Titan (měsíc): Porovnání verzí

Analýza atmosférického dusíku, která proběhla v&nbsp;roce 2014, naznačuje, že tento dusík nepochází z&nbsp;materiálu akrečního disku, ale je podobný materiálu, jenž se nachází v&nbsp;[[kometa|kometách]] přilétajících z&nbsp;[[Oortův oblak|Oortova oblaku]].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Titan's Building Blocks Might Pre-date Saturn|periodikum=NASA/JPL|url=https://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2014-200|datum přístupu=2017-04-03}}</ref>

 

 

== Atmosféra ==

 

24.&nbsp;října 2014 byla v&nbsp;polárních oblastech Titanu pozorována [[perleťový oblak|perleťová oblaka]] methanu.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=NASA Finds Methane Ice Cloud in Titan's Stratosphere|periodikum=NASA/JPL|url=https://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=4354|datum přístupu=2017-04-03}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Garner|jméno=Rob|titul=NASA Identifies Ice Cloud Above Cruising Altitude on Titan|periodikum=NASA|datum=2014-10-24|url=https://www.nasa.gov/content/goddard/nasa-identifies-ice-cloud-above-cruising-altitude-on-titan/|datum přístupu=2017-04-03}}</ref>

=== Povětrnostní podmínky a rozložení teplot ===

Pozorování sondou Cassini z&nbsp;roku 2004 naznačují, že Titan podobně jako planeta [[Venuše (planeta)|Venuše]] patří mezi tzv. „super rotátory“, jejichž atmosféra rotuje významně rychleji než povrch planety.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Titanic Super-rotator|periodikum=Astrobiology Magazine|vydavatel=| url = http://www.astrobio.net/news/article1480.html | url archivu = https://web.archive.org/web/20070717081303/http://www.astrobio.net/news/article1480.html|datum vydání=2005-03-11|datum přístupu=2017-04-03}}</ref> Vliv superrotace je nejvíce patrný ve vyšších vrstvách atmosféry, především ve [[stratosféra|stratosféře]], kde rychlost větrů dosahuje až 720&nbsp;km/h, a ve vyšších vrstvách [[troposféra|troposféry]]. Tam způsobuje superrotace západní větry o&nbsp;rychlosti okolo 120&nbsp;km/h.<ref name="vs173174">Vzdálené světy II, str. 173–174</ref>. Příčiny vzniku superrotace nejsou dostatečně vysvětleny, patrně jde o charakteristickou vlastnost pomalu rotujících vesmírných těles.<ref name="vs173174"/> Přesnější informace o&nbsp;síle větrů v&nbsp;rámci jednotlivých vrstev atmosféry poskytl přistávací modul Huygens při svém sestupu.{{#tag:Ref|Ve skutečnosti se data ze sondy s&nbsp;údaji o&nbsp;síle větru ztratila, přistávací modul byl však pozorován ze Země radioteleskopicky a rychlost větru byla spočítána vědci pomocí [[Dopplerův jev|Dopplerova jevu]].<ref name="vs184" />|group="p"}} V&nbsp;průběhu klesání ve výškách od 140 do 120&nbsp;km zaznamenal turbulentní západní vichr o&nbsp;rychlosti 450&nbsp;km/h. S&nbsp;postupně klesající výškou vítr slábl, v&nbsp;70&nbsp;km nad povrchem byl celkem slabý, avšak v&nbsp;této oblasti mezi 100 až 60&nbsp;km byly objeveny nejvyšší [[turbulence]]. Mezi 65 a 55&nbsp;km vítr znovu zesílil na přibližně 150&nbsp;km/h a opět v&nbsp;dalším průběhu klesání slábl. V&nbsp;7&nbsp;km nad povrchem se směr větru najednou otočil, byl zde východní vítr o rychlosti 5–7&nbsp;km/h.<ref name="vs184">Vzdálené světy II, str. 184</ref>

