libovolná funkce [[polohaPoloha hmotného bodu|polohy]] a [[čas]]u.
 
== Hustota lagrangiánu ==
Řádek 33:
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Brdička
| jméno = Miroslav
| odkaz na autora = Miroslav Brdička
| příjmení2 = Hladík
| jméno2 = Arnošt
| titul = Teoretická mechanika
| redaktoři = Karel Juliš, Aleš Baďura, Petr Čech
| vydání = 1
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok vydání = 1987
| rok =
| počet stran = 584
| kapitola = 2.4.4 Klasifikace sil, 3.8.2 Hamiltonův princip
| strany = 102, 272
| isbn =
| id = 21-093-87
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Leech
| jméno = J. W.
| příjmení2 =
| titul = Klasická mechanika
| vydáníjméno2 = 1
| titul = Klasická mechanika
| vydavatel = SNTL
| místovydání = Praha1
| rokvydavatel = 1970SNTL
| počet stranmísto = 136Praha
| rok vydání = 1970
| edice = Teoretická knižnice inženýra
| rok =
| kapitola = III. Lagrangeovy rovnice
| stranypočet stran = 24-26136
| edice = Teoretická knižnice inženýra
| id = 04-012-70
| kapitola = III. Lagrangeovy rovnice
| strany = 24-26
| isbn =
| id = 04-012-70
}}
 
== Související články ==
* [[Lagrangeovská formulace mechaniky]]
* [[Eulerova–Lagrangeova rovnice|Eulerova-Lagrangeova rovnice]]
* [[Akce (fyzika)]]