Alexandr Aljechin: Porovnání verzí

Alexandr Alexandrovič Aljechin se narodil ([[1892]]) a mnoho let žil v [[Moskva|Moskvě]] na [[Arbat]]u, poblíž <nowiki>[[Smolenské náměstí|Smolenského náměstí]]</nowiki>. BylJeho nejmladší ze tří dětí ruského šlechtice a velkostatkářeotec, [[AlexandraAlexandr Ivanovič Aljechin|Alexandra Ivanoviče Aljechina]] byl ruský velkostatkář a šlechtic s rodovým majetkem ve [[Voroněžská gubernie|Voroněžské gubernii]], amatka, AnisyAnisa IvanovnyIvanovna AljechinovéAljechinová (rozenérozená ProchorovéProchorová, 1861–1915), která byla dcerou textilního průmyslníka. Ze tří dětí byl Alexandr Aljechin nejmladší. Na rozdíl od [[Wilhelm Steinitz|Wilhelma Steinitze]] a [[Emanuel Lasker|Emanuela Laskera]] nevyrůstal v chudobě, avšak přes tuto skutečnost příliš šťastné dětství neměl. Měl bratra [[Alexej Aljechin|Alexeje Aljechina]], který byl ruským šachovým mistrem, a sestru, která však již v dětství zemřela.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie

Aljechinova matka, která spolu s otcem své děti učila hrát šachy,<ref name=":0" /> zemřela v roce 1913 v [[Basilej]]i na [[Ochrnutí|paralýzu]], která byla vyvolána jejím notorickým [[alkoholismus|alkoholismem]]. Aljechinův otec dokázal, ještě před válkou, údajně prohrát milión rublů v kasinu (uvedeno v knize Aljechin – Capablanca od Viktora Žiga a Pavla Švandy). Kvůli těmto skutečnostem Aljechina a jeho sourozence vychovávala babička. Aljechin se již v útlém věku začal plně věnovat královskéšachové hře, která v jeho rodině byla oblíbenou zábavou. Aktivně začal hrát v sedmi letech a jeho nejdůležitější soupeř byl tehdy o čtyři roky starší bratr Alexej. Společně oba začali zaplňovat stohy sešitů nekonečnými variantami a [[Šachová analýza|šachovými analýzami]]. Budoucí mistr světa hrál tehdy mnoho [[Korespondenční šach|korespondenčních partií]]. Jeho zaujetí šachovou hrou bylo takové, že často spával se šachovnicí pod polštářem.

Brzy se u něj začalo střídat množství významných trenérů – [[Benjamin Markovič Blumenfeld|Blumenfeld]], [[Něnarokov]] a také tehdejší hráč světové úrovně [[Duz-Chotimirskij]], který poskytoval Aljechinovi placené hodiny. Výsledky se brzy dostavily a už v patnácti letech Alexandr výrazně vynikal skvělým [[šachová kombinace|kombinačním viděním]] a svou agresivní, útočnou hrou se dral na výsluní tak výrazně, že již tehdy byl považován za jednu z velkých nadějí ruského šachu té doby. Jeho růstu velmi významně přispěl i fakt, že Moskva byla tehdy druhou nejvýznamnější Mekkou šachu v [[Rusko|Rusku]] hned po [[Petrohrad]]u. V letech 1896–1897 se zde hrál druhý, odvetný [[mistrovství světa v šachu|zápas o mistra světa]] mezi Laskerem a Steinitzem, později (1899, 1900–1901) 1. a 2. Všeruský turnaj, kde účinkovala i tehdejší ruská šachová hvězda [[Michail Ivanovič Čigorin]], hostovalo zde mnoho špičkových hráčů, třeba se zde pořádala tehdy rekordní simultánka [[Harry Nelson Pillsbury|Pillsburyho]], který hrál [[partie naslepo|naslepo]] (partie kdy má hráč zavázané oči a nevidí na šachovnici, takže si vzniklou pozici musí pouze představovat ve své mysli a své tahy jen diktuje) najednou dvacet dva partií, což na mladého Alexandra udělalo obrovský dojem. Všechny tyto události samozřejmě vytvářely živnou půdu pro propagaci šachu a tedy i pro růst nových talentů, včetně Aljechina.