Žebrácká opera: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
ibox |
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy |
||
Řádek 15:
== Historie vzniku ==
[[Soubor:Beggar's Opera libretto with music VA.jpg|
Žánr baladické opery vznikl jako protest proti zahlcení londýnské operní scény italskými operami. Oproti
Původní myšlenka takového typu hudebního divadla přišla od [[Jonathan Swift|Jonathana Swifta]], který 30. srpna 1716 napsal Alexandrovi Popeovi: "... myslíte si, že jste pastýři na Newgate mezi zloději a děvkami?". Gay do hry vložil silný satirický náboj, kdy předobrazem zločineckých postav byl i britský státník [[Robert Walpole]] a další politici.
Původně zamýšlel, že všechny písně se budou zpívat bez jakéhokoli doprovodu. Nicméně týden před premiérou John Rich, ředitel divadla, trval na tom, že Johann Christoph Pepusch, skladatel spojený s jeho divadlem, napíše formální francouzskou předehru a zinstrumentuje 69 písní. Gay použil skotské lidové písně převzaté převážně z nesmírně populární sbírky básní [[Allan Ramsay|Allana Ramsaye]] ''The Gentle Shepherd'' (1725). Z Pepuschovy partitury se však dochovala pouze předehra a melodie písní s nekonfigurovanými basy. Byly provedeny různé rekonstrukce. V moderních inscenacích bývá použita rekonstrukce amerického skladatele [[Jonathan Dobin|Jonathana Dobina]] z roku 1990. Opera má formu klasické tříaktové opery (tehdejší divadelní hry měly zpravidla pět jednání). V rychlém spádu následuje 45 krátkých scén a písní.
Řádek 25:
== Role ==
[[Soubor:The Beggar's Opera MET DP825185.jpg|
* Mr Peachum – vůdce zločinců, který neváhá zradit své kumpány, když už pro něho nejsou užiteční
* Lockit – ředitel věznice
Řádek 46:
* Lehké ženy
** Mrs. Coaxer
** Dolly Trull
** Mrs Vixen
** Betty Doxy
**
** Mrs. Slammekin
** Suky Tawdry
Řádek 55:
== Obsah ==
[[Soubor:The beggars opera by DOYLE, JOHN (MONOGRAMMIST HB) - GMII.jpg|
=== 1. jednání (13 scén) ===
Peachum, překupník kradeného zboží a policista v jedné osobě, ospravedlňuje své činy. Paní Peachumová si prohlíží černou listinu neproduktivních zlodějů a protestuje proti uvedení jména Bob Booty (za touto osobou se skrývá Robert Walpole). Peachumovi zjistí, že jejich dcera Polly se tajně provdala za Macheatha, známého lupiče, který je hlavním klientem Peachuma. Vadí jim, že už nebudou moci používat Polly ve svém podnikání. Dojdou k závěru, že může být pro Peachumovy finančně výhodné manžela zabít. Polly však Macheatha ukryje.
=== 2. jednání (15 scén) ===
Macheath jde do krčmy, ve které se scházejí prostituky a zlodějky. Příliš pozdě zjistí, že dvě z nich (Jenny Diver, Suky Tawdry) jsou domluvené s Peachumovými, je chycen a uvězněn ve vězení Newgate. Žalářníkem je Peachumův společník Lockit. Jeho dcera Lucy má tak příležitost k tomu, aby se Macheathovi pomstila za to, že slíbil, že se s ní ožení, ale slib nesplnil. Sděluje mu, že pohled na jeho mučení jí udělá radost. Macheath ji uklidňuje, do toho však přijde Polly a prozradí, že je Macheathovou manželkou. Macheath namluví Lucy, že Polly je šílená. Lucy ukradne otcovy klíče a pomůže Macheathovi uniknout.
=== 3. jednání (17 scén) ===
Řádek 84:
* V roce 1978 uvedl brazilský zpěvák [[Chico Buarque]] vlastní úpravu pod názvem ''Ópera do Malandro'', do které kromě hudby Pepusche a Weila zařadil i některá nová hudební čísla. I tato adaptace byla zfilmována roku 1985 režizérem [[Ruy Guerra|Ruy Guerrou]].
* Režizér [[Jonathan Miller]] natočil pro BBC televizní verzi opery. Závěr byl změněn. Macheath není osvobozen, ale pověšen.
* V roce 1990 Jonathan Dobin vytvořil inscenaci založenou na co nejdokonalejší rekonstrukci původní verze Žebrácké opery. Obsahuje nejen předehru, ale i všech 69 hudebních čísel v nové instrumentaci.
* Čistě dámská japonská herecká skupina
* V roce 2008 uvedly divadelní společnosti ''Sydney Theatre Company of Australia'' a ''Out of Joint Theatre Company'' inscenaci napsanou Stephenem Jeffreysem. Děj je přeložen na vězeňskou loď vezoucí odsouzence do [[Nový Jižní Wales|Nového Jižního Walesu]]. Vězňové uvedou svou představu Žebrácké opery. Osudy vězňů se promítají do postav v Žebrácké opeře. V celém díle se hrají moderní populární písně.
* Divadelní společnost ''Vanishing Point'' vytvořila další verzi pro ''The Royal Lyceum Theatre'' a ''Belgrade Theatre, Coventry''. Verze přináší apokalyptickou vizi blízké budoucnosti světa. Hru doprovází hudba rockové skupiny [[A Band Called Quinn]].
Řádek 93:
<references/>
=== Literatura ===
* Richard Traubner: ''Operetta: A Theatrical History''. Taylor & Francis, 2003. {{ISBN
=== Externí odkazy ===
| |||