Anna Jagellonská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Kraňské vévodkyně za použití HotCat, std |
Doplnění a opravy textu, doplnění nadpisů a modrých odkazů. značky: možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 30:
| Sourozenci = Ludvík Jagellonský
}}
'''Anna Jagellonská''' ([[23. červenec|23. července]] [[1503]], [[Budín (Budapešť)]] – [[27. leden|27. ledna]] [[1547]], [[Praha]]) byla [[Uhersko|uherská]], [[Seznam českých kněžen a královen|česká]] a [[Svatá říše římská|římská]] [[
== Život ==
=== Námluvy jagellonsko-habsburské ===
Dne [[23. červenec|23. července]] [[1503]] porodila královna [[Anna de Foix a Candale|Anna z Foix]] svému choti [[Vladislav Jagellonský|Vladislavovi Jagellonskému]] dceru Annu, prvního toužebně očekávaného potomka. Anna se narodila v Budíně a stejně jako její bratr Ludvík, který se narodil v roce 1506, se stala předmětem sňatkové politiky.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fidler
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = České královny
| vydání =
| vydavatel = Fragment
| místo = Praha
| rok vydání = 2011
| počet stran = 64
| strany =
| isbn = 978-80-253-1272-8
}}</ref>
[[Maxmilián I. Habsburský|Římsko-německý král Maximilián I. Habsburský]] nabídl Vladislavovi sňatek Anny s některým ze svých vnuků, Karlem nebo [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem Habsburským]]. Návrh na dynastické spojení našel u krále Vladislava i královny Anny příznivý ohlas. To pomohlo uvolnit v té době již velmi napjaté vztahy mezi [[Budín (Budapešť)|budínským]] královským dvorem a Vladislavem. Po jeho vážném onemocnění se však zdálo, že tento krok sotva půjde prosadit mírovou cestou, neboť
| příjmení = Liška
| jméno = Vladimír
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Ženy českých vládců
| vydání =
| vydavatel = Nakladatelství XYZ
| místo = Praha
| rok vydání =
| počet stran = 2015
| strany =
| isbn = 978-80-7505-157-8
}}</ref>
Za tři roky [[1. červenec|1. července]] [[1506]] se Anně narodil bratr [[Ludvík Jagellonský|Ludvík]]. Král Vladislav měl konečně jediného mužského dědice. Přestože byl chlapec velmi slabý, udržel se při životě. Maxmilián opět začal vyjednávat o sňatku a nabídnul Václavovi pro jeho syna za manželku svou vnučku [[Marie Habsburská|Marii Habsburskou]], sestru Karla a Ferdinanda Habsburského.
Roku [[1507]] byli Ludvík i Anna uznáni dědici českého království pod podmínkou, že se naučí česky.
=== Sňatky jagellonsko-habsburských sourozenců ===
Sňatky [[Jagellonci|jagellonsko]]-[[Habsburkové|habsburských]] sourozenců a jejich vzájemná nástupnická práva byla [[Vídeňský kongres (1515)|dohodnuta roku 1515 ve Vídni]] císařem [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliánem I. Habsburským]], Vladislavem Jagellonským a [[Zikmund I. Starý|Zikmundem I. Starým]].
V červenci 1515 byla Anna, tehdy dvanáctiletá, slavnostně provdána za jednoho z vnuků Maxmiliána, aniž bylo určeno za kterého. Zastupoval je jejich děd Maxmilián. Anna byla poté odvezena do Innsbrucku, kde se věnovala vzdělání společně se svou švagrovou Marií.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čechura
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Královny a kněžny české
| vydání =
| vydavatel = X-Egem
| místo = Praha
| rok vydání = 1996
| počet stran = 254
| strany =
| isbn = 80-7199-010-8
}}</ref>
Původně Anna i její bratr Ludvík předpokládali, že manželem Anny se stane prvorozený Karel. Arcivévoda Karel byl však od roku 1516 španělským králem a bylo pro něj politicky výhodnější žádat o nevěstu na [[Lisabon|lisabonském]] dvoře. Anna byla velmi zklamaná, neboť se musela spokojit s jeho mladším bratrem Ferdinandem. Sňatek Ferdinanda a Anny proběhl v rakouském [[Linec|Linci]] [[26. květen|26. května]] 1521[[1521|.]]
