Bachávágín Bujadá: Porovnání verzí

V roce [[1972]] startoval na [[letní olympijské hry 1972|olympijských hrách v Mnichově]] v pololehké váze do 63 &nbsp;kg. Pro Mongoly to byla první účast na větší judistické soutěži. Před olympijským turnajem shazoval do této váhy 15 &nbsp;kg. Aby tuto porci kilogramů fyzicky a psychicky zvládnul, dostal od kolegy zápasníka [[Dzevegín Ojdov|Ojdova]] lék v [[Rusko|Rusku]] známý jako gracedin ([[diazepam]]).<ref name="archive.is">http://archive.is/oOZqP</ref><ref name="http://archive.is/dbs2t">http://archive.is/dbs2t</ref><ref name="mnb.mn">http://www.mnb.mn/i/77727</ref> V úvodním kole porazil Američana [[Kenneth Okada|Kennethu Okadu]] nasazenou pákou submisí, ale zároveň začal cítit bolest v rameni. Ve čtvrtfinále se utkal s Japoncem [[Takao Kawaguči]]m. V polovině zápasu Kawagučiho strhnul technikou ko-uči-gake k zemi a nasadil páku. Japonec se však z páčení dostal, ale po dalším boji na zemi (ne-waza) ho pro změnu chytil do osaekomi (držení). Kawaguči se z držení zachránil vysoukáním se mimo hrací plochu tatami za cenu dvou zlomených žeber.<ref>Tehdejší pravidla toto povolovala.</ref> Po ošetření se zbytek hrací doby Kawaguči pouze bránil a zápas skončil nerozhodně. Na řadu přišlo hantei (praporky) a verdikt sudích pro jeho soupeře. Z oprav se probojoval do finálového kola. V semifinále finálového kola proti Francouzi [[Jean-Jacques Mounier]]ovi ho po nerozhodném stavu rozhodčí poslali praporky do finále opět proti Japonci Kawagučim. Finálový souboj měl odlišný průběh než čtvrtfinálový. Od úvodu na Kawagučiho nestačil, koncem úvodní minuty se nechal kombinací ko-uči-gari kučiki-taoši povalit na zem a do držení. Získal stříbrnou olympijskou medaili, o kterou záhy přišel kvůli dopingové kontrole.

Dne 4. září 1972 získal stříbrnou olympijskou medaili a ještě před turnajem musel odevzdat vzorek moči, který odevzdávali všichni startující. Po turnaji se kontrolovaly vzorky vítězů medailí a dvou namátkou vybraných.<ref name="rfr1">Judo Illustrated, December 1972, str. 9.</ref> Druhý den [[Mezinárodní judistická federace|IJF]] vydalo zprávu, že jeho vzorek byl pozitivní. Mlžilo však o podrobnostech. Údajně mu byla odebrána medaile a výsledky mu byly sděleny. V měsíčníku Judo Times z října 1972 je uvedeno, že Mongolovi verdikt nikdo nesdělil údajně z důvodů nejasných výsledků analýzy a jazykové bariéry. Dle jeho slov mu medaile skutečně byla odebrána, ale po dvou dnech mu ji funcionáři vrátili s tím, že je vše v pořádku.<ref>http:// name="archive.is"/oOZqP</ref><ref> name="http://archive.is/dbs2t<"/ref><ref>http://www. name="mnb.mn"/i/77727</ref> Odjel jako hrdina domů a až po čase po něm byla medaile požadována přes [[Mezinárodní olympijský výbor|MOV]]. V roce 1973 se konalo [[mistrovství světa v judu 1973|mistrovství světa v judu]] ve Švýcarsku. Zde bylo Mongolům dáno ultimátum, že pokud medaili nevrátí, tak jejich judisté se nesmí mezinárodních turnajů účastnit. Bujadá totiž střírbnou medaili nevracel. Za neochotu medaili vrátit dostal tříletý zákaz startu.<ref>Black Belt, November 1973, str. 11</ref>