| velikost obrázku2 = 212px

}}

=== Mise Cassini-Huygens ===

{{Podrobně|Sonda Cassini|Huygens (sonda)}}

| popisek2 = stejná fotografie s&nbsp;vylepšením kontrastu

}}

==== Přistání modulu Huygens ====

V&nbsp;pátek [[14. leden|14.&nbsp;ledna]] [[2005]] na povrchu Titanu hladce přistála [[Huygens (sonda)|sonda Huygens]].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Articles - How To Land On Titan|periodikum=www.ingenia.org.uk|url=http://www.ingenia.org.uk/Ingenia/Articles/317|jazyk=en|datum přístupu=2017-04-03}}</ref> Mateřská [[sonda Cassini]] ji nesla k&nbsp;Saturnu 7&nbsp;let. Měsíc Titan se tak stal nejvzdálenějším objektem, na němž přistála lidmi vytvořená sonda, operace probíhala téměř 10&nbsp;[[astronomická jednotka|astronomických jednotek]] od [[Země]].<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=editor@spacetoday.org|jméno=Anthony R. Curtis,|titul=Space Today Online - Exploring Saturn - Huygens Probe|periodikum=www.spacetoday.org|url=http://www.spacetoday.org/SolSys/Saturn/SaturnHuygens.html|datum přístupu=2017-04-03}}</ref> Byl to rovněž první pokus o&nbsp;přistávací manévr ve vnější sluneční soustavě.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Huygens: the top 10 discoveries at Titan|periodikum=sci.esa.int|url=http://sci.esa.int/cassini-huygens/55221-huygens-titan-science-highlights/|jazyk=en-GB|datum přístupu=2017-04-03}}</ref> V&nbsp;místě přistání sonda neobjevila žádný důkaz o&nbsp;výskytu kapaliny, nicméně předpokládá se, že temná planina, kam přistála, bývá čas od času zatopena.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Science highlights from Huygens: #8. Dry river beds and lakes|periodikum=sci.esa.int|url=http://sci.esa.int/cassini-huygens/55229-science-highlights-from-huygens-8-dry-river-beds-and-lakes/|jazyk=en-GB|datum přístupu=2017-04-03}}</ref>

=== Podpovrchové biotopy ===

Podle laboratorních simulací se na Titanu nachází dostatečné množství organického materiálu, aby byla započata chemická evoluce, o&nbsp;níž se myslí, že stála za vznikem života na Zemi. Předpokladem této analogie je přítomnost kapalné vody ve větším množství, než bylo na Titanu pozorováno. Voda by se mohla na Titanu vyskytovat pod vrstvami ledu, kde zamrzla po dopadu impaktního tělesa.<ref name=":17" /> Vyskytla se rovněž teorie o&nbsp;existenci oceánu kapalného amoniaku hluboko pod povrchem.<ref name=":18" /><ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Lovett|jméno=Richard A|titul=Saturn Moon Titan May Have Underground Ocean|periodikum=news.nationalgeographic.com|vydavatel=|url=http://news.nationalgeographic.com/news/2008/03/080320-titan-ocean_2.html|datum vydání=|datum přístupu=2017-04-10}}</ref> Jiná teorie, jež předpovídá v&nbsp;hloubce až 200 km oceán se směsí amoniaku a vody, říká, že by v&nbsp;těchto oceánech mohl existovat život, přestože na Zemi by takové podmínky byly považovány za extrémní.<ref name=":19" /> Přestup tepla mezi vnitřkem měsíce a vnějšími vrstvami by mohl představovat zásadní podmínku pro přežití.<ref name=":18" /> Detekce mikrobiálního života by byla závislá na jejich biogenním působení. Bylo zkoumáno, zda by methan a dusík v&nbsp;atmosféře nemohly být biologického původu.<ref name=":19" />

