Pyrit: Porovnání verzí

'''Pyrit''' (též '''železný pyrit''', či '''kyz železný''', chemicky '''disulfid železnatý''') je velmi hojný [[minerál]] a důležitá [[železná ruda]]. Obvykle má zlatavou barvu, pro kterou bývá někdy neznalými zaměňován se [[zlato|zlatem]], proto se mu taky někdy říká '''zlato hlupáků''' či '''kočičí zlato'''. Často se ale může objevovat se zelenalým nádechem, nebo kovově modrými, červenými a zelenými povlaky, které se odborně nazývají [[náběhová barva|náběhové barvy]]. Je to nejrozšířenější [[sulfidy|sulfid]] (sirník) v [[zemská kůra|zemské kůře]] vůbec. Název ''pyrit'' pochází z řečtiny a je odvozen od slova oheň, protože po úderu z něj často odlétají jiskry.

Pyrit vzniká v širokém rozmezí podmínek. Například 20002 000 m pod povrchem [[krystalizace|krystalizací]] z horkých hydrotermálních roztoků, dále může vznikat srážením z vod v usazeninách, který má velký podíl organických částí (na jeho vzniku se podílejí organické [[bakterie]]), jako [[Akcesorický minerál|akcesorie]] v magmatických horninách, častým minerálem magmatických likvačních [[ložisko|ložisek]].

Jeho chemický název je disulfid železnatý. Nejčastěji je zrnitý, kusový, vtroušený, ale občas je možné nalézt i&nbsp;v&nbsp;podobě radiálně paprsčitých, hlízovitých či ledvinovitých agregátů. Často se nacházejí dobře omezené krystaly ve tvaru [[krychle]]. Od [[zlato|zlata]] se pozná podle rozdílného vrypu, který má černý a podle toho, že není kujný. Oproti [[chalkopyrit]]u má vyšší tvrdost. Pyrit vystavený venkovním vlivům se přemění na [[limonit]] a [[kyselina sírová|kyselinu sírovou]] respektive [[sírany]]. Při otloukání [[kladivo|kladivem]] je možno cítit charakteristický zápach po [[síra|síře]] a vidět jiskry. Pyrit je polovodič se [[Pásová struktura|zakázaným pásem]] 0,95 [[Elektronvolt|eV]].<ref>{{en}}[https://web.archive.org/web/20100115000025/http://www.esqsec.unibe.ch/pub/pub_51.htm Iron Disulfide (Pyrite) as Photovoltaic Material]</ref>

Pyrit je hlavní sirnou rudou [[železo|železa]], kde se také využívá při výrobě železa nebo v dřívějších dobách při výrobě kyseliny sírové. V dnešní době slouží jako důležitý zdroj pro získávání [[měď|mědi]], [[kobalt]]u, [[nikl]]u, [[zlato|zlata]], [[stříbro|stříbra]], [[selen]]u a [[thaliumThallium|thalia]]. Zřídka jsou menší samostatné a dokonalé krystaly zpracovávány jako drahé kameny (facetové brusy, kabošony).

Dále se používá k získání [[síran železnatý|síranu železnatého]] a někdy se používá i na výrobu [[síra|síry]]. Někdy bývá těžen pro malou příměs [[měď|mědi]] nebo [[zlato|zlata]]. Jako [[železná ruda|ruda železa]] se však používá jen zřídka pro velkou energetickou náročnost takové výroby. Většinou pouze v případech, kdy nejsou k dispozici jiné typy vhodných železných rud. Velké krystaly jsou mineralogicky cenné. V minulosti se mohl používat i jako ozdobný kámen, např. jako ozdoba [[InkovéIncká říše|inckých]] zrcátek. Používal se také v&nbsp;[[křesadlo|křesadlech]].

* v hnědém [[uhlí]] v [[Mostecká pánev|mostecké (severočeské) pánvi]]

* [[Příbram]] v ČR

* [[Kladno]] v ČR

* [[Sokolovská pánev]] „Nové„[[Nové Sedlo]] u Lokte, [[Pískový vrch (Sokolovská pánev)|Pískový vrch“vrch]]“ v ČR

* [[Banská Štiavnica]] v SR

*[[Smolník (okres Gelnica)|Smolník]] v SR

* [[Zlatá Baňa]] v SR