Slezská nářečí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
přetřídění termínů a odkazů
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
přidání odkazu na Slezská němčina
Řádek 2:
'''Slezská nářečí''' jsou nebo byly dialekty [[polština|polštiny]], [[čeština|češtiny]] a [[němčina|němčiny]] na historickém území [[Slezsko|Slezska]] tj. ve Středním a Horním Poodří.
 
Slezská nářečí polštiny – [[slezština (lechický jazyk)|slezskopolská nářečí]] se dodnes používají v [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]] (okolí [[Opolí]], [[Katovice|Katovic]], [[Ratiboř|Ratiboře]]) a [[Těšínsko|Těšínsku]]. V [[Dolní Slezsko|Dolním Slezsku]] byly slovanské dialekty od 13. stol. postupně vytlačovány řečí německých kolonistů, na severu a na východ od [[Vratislav (město)|Vratislavi]] se udržely do 19. století. Do pol. 20. stol. zde slezskopolská nářečí dotrvala jen na severních a východních okrajích (Hlohovsko, Sycovsko).
 
Slezská nářečí češtiny – slezskomoravská nářečí([[lašská nářečí]]) jsou nářečí češtiny, která mají svůj původ v přechodovém zapadoslovanském nářečí kmene [[Holasici|Holasiců]]. Do 16. stol. zahrnovala [[Krnovsko]], [[Hlubčicko]], [[Opavsko]], [[Hlučínsko]] a [[Ostravsko]], s přesahem do jižního [[Ratibořsko|Ratibořska]] a západního [[Těšínsko|Těšínska]] (tok Ostravice).
 
[[Slezská němčina|Slezské dialekty němčiny]] se utvářely ve Slezsku od příchodu německých kolonistů (konec 12. stol.). Zanikly následkem odsunu Němců z polské a československé části [[Slezsko|Slezska]]. Počítala se k nim také německá nářečí oblastí hraničících ze Slezskem v [[Sudety|Sudetech]].
 
Slezskopolská nářečí se dost liší od sebe navzájem. Na západě Dolního Slezska se pravděpodobně blížila lužické srbštině, na jihu (severně od [[Kladsko|Kladska]]) mohla mít některé české rysy. Severní a východní část hornoslezských dialektů je mazuřící (jako malopolské). Jižní část Horního Slezska se některými lexikálními a mluvnickými prvky blíží češtině a slezskomoravským nářečím, nářečí na jihovýchodě Těšínska mají navíc rysy karpatské (goralé).