=== Alternativní život na povrchu ===

Byly zveřejněny studie, které informovaly o&nbsp;možnostech existence života v&nbsp;methanových jezerech na Titanu, založeného na alternativních biochemických procesech, analogických životu ve vodě na Zemi.<ref name=":21">{{Citace periodika|příjmení=McKay|jméno=C. P.|příjmení2=Smith|jméno2=H. D.|titul=Possibilities for methanogenic life in liquid methane on the surface of Titan|periodikum=Icarus|datum=2005-11-01|ročník=178|číslo=1|strany=274–276|doi=10.1016/j.icarus.2005.05.018|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0019103505002009|datum přístupu=2017-04-10}}</ref> Takové organismy by místo kyslíku dýchaly vodík (H₂), který by místo do glukózy metabolizovaly na acetylen, a vydechovaly methan namísto CO₂.<ref name=":20" /><ref name=":21" />

=== Teorie panspermií ===

Existuje hypotéza, že dopad většího tělesa na Zemi mohl způsobit vyvržení kamenného materiálu s&nbsp;obsahem mikrospór a ten mohl dopadnout na další tělesa ve sluneční soustavě včetně Titanu. Život by se tak mohl rozšířit [[panspermie|panspermaticky]].<ref>{{Citace periodika|příjmení=Gladman|jméno=Brett|příjmení2=Dones|jméno2=Luke|příjmení3=Levison|jméno3=Harold F.|titul=Impact seeding and reseeding in the inner solar system|periodikum=Astrobiology|datum=2005-08-01|ročník=5|číslo=4|strany=483–496|issn=1531-1074|pmid=16078867|doi=10.1089/ast.2005.5.483|poznámka=PMID: 16078867|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16078867|datum přístupu=2017-04-10}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Rincon|jméno=Paul|titul=BBC NEWS {{!}} Science & Environment {{!}} Earth could seed Titan with life|periodikum=news.bbc.co.uk|vydavatel=|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/4819370.stm|datum vydání=2006-03-18|jazyk=en|datum přístupu=2017-04-10}}</ref> Lunine však oponoval, že organismy žijící v&nbsp;uhlovodíkových jezerech Titanu by musely být natolik odlišné od pozemských, že to vylučuje možnost, že by se jeden vyvinul z&nbsp;druhého.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Lunine|jméno=Jonathan|titul=Saturn's Titan: A Strict Test for Life's Cosmic Ubiquity|periodikum=Proceedings of the American Philosophical Society|datum=2010|ročník=153|číslo=4|strany=403–418|url=http://www.webcitation.org/6CAHjQCnF}}</ref>

=== Budoucí podmínky ===

V&nbsp;budoucnu by se podmínky pro život na Titanu mohly vylepšit. Přibližně za pět miliard let, až se ze Slunce stane [[červený obr]], by teplota na povrchu mohla stoupnout natolik, že by umožnila výskyt kapalné vody.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Selvans|jméno=Michelle|titul=Climate Change in the Solar System|periodikum=National Air and Space Museum|datum=2012-03-07|ročník=|číslo=|strany=|jazyk=en|url=https://airandspace.si.edu/stories/editorial/climate-change-solar-system|datum přístupu=2017-04-10}}</ref> Pod vlivem snížení množství ultrafialového záření ze Slunce by mohl opadnout uhlovodíkový opar a skleníkový efekt způsobený methanem by mohl hrát mnohem větší roli. V&nbsp;těchto podmínkách by se mohl uchytit život, který by mohl přežít i&nbsp;stovky milionů let, což byla dostatečná doba pro usazení života na Zemi. Přítomnost amoniaku by však proces vzniku života na Titanu mohla zpomalit.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Lorenz|jméno=Ralph D.|příjmení2=Lunine|jméno2=Jonathan I.|příjmení3=McKay|jméno3=Christopher P.|titul=Titan under a red giant sun: A new kind of “habitable” moon|periodikum=Geophysical Research Letters|datum=1997-11-15|ročník=24|číslo=22|strany=2905–2908|issn=1944-8007|doi=10.1029/97GL52843|jazyk=en|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/97GL52843/abstract|datum přístupu=2017-04-10}}</ref>