Záhady Udolfa: Porovnání verzí

„Na Záhadách Udolfa (The Mystery of Udolpho, 1794), které ještě posílily autorčin věhlas a nadlouho se pak staly její nejčtenější a nejobdivovanější knihou, můžeme si nejlépe ozřejmit, jakými transformacemi posouvala Radcliffová gotickou beletrii do oblasti vzdalujících ji stále výrazněji od původního modelu tohoto literárního druhu, ''Otranského zámku'' Horace Walpola.“<ref>HORNÁT, Jaroslav. Záhady paní Raddcliffové. RADCLIFFE, Ann Ward; přeložili Eliška a Jaroslav Hornátovi. Záhady Udolfa II: román s několika básnickými vložkami. Praha: Odeon, 1978. S. 590.</ref>

Děj se odehrává ve Francii a Itálii šestnáctého století a je příběhem mladé dívky Emilie, která se po náhlé smrti obou rodičů přestěhuje ke své tetě madame Cheronové. Avšak ta by se jí nejraději zbavila, jelikož ji její přítomnost obtěžuje a necítí k ní žádné příbuzenské pouto. Jediné, kvůli čemu je s ní ochotna jednat mile, je její jmění. O ruku madame Cheronové se uchází Ital Montoni, jehož si Emiliina teta s vidinou velkého zisku vezme. Ten je vezme do Benátek, kde vlastní palác, a kde se seznámí s hrabětem Moranem. Toho Emilie zaujme natolik, že si umíní získat její ruku stůj co stůj. V tom ho podporuje i Montoni, který u toho nedbá na názor Emilie. Když se mu ale ani pod nátlakem nepodaří získat její souhlas se sňatkem, rozhodne se náhle Montoni odjet na svůj hrad Udolfo. Avšak tam Emilie i její teta zjistí, že Montoni není nic lepšího než lupič a hrubián a má s nimi zcela jiné plány než žít společně spořádaný život. Emilie je na hradě nešťastná, touží se vrátit do Francie a znovu se tam setkat s mladíkem Valancourtem, jehož miluje. Její teta jim po svém sňatku s Montonim zabránila se vzít, protože to nepovažovala za dost výhodné. Zároveň se bojí nástrah tajemného hradu i nevyzpytatelného a krutého hradního pána. Její obavy se potvrdí, když jednoho dne paní Cheronovou (teď již Monotoniovou), zavře do věže poté, co mu odmítne přenechat své statky ve Francii. Avšak její situace se ještě o to více zhorší, když hrad přepadnou vojáci, jejichž majetek Montoni uloupil a ona je nucena uprchnout a jen díky náhodě se jí podaří se dostat zpět do vlasti. Hrad ale opouští ve spěchu, takže již nemá naději na další setkání s milovaným Valancourtem, jelikož on teď neví, kde se nalézá a jsou tak odsouzeni k odloučení. A nebo ne?

Knihu mimo jiné používá také Jane Austenová ve svém díle Northangerské opatství jako odstrašující případ lehkovážného čtení, kterému soudobé dívky ihned bezduše uvěří a které jejich fantazii zbytečně zahlcuje nevhodnými podněty a smyšlenkami.<ref>Austen, Jane. Opatství Northanger. Vyd. 2., V nakl. Academia 1. Praha: Academia, 2005. 199 s. {{ISBN |80-200-1313-X}}</ref>

* BŁASZAK, Marek. Ann Radcliffe's Gothic romances and the Romantic revival. Opole: Wyższa Szkoła Pedagogiczna im. Powstanców Śląskich, 1991, 116 p. {{ISBN |8385012710}}

* PROCHÁZKA, Martin a Zdeněk STŘÍBRNÝ. Slovník spisovatelů: anglická literatura, africké literatury v angličtině, australská literatura, indická literatura v angličtině, irská literatura, kanadská literatura v angličtině, karibská literatura v angličtině, novozélandská literatura, skotská literatura, waleská literatura. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2003, 823 s. Radcliff(ová) Ann, s. 557. {{ISBN |8072771310}}

* RADCLIFFE, Ann Ward; přeložili Eliška a Jaroslav Hornátovi. Záhady Udolfa I: román s několika básnickými vložkami. Praha: Odeon, 1978. 584 s.