=== Královna Anna ===
Anna svému manželovi přinesla nárok na českou korunu, pokud její bratr Ludvík zemře. Stalo se tak již za pět let, kdy Ludvík roku [[1526]] zemřel v [[Bitva u Moháče|bitvě u Moháče]]. Ferdinand si ihned nárokoval český a uherský trůn jako manžel Ludvíkovy sestry. Tento nárok byl bez výhrad uznán jen ve vedlejších českých zemích - [[Morava|Moravě]], [[Slezsko|Slezsku]] a [[Lužice|Lužici]]. [[České stavy]] odmítaly uznat nároky Ferdinanda a Anny a trvaly na svobodné volbě. Ferdinandova pozice byla ale z uchazečů o český trůn nejsilnější a českým králem byl zvolen [[23. říjen|23. října]] [[1526]]. Královský pár byl slavnostně korunován 24. února 1527 v [[Praha|Praze]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čechura
| jméno = Jaroslav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Královská trilogie - Ženy a milenky českých králů
| vydání =
| vydavatel = Ottovo nakladatelství
| místo = Praha
| rok vydání = 2016
| počet stran = 584
| strany =
| isbn = 978-80-7451-505-7
}}</ref>
V Uhersku to Ferdinand také neměl lehké. Větší část Uherska zabral vítěz od Moháče [[Sulejman I.]] a na zbylém území část šlechty podporovala Ferdinanda a část sedmihradského vévodu [[Jan Zápolský|Jana Zápolského]].
=== Manželství Anny a Ferdinanda ===
[[Soubor:AnnaJagiellonka.jpg|náhled|220px|Anna Jagellonská na malbě neznámého autora ze 16. století]]Manželství Anny a Ferdinanda bylo velmi šťastné. Manželé žili střídavě v [[Linec|Linci]] a v Praze a jejich soužití bylo oázou klidu a spokojenosti. Anna svého muže často doprovázela na jeho cestách a snažila se mu pomáhat při jeho vladařských povinnostech. Ferdinand se jí naopak odvděčoval příkladnou starostí o ni a o děti. Byl jí věrný a miloval jí. Oba se zasloužili o vynikající vzdělání svých dětí.
Královna Anna byla zastánkyní [[Humanismus|humanismu]] a proslula i skromností při výběru šatů a vlastní zručností při vyšívání. Svou přátelskou povahou a skromností získala v českých zemích sympatie pro [[Habsburkové|Habsburky]]. Obyvatelé Prahy ji měli velmi rádi také proto, že se zasloužila o opravu [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|svatovítského chrámu]] po velkém požáru roku [[1541]].
Ferdinand dal na její počest postavit renesanční letohrádek Belvedér, dnes nazývaný [[letohrádek královny Anny]]. Stojí v renesančních zahradách [[Pražský hrad|Pražského hradu]] a měl sloužit královně Anně k pořádání jejích oblíbených plesů a k dalším tehdejším kratochvílím urozeného panstva. Stavba byla zahájena roku 1538 italským stavitelem [[Paolo della Stella|Paolem della Stellou]], ale dokončen byl až roku 1564. Anna se jeho dokončení nedožila. Za panování [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] byl Belveder používán jako hvězdářská pozorovatelna císařského astronoma [[Tycho Brahe|Tycho de Brahe]] (1546-1601).
=== Úmrtí Anny ===
Anna zemřela po pětadvaceti letech šťastného manželství dne 27. ledna [[1547]] po porodu svého patnáctého dítěte, dcery Johany. Pro Ferdinanda se jednalo o zlomový okamžik v jeho životě, neboť Anna mu byla milovanou manželkou, přítelkyní i rádkyní. Velmi truchlil a podle dobových zpráv si již nikdy nenechal oholit vousy. Přežil jí o sedmnáct let. Na smrtelné posteli držel v rukou obrázek Anny, aby ji na onom světě poznal, až se s ní setká.
