Josef Štemberka: Porovnání verzí

Po ukončení semináře r.1894 se stal knězem. V roce [[1909]] nastoupil na své poslední působiště do Lidic a tam zůstal 33 let. Do Pecky jezdil navštěvovat své tři sestry Anežku, Poldičku(Leopoldu) a Lojzičku(Aloisii) a- zůstaly doma neprovdané(chudá rodina neměla na věno). A do [[Rychnov nad Kněžnou|Rychnova nad Kněžnou]] jezdil zase za bratrem Jindřichem, advokátem a spisovatelem. Při jedné návštěvě se dohodl se sestrami, že na místě staré chalupy rodičů postaví vilku, kde budou bydlet všichni společně. Sestry se zatím odstěhovaly do přízemí peckovské fary.

Začátkem roku [[1942]] se stavba chýlila ke konci a proto se chystal na stěhování. Lidice však postihla [[Vyhlazení Lidic|tragédie]], která změnila i životy Štemberkových. Kdyby se stěhování odbylo v předem daném termínu v květnu, tragédie by se ho nedotkla, on však vyhověl žádosti svého nástupce, který nebyl na převzetí služby v Lidicích ještě připraven, a termín odchodu odsunul o několik dní. Z vyprávění jeho farské hospodyně Antonie Škrdlové, která přežila válku v [[Koncentrační tábor|koncentračních táborech]] a v roce [[1945]] se vrátila a dožila na Pecce, se dozvídáme, jaký byl lidumil. Když začala [[druhá světová válka]], nakoupil velké množství dětského ošacení, protože odhadl, co vše se ve válce bude hodit. Poslední varhaník v lidickém kostele, lékař Quido Jeřábek zase krátce po válce na něj vzpomínal jako na upřímného vlastence. Za války k němu chodili přátelé poslouchat zahraniční rozhlas a diskutovat o válečných událostech. Osudné noci na 10. červen v jedenáct hodin zazvonilo na faře [[gestapo]], které nařídilo, že musí jít s nimi. Nic zlého netuše si oblékl bílý oblek, který měl připraven na odjezd do lázní (měl ho na sobě poprvé, hospodyně ho pak podle něj poznala na fotografiích mrtvých lidických mužů). Zůstal věrně až do konce se svými [[Seznam popravených obyvatel Lidic|lidickými spoluobčany]], za které prosil o smilování. Poslední hodiny života strávil ve sklepě Horákova statku, kde se s ostatními muži modlil a žehnal jim. Byl zastřelen jako jeden z posledních, sice mu byla nabídnuta od gestapa milost, ale tu kněz žijící 33 let v Lidicích nepřijal.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.farnostbojanov.ic.cz/91Lid.htm |datum přístupu=2007-08-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080922041140/http://www.farnostbojanov.ic.cz/91Lid.htm |datum archivace=2008-09-22 |nedostupné=ano }}</ref>