Thomas Parker, 1. hrabě z Macclesfieldu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ kategorie
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 4:
| popisek = Lord nejvyšší sudí baron Thomas Parker (1712, [[Godfrey Kneller]], [[Národní portrétní galerie]])
}}
'''Thomas Parker, 1. hrabě z Macclesfieldu''' (''Thomas Parker, 1st Earl of Macclesfield, 1st Viscount Parker of Ewelm, 1st Baron Parker of Macclesfield'') ([[23. červenec|23. července]] [[1666]] – [[28. duben|28. dubna]] [[1732]], [[Londýn]], [[Anglie]]) byl britský právník a politik. Řadu let zastával nejvyšší funkce v justiční správě [[Spojené království|Velké Británie]], byl lordem nejvyšším sudím (1710–1718) a lordem kancléřem (1718–1725). Od roku 1716 byl členem [[Sněmovna lordů|Sněmovny lordů]], v roce 1721 získal titul [[hrabě]]te. V roce 1725 byl obviněn z korupce, zbaven všech funkcí, uvězněn v [[Tower]]u a odsouzen k vysoké finanční pokutě, poté dožil v soukromí.
 
== Kariéra ==
[[FileSoubor:Portrait_of_Thomas_Parker.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Alegorický portrét barona Thomase Parkera ve funkci lorda kancléře (1718–1721), ze sbírek [[National Trust]]]]
Byl synem právníka Thomase Parkera, vystudoval v [[Univerzita v Cambridgi|Cambridge]] a od mládí působil v justici, od roku 1696 byl soudcem v [[Derby]]. V letech 1705–1710 byl členem [[Dolní sněmovna Spojeného království|Dolní sněmovny]] (poslanecký mandát získal za město [[Derby]]), v roce 1705 byl zároveň povýšen do šlechtického stavu a stal se královským justičním radou (''Queen's Counsel''). V roce 1710 odmítl úřad lorda kancléře a v letech 1710–1718 zastával post lorda nejvyššího sudího (''Lord Chief Justice''), od roku 1710 byl též členem Tajné rady. Od roku 1713 byl členem [[Královská společnost|Královské společnosti]] a po smrti královny [[Anna Stuartovna|Anny]] byl členem dočasné regentské vlády. Vysoké postavení si udržel i po nástupu [[Jiří I.|Jiřího I.]], v roce 1716 získal titul [[baron]]a a stal se členem Sněmovny lordů a v letech 1718–1725 zastával úřad lorda kancléře. V roce 1721 byl povýšen na hraběte z Macclesfieldu<ref group="pozn.>Titul barona a hraběte z Macclesfieldu byl odvozen od názvu stejnojmenného města v hrabství [[Cheshire]]. Titul hrabat z Macclesfieldu předtím užíval rod Gerardů, který vymřel v roce 1702.</ref>, téhož roku upadl do podezření z účasti na [[Jihomořská bublina|finančních machinacích Jihomořské společnosti]], ale jako oblíbenec Jiřího I. si udržel postavení. V případě nepřítomnosti Jiřího I. v Anglii byl také několikrát členem místodržitelského sboru (1719, 1720, 1723). Proslul jako vynikajicí odborník na občanské právo, ale přes vysoké funkce a dlouholetou přízeň Jiřího I. neměl v politice vliv odpovídající jeho postavení.
 
Řádek 13:
 
== Rodinné a majetkové poměry ==
[[FileSoubor:The_Rt._Honble._Thomas_Ld._Parker_Barn._of_Macclesfield_and_Ld._High_Chancelor_of_Great_Britain_etc_(NYPL_Hades-286750-1253707).jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Thomas Parker, 1. hrabě z&nbsp;Macclesfieldu (1718)]]
Jeho manželkou byla Janet Carrier (1661–1733), mimo jiné teta [[admirál]]a [[George Anson|George Ansona]]a, který v počátcích své kariéry z tohoto příbuzenského vztahu profitoval. Z jejich manželství pocházely dvě děti, dcera Elizabeth (1700–1746) se provdala za Sira Williama Heathcota, člena bankéřské a nejbohatší nešlechtické rodiny v Anglii. Dědicem titulů byl syn [[George Parker, 2.&nbsp;hrabě z Macclesfieldu]].
 
Hlavním rodovým sídlem byl zámek ''Shirburn Castle'' v hrabství [[Oxfordshire]], který hrabě z&nbsp;Macclesfieldu koupil v roce&nbsp;1716 od rodiny Gage a kde se po svém pádu trvale usadil. Zámek Shirburn Castle byl majetkem jeho potomků až do roku 2004.
Řádek 26:
 
=== Literatura ===
* [[Martin Kovář|KOVÁŘ, Martin]]: ''Velká Británie v éře Roberta Walpola''; Praha, 2004 {{ISBN 80–86642–23–2|80-86642-23-2}}
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 46:
[[Kategorie:Věznění v Toweru]]
[[Kategorie:Narození 1666]]
[[Kategorie:Narození ve Staffordshiru‎Staffordshiru]]
[[Kategorie:Úmrtí 1732]]
[[Kategorie:Narození 23. července]]