Astronomiae Pars Optica: Porovnání verzí

V ''Astronomiae pars optica'' se Kepler pomocí různých [[Metafyzika|metafyzických]] spekulací snažil vysledovat vlastnosti světla. Pokusil se objasnit [[Lom vlnění#Lom světla|lom světla]], avšak nebyl úspěšný. Nejdříve zkusil míru lomu světla odvodit z [[Nadmořská výška|nadmořských výšek]] [[Hvězda|hvězd]] na obloze. Myslel si totiž, že míra lomu klesá s rostoucí výškou jednotlivých objektů na nebi. Tento postup ho ale příliš neuspokojil. Nakonec proto dospěl k názoru, že míra lomu závisí na vzdálenosti a intenzitě [[Světelný zdroj|světelného zdroje]]. Sestavil následně tři tabulky zaznamenávající lom světla Slunce, Měsíce a hvězd, které ve skutečnosti však byly chybné,<ref>Caspar, s. 143−145.</ref> protože vycházely ze špatných údajů.<ref>Fergusonová, s. 311.</ref> Lomem světla se Kepler zabýval proto, aby vysvětlil astronomickou refrakci a přispěl tím ke zpřesnění měření poloh hvězd.<ref>Horský, s. 163−164.</ref>

}}</ref> K témuž názoru se přiklonil i [[Max Caspar]], podle něhož Kepler soudil, že prostřednictvím světla [[Bůh Otec|Bůh]] formuje a oživuje všechny věci.<ref>Caspar, s. 145.</ref> Pro obě stanoviska existují rozličné argumenty.<ref name="TSEOP" /> V ''Astronomiae pars optica'' se Kepler věnoval též zakřiveným [[Zrcadlo|zrcadlům]],<ref name="C146">Caspar, s. 146.</ref> [[Paralaxa (astronomie)|paralaxám]], pohybům hvězd a dalším záležitostem.<ref>{{Citace periodika