Anna Jagellonská je pohřbená vedle Ferdinanda I. a syna [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]] ve [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|svatovítském chrámu]] na Pražském hradě. Leží pod nádherným mauzoleem, které na žádost syna Maxmiliána postavil nizozemský sochař [[Alexander Colin]]. Její vnuk Rudolf II. dal později na mramorovém mauzoleu zhotovit podoby Ferdinanda a Anny v životní velikosti.
== Potomci ==
Svému manželovi Ferdinandovi I. po svatbě roku [[1521]] v [[Linec|Linci]] porodila 15 dětí, z nichž se dospělosti dožilo deset dcer a tři synové (10. a 13. dítě – Jan a Uršula zemřeli velmi mladí).
* 1. [[Alžběta Habsburská (1526–1545)|Alžběta]] (1526–1545) ∞ [[1543]] král [[Zikmund II. August]]
* 2. '''[[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián II.]]''' (1527–1576), císař, král uherský a český ∞ [[1548]] infantka [[Marie Španělská]], dcera císaře [[Karel V.|Karla V.]]
* 3. [[Anna Habsburská (1528–1590)|Anna]] (1528–1590) ∞ [[1546]] bavorský vévoda [[Albrecht V. Bavorský|Albrecht V.]]
* 4. '''[[Ferdinand II. Tyrolský|Ferdinand II.]]''' (1529–1595), [[Rakouské arcivévodství|rakousko]]-[[Tyrolsko|tyrolský]] arcivévoda ∞
** 1/ [[1557]] [[Filipína Welserová]] (1527-1580), dcera kupce Františka Antona Welsera
** 2/ [[1582]] princezna [[Anna Kateřina Gonzagová]] (1566-1621), dcera vévody [[Vilém I. Gonzaga|Viléma I.]]
* 5. [[Marie Habsburská (1531–1581)|Marie]] (1531–1581) ∞ [[1546]] vévoda [[Vilém z Jülichu-Kleve-Bergu]]
* 6. [[Magdalena Habsburská|Magdalena]] (1532–1590), zakladatelka (1563) a představená ústavu šlechtičen v tyrolském [[Hall in Tirol|Hallu]]
* 7. [[Kateřina Habsburská (1533–1572)|Kateřina]] (1533–1572) ∞
** 1/ [[1549]] vévoda z Mantovy [[František III. Gonzaga]]
** 2/ [[1553]] polský král [[Zikmund II. August]]
* 8. [[Eleonora Habsburská (1534–1594)|Eleonora]] (1534–1594) ∞ [[1561]] mantovský vévoda [[Vilém I. Gonzaga]]
* 9. [[Markéta Habsburská (1536–1567)|Markéta]] (1536–1566), od roku 1563 jeptiška v [[Hall in Tirol|Hallu]]
* 10. Jan (1538–1539)
* 11. [[Barbora Habsburská|Barbora]] (1539–1572) ∞ [[1565]] ferarrský vévoda [[Alfons II. d'Este|Alfons II.]]
* 12. '''[[Karel II. Štýrský|Karel II.]]''' (1540–1590), [[Štýrsko|štýrský]] arcivévoda ∞ [[1571]] princezna [[Marie Anna Bavorská (1551–1608)|Marie Anna Bavorská]] (1551-1608), dcera vévody [[Albrecht V. Bavorský|Albrechta V.]]
* 13. Uršula (1541–1543)
* 14. Helena (1543–1574), jeptiška v [[Hall in Tirol|Hallu]]
* 15. [[Johana Habsburská|Johana]] (1547–1578) ∞ [[1565]] toskánský velkovévoda [[František I. Toskánský|František I. de´Medici]]
<br />
== Vývod z předků ==
{{Předkové5
Řádek 99 ⟶ 186:
}}
==
===
<br />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Čechura | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Čechura | titul = České země v letech 1526-1583. První Habsburkové na českém trůně I | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 324 | isbn = 978-80-7277-385-5}}